Josef Kačer (30. března 1802 v Černilově – 25. ledna 1871 ve Velkém Táboře) byl český evangelický kazatel, překladatel a básník. Od 5. prosince 1829 působil jako farář českých exulantů ve Velkém Táboře u Sycova v pruském Slezsku. Později jeho práci na táborské faře převzali syn a po něm i vnuk. Josef Kačer se považoval za exulanta, z Čech odešel kvůli sporům s katolickými kněžími.
V době českého národního obrození se o něj začala zajímat část české veřejnosti kvůli jeho vztahům s Jánem Kollárem a J. E. Purkyně. J. E. Purkyně, který působil ve Vratislavi, byl kmotrem jeho syna Otakara.František X. Halas: Soupis korespondence Jana Evangelisty Purkyně. Praha, Academia, 1987, s. 120-121. Kačer se pokoušel jako buditel rozšířit všeslovanské myšlenky mezi táborské farníky, ti ale neměli o obrození ani tušení, a jeho práce neměla velký ohlas. V památníku národního písemnictví je v pozůstalosti J. E. Purkyně (15/C/15) jeho dopis, kde stojí:
Dílo Jan Kačer studoval a Pápě v Uhersku a je označován za epigona Jána Kollára.
Znělky Jána Kollára (1827) Kalich, meč a kříž (1870) – úryvek
Odkazy
Reference
Kategorie:Čeští protestantští duchovní Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Pobělohorští exulanti Kategorie:Narození 30. března Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození v Černilově Kategorie:Úmrtí 25. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1871 Kategorie:Muži