Ferdinand Stiebitz [štíbic] (7. července 1894 Velvary – 10. října 1961 Brno) byl český pedagog, filolog a překladatel.
Život a vzdělání Narodil se 7. července 1894 ve Velvarech, v rodině Ferdinanda Stiebitze a Marie rozené Štefánové. Měl 8 starších sourozenců: Aloise (1869), Karolinu (1871), Olgu (1873), Františka (1879), Teresii Vovsovou (1884), Karla (1887), Johannu Stojmtkovou-Šimšovou (1889) a Zděnku Dienstbirovou (1893). Oženil se s Marií Valerií rozenou Rapantovou, ovdovělou Přerovskou (1898).
V letech 1905–1913 studoval na gymnáziu v Praze XII, poté se věnoval klasické filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (r. 1913–1920, s válečnou přestávkou). Po ukončení studií vyučoval na gymnáziích v Praze (1920–1922), v Košicích (1922–1924) a v Brně (1924–1936). V roce 1928 byl na studijním pobytu na univerzitě v Berlíně. V roce 1922 získal titul PhDr., v roce 1931 habilitoval, v roce 1936 se stal mimořádným a o rok později řádným profesorem v oboru klasické filologie. V letech 1947–1948 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Překládal z řečtiny, latiny a němčiny.
Zemřel 10. října 1961. Byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.
Odborné a zájmové organizace Jednota klasických filologů (čestný člen a předseda brněnské pobočky) Královská česká společnost nauk Česká akademie věd a umění
Dílo výběr
Středoškolské učebnice Stručné dějiny řecké literatury (1936) Dějiny římské literatury pro střední školy (1938)
Vědecké práce Studie o slovesném vidu v řečtině novozákonní (1929) Macharova antika (článek v čas. Naše věda, 1934) Biologické základy antických názorů o dědičnosti (1937) Antický tělocvik a sport (1937)
Překlady
Glykerada a Menadros – Alkifron; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 46. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Vypravování Eumolpovo – Titus Petronius; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 55. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Magdalena – Kostis Palamas; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 74. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Válka a mír – Grigorios Xenopulos; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 78. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Král Oidipus; Slídiči – Sofoklés; z němčiny. Praha: František Borový, 1923
Ženský sněm: komedie – Aristofanes. Praha: Kvasnička a Hampl, 1924 Antigone: tragedie – Sofoklés. Praha: Rudolf Škeřík, 1925 Konec císaře Juliana – Ammianus Marcellinus; 7 kresbami vyzdobil Jan Konůpek. Brno: Arno Sáňka, 1927 Proměny čili Zlatý osel – Lucius Apuleius z Madaury. ilustroval Cyril Bouda. Praha: Bedřich Kočí, 1928 Medeia – Euripides. Praha: Rudolf Škeřík, 1929 Apokalypsa čili Zjevení apoštola Jana zvaného Theologos – dřevorytem a dvanácti lepty vyzdobil Jan Konůpek. Brno: Arno Sáňka, 1929 Lysistrate: komedie – Aristofanes; upravil V. H. Brunner. Praha: Kvasnička a Hampl, 1930 Antické povídky – upravila Hana Dostalová. Brno: Jan V. Pojer, 1930 Hetéry a jejich svět – Alkifron. Praha: Rudolf Škeřík, 1931 Aristoteles o člověku – Aristoteles. Praha: Anthropologický ústav Karlovy univerzity (AÚKU), 1931 Messalina a Agrippina – Tacitus. Praha: Rudolf Škeřík, 1931 Nové antické povídky – Brno: Jan V. Pojer, 1931 Popis pitvy konané roku 1600 v Praze: Jan Jesenský z Jeseného. Praha: AÚKU, 1932 Vznik a zánik světa. Člověk a jeho dílo – Titus Lukretius Karus. Praha: AÚKU, 1932 Legendy o nevěstkách světicích – dřevoryt vyryl a úpravu knihy řídil Jaroslav Benda. Brno: Jan V. Pojer, 1932 Alexandros a Caesar – Plutarchos. Praha: Antická knihovna, 1933 Mír: komedie o čtyřech obrazech – Aristofanes. Praha: Rudolf Škeřík, 1934 Ptáci: komedie – Aristofanes. Praha: Rudolf Škeřík, 1934 Proměny – Publius Ovidius Naso. Praha: Jan Leichter, 1935 Jezdci; Žáby: dvě komedie – Aristofanes. Praha: Melantrich, 1940 Poslední zápas Řeků o svobodu – Demosthenes. Praha: J. Leichter, 1940 Oktavius – Markus Minucius Felix. Praha: Ladislav Kuncíř, 1940 Z dějin východních národů – Herodotos. Praha: Melantrich, 1941 Výbor z básní – Sappho. Prostějov: J. Horák, 1941 Elektra: tragedie – Sofokles. Praha: František Borový, 1942 Oresteia: [Agamemnon, Oběť na hrobě, Usmířené Lítice] – Aischylos; obálku navrhl a graficky upravil F. Muzika. Praha: F. Borový, 1944 Gilgameš: starobabylonský epos; frontispice a dvanáct dřevorytů v záhlavích vyryl Bohdan Lacina; typografickou osnovu navrhl Oldřich Menhart. Brno: Jan V. Pojer, 1944 Z písní lásky – Sapfo. Praha: F. Borový, 1945 Řecká lyrika – Praha: Melantrich, 1945 Perikleova řeč nad padlými – Thukydides. Brno: Jan V. Pojer, 1946 Hostina sedmi mudrců – Plútarchos. Brno: Jan V. Pojer, 1947 Čtyři životopisy – Plutarchos. Brno: Rovnost, 1948 Acharňané: komedie o čtyřech dějstvích – Aristofanes. Praha: Československé divadelní a literární jednatelství, 1954 Plutos: (Bohatství): komedie o čtyřech dějstvích – Aristofanes. Praha: SNKLHU, 1954 Odysseia – Homér; přeložili Otmar Vaňorný a Ferdinand Stiebitz, ilustroval Karel Vodák. Praha: SNKLHU, 1955 Římská lyrika – přeložil Ferdinand Stiebitz et al.; graficky upravila Hermína Melicharová. Praha: SNKLHU, 1957 Bohové se smějí – uspořádal a poznámky napsal Radislav Hošek. Praha: SNKLHU, 1965 Antické novely – přeložili Bořivoj Borecký, Karel Hrdina, Rudolf Mertlík a Ferdinand Stiebitz. Praha: SNKLHU, 1965 Prométheus – Aischylos. doslov napsal Bořivoj Borecký; ilustrovala Ludmila Jiřincová. Praha: Orbis, 1969 Hovory o lidském štěstí – Plutarchos. Praha: Odeon, 1971 O cizích osudech – [Život Homérův – Hérodotos. Démétrios a Antonius – Plútarchos. Apollónios z Tyany – Flavios Filostratos. Diogenés ze Sinópy – Diogenés Laertský. Atticus – Cornelius Nepos. Iulius Agricola – Tacitus. Božský Iulius a Nero – Suetonius. Marcus Aurelius – Caracalla] z řeckých a latinských originálů přeložili Růžena Dostálová, Nataša op de Hipt, Antonín Kolář, Bohumil Ryba, Ferdinand Stiebitz a František Štuřík; poznámkami opatřili překladatelé a Jaroslav Šonka; svazek uspořádal a doslov napsal Bořivoj Borecký. Praha: Odeon, 1972 Tribuni výmluvnosti: výbor ze starověkých řečníků – uspořádal a doslov napsal Bořivoj Borecký; z řeckých a latinských originálů přeložili a poznámkami opatřili Václav Bahník, Bořivoj Borecký, Růžena Dostálová, Alena Frolíková, Karel Hubka, Martin Steiner a Ferdinand Stiebitz. Praha: Odeon, 1974 Dialog a satira – Platón, Xenofón, Cicero, Petronius, Seneca, Lúkianos; vybral a doslov napsal Bořivoj Borecký; přeložili Václav Bahník, Jan Reiniš, Ferdinand Stiebitz, Jaroslav Šonka. Praha: Odeon, 1977 Trójanky a jiné tragédie – Eurípidés; přeložili Ferdinand Stiebitz a Olga Valešová; předmluva Eva Stehlíková. Praha: Svoboda, 1978 Písně z Lesbu – Sapfó; uspořádal, úvodní slovo a ediční poznámku napsal a ilustrace vybral Václav Kubín. Praha: Československý spisovatel, 1978 Velké milostné dvojice starověku, aneb, Šest příběhů o lásce veršem i prózou – vybral z básní Homérových, Vergiliových, Ovidiových, Músáiových, uspořádal a komentuje Václav Kubín; z řeckých a latinských originálů přeložili Otmar Vaňorný (Homéra a Vergilia), Ferdinand Stiebitz a Dana Svobodová Ovidia) a Julie Nováková (Músáia). Praha: Československý spisovatel Obrázky z řeckého života – přeložili Radislav Hošek, Rudolf Mertlík a Ferdinand Stiebitz; svazek sestavil, předmluvu a ed. pozn. napsal Radislav Hošek. Praha: Svoboda, 1983 Nejstarší řecká lyrika – přeložili Ferdinand Stiebitz … et al.; svazek sestavil, k vydání připravil a rejstříkem doplnil Radislav Hošek. Praha: Svoboda, 1984 Poezie plná Faunů – Publius Ovidius Naso … et al.; přeložili Ferdinand Stiebitz … et al.; pěti barevnými litografiemi vyzdobila Petra Oriešková; poznámku napsal Jiří Kutina; typografická úprava Vladimír Viener; o vydání pečoval Vladimír Beneš. Praha: Supraphon, 1985
Odkazy
Reference
Literatura Arne Novák: Přehledné dějiny literatury české (1939; reprint Atlantis 1995) Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, E 14, 1969, s. 9–18. (Zde kompletní seznam prací.) Jiří Gabriel a kol., Slovník českých filozofů, 697 s., 1., Brno 1998, MU Brno, ., s. 539. Josef Češka, Dvacet let od smrti Ferdinanda Stiebitze, In: Universitas, 5, 1981, Universita J. E. Purkyně v Brně, 104–105. Radová, Non omnis mortuus est, In: Universitas, 4, 2001, MU Brno, 36–37. Jaroslav Ludvíkovský, Překladatelský odkaz Ferdinanda Stiebitze, In: SPFFBU Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity, 14, 1969, sv. E 14, Universita J. E. Purkyně v Brně, 19–32. Dagmar Bartoňková, Sto deset let od narození prof. Ferdinanda Stiebitze, In: Universitas, 3, 2004, MU Brno, ISSN 1211-3387, 14–15. Radislav Hošek, Život a dílo Ferdinanda Stiebitze, In: Listy filologické, 1995, 129–209. Jaroslav Ludvíkovský, Ferdinand Stiebitz (7. 7. 1894 – 10. 10. 1961), In: Listy filologické, 1962, 199–206. Josef Češka, Zemřel prof. F. Stiebitz, In: Zprávy Jednoty klasických filologů, 1962, 1–4. Alena Šlechtová – Josef Levora, Členové České akademie věd a umění 1890–1952, 443 s., 2., Praha 2004, Academia, , s. 279.
Externí odkazy
encyklopedie.brna.cz
Kategorie:Čeští klasičtí filologové Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z latiny Kategorie:Čeští překladatelé z řečtiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Kategorie:Děkani fakult Masarykovy univerzity Kategorie:Umělci z Velvar Kategorie:Narození 7. července Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Narození ve Velvarech Kategorie:Úmrtí 10. října Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně