Výstaviště Praha, označované též jako holešovické výstaviště (mezi lety 1954 a 1990 Park kultury a oddechu Julia Fučíkahttps://www.bubenec.eu/vystaviste/), je výstavní a volnočasový areál v Praze 7 v Bubenči, v blízkosti zástavby Holešovic. Areál byl otevřen roku 1891 a je nejstarším tuzemským veletržním areálem. Vznikl u příležitosti Jubilejní zemské výstavy konané ke 100. výročí první průmyslové výstavy z roku 1791. Symbolem Výstaviště se stal Průmyslový palác.
Po skončení první výstavy se v areálu Výstaviště pořádalo mnoho dalších akcí:
1895 – Národopisná výstava českoslovanská 1898 – Výstava architektury a inženýrství 1908 – Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory Pražské vzorkové veletrhy (PVV) Hospodářské výstavy Motosalony Letecké výstavy 1928 – Mezinárodní výstava hasičsko-samaritánská 1948 – Slovanská zemědělská výstava
Po roce 1948 se obchodní veletrhy a výstavy přesunuly do Brna. Pražské výstaviště se v roce 1953 stalo Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka a vznikl z něj areál pro kulturně-politické akce a zábavu, který byl vzorem pro ostatní československé parky kultury a oddechu. Průmyslový palác byl přejmenován na Sjezdový a až do roku 1981 se v něm konaly sjezdy KSČ.
Pořádaly se zde také různé výstavy, koncerty, spotřební trhy, umělecké přehlídky a další kulturní a společenské akce. Od 1. května 1990 se areál vrátil ke svému původnímu názvu Výstaviště a v následujícím roce se zde konala u příležitosti 100. výročí Jubilejní zemské výstavy Všeobecná československá výstava.
V roce 2015 přešlo Výstaviště pod správu Magistrátu hl. m. Prahy a od roku 2018 prochází celý areál výstaviště rozsáhlou rekonstrukcí. Obnova vyhořelého levého křídla Průmyslového paláce začala v únoru 2022 a má být dokončena v červnu 2026.
Popis a využití náhled|upright|Vstup do Mořského světa (2009) Dominantní stavbou areálu je Průmyslový palác, dále se zde mj. nalézají Lapidárium Národního muzea, Moderní galerie Akademie výtvarných umění, Křižíkovy pavilony, Křižíkova světelná fontána, Maroldovo Panoráma bitvy u Lipan, Malá sportovní hala, plavecký bazén, či akvárium Mořský svět. Severní část areálu je tvořena rozsáhlým parkem s moderním bistrem, dětskou lanovou stezkou, fitnes a workout hřištěm, obrovským pískovištěm, velkým parkourovým hřištěm, hřištěm pro kolečkové sporty (tzv. skate plazza) nebo třeba dětským cykloparkem.
Areál slouží k pořádání různých událostí, výstav, koncertů a dalších kulturních a společenských akcí. K roku 2008 mělo výstaviště rozlohu 36 hektarů. Dlouhodobým nájemcem byla do konce roku 2014 společnost Incheba Praha (nájemní smlouva původně měla platit do roku 2016). Od 1. ledna 2015 je areál ve správě akciové společnosti Výstaviště Praha, a. s., dříve Rozvojové projekty Praha, jejímž stoprocentním vlastníkem je hlavní město Praha. Výstaviště Praha a.s. v současné době provádí kompletní rekonstrukci a přeměnu areálu po estetické, programové i ekonomické stránce. Cílem je opravit Výstaviště na moderní multifunkční areál s bohatou nabídkou volnočasových aktivit.
Poloha Výstaviště se nachází nedaleko stanice nádraží Holešovice na lince metra C a také nedaleko železniční zastávky Praha-Výstaviště. Areál vznikl ve východní části Královské obory, jejíž zbylá část, park Stromovka, s Výstavištěm tedy na západní straně sousedí. V sousedství výstaviště se ve Stromovce nachází Planetárium Praha. Na východní straně na výstaviště navazuje Tipsport arena.
Historie a výstavy alt=|náhled|Budova Průmyslového paláce Jubilejní zemská výstava 1891
Výstaviště vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Královská obora při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891 v upomínku 100. výročí první průmyslové výstavy z roku 1791. Stala se přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Centrem Výstaviště se stal secesní Průmyslový palác, otevřený 15. března 1891 a vystavěný dle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránku života v Čechách. Před vchodem do Průmyslového paláce stála socha Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha, kterou se dnes chlubí město Poděbrady. Vyhledávanou atrakcí byla balónová aréna, konaly se tu vyhlídkové lety upoutaným i volným balónem.náhled|Křižíkova světelná fontána s budovou Průmyslového paláce|230x230pixelůVzhledem k účasti Františka Křižíka na výstavě nebylo pochyb o elektrickém osvětlení. Křižík použil obloukovky vlastní konstrukce – celkem jich nainstaloval 226. Nezaměřil se však jen na osvětlení, na věž Průmyslového paláce nainstaloval obří reflektor a také zkonstruoval světelnou fontánu. Ta se stala jakýmsi symbolem výstavy. Lidé si zde domlouvali schůzky a v podvečerních hodinách nechtěl nikdo propásnout tuhle atrakci. S dnešní podobou však už má pramálo společného. Voda stříkala do výše několika desítek metrů a záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Měnící se zabarvení tryskající vody bylo dosahováno různobarevnými skly, umístěnými nad obloukovkami a vyměňovány obsluhou v pravidelných intervalech.
Národopisná výstava českoslovanská 1895
Ukončením první výstavy ale éra Výstaviště nekončila, ba právě naopak. Na konci 19. století se ujala myšlenka uspořádat národopisnou výstavu, jako možnost předvést lidovou kulturu českého národa v celé její šíři. Shromážděné exponáty se měly stát základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy byl ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Výstava proběhla ve dnech 16. 5. – 31. 10. 1895 a předcházely jí tři roky přípravných prací. Zastoupeny byly všechny země, ve kterých žil „českoslovanský“ národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce, jako např. závody, dětské hry nebo III. všesokolský slet. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem „Ressel“ vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.
Výstava architektury a inženýrství 1898
Plný název výstavy v roce 1898 zněl „Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocných strojů pro živnostníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České“. Uskutečnila se ve dnech 15. června až 17. října 1898 a ze tří výstav 90. let 19. století byla relativně nejméně úspěšná – zavítalo na ni „jen“ něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl ještě dřevěný pavilon pro Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla v secesním stylu, postavená podle projektu Jana Kouly, která měla být výsměchem vídeňské secesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. Kino Český kinematograf promítalo první české filmy Jana Kříženeckého a Josefa Pokorného.
Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory 1908
Výstava se pořádala ve dnech 14. 5. – 18. 10. 1908 na oslavu 60 let panování císaře Františka Josefa I. a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostenské komory, podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl Rudolf Kříženecký. K významným stavbám patřil pavilon obchodu od Jana Kotěry, zdobený plastikami od Jana Štursy. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z roku 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna.
Kuriózní byla Navrátilova restaurace U slona, stavba ve tvaru velkého slona s hostinskou místností v trupu, nesoucí reklamu Prvního pražského měšťanského pivovaru. Propagace pivovaru zahrnovala také čepování reklamního piva „Bai-kai-lai“ a novou stejnojmennou píseň v pochodovém rytmu s melodií Karla Pospíšila na text Jiřího Chocholouše, jejíž známost přetrvala dodnes a byla za rok 1908 vybrána do ankety Hit století. Po skončení výstavy byla restaurace přestěhována do Sedlce, kde dále sloužila v blízkosti železniční tratě.
Během výstavy fungovala i lidská zoo: na okraji areálu byla vystavena habešská vesnice spolu se 75 Etiopany dovezenými do Prahy. Jak popisuje Milan Degen z Klubu sběratelů kuriozit: „Ti tu měli bez ohledu na diváky dělat to, co doma v Etiopii – tančit, zpívat, bavit se, vařit, kojit nemluvňata.“ Vesnici během jubilejní výstavy navštívilo přes sto tisíc platících diváků.
V časopise Zlatá Praha si toho roku si lze přečíst: „Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která – jak dnes již jest zjištěno – bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873“.
Výstavu celkově navštívilo asi dva a půl milionu lidí.
Pražské vzorkové veletrhy
náhled|Letecký pohled na výstaviště (PVV 1939) V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče Pražské vzorkové veletrhy, jejichž pořadatelé si kladli za cíl organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do roku 1941 a dále v letech 1946 až 1951. Veletrhy přitahovaly nejen obchodníky z celého světa, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. Sloužily především k uzavírání obchodních kontaktů a v jejich rámci se konaly i menší, specializované výstavy jednotlivých druhů zboží.
Hospodářské výstavy Na Výstavišti každoročně v květnu pořádala hospodářské výstavy Ústřední hospodářská společnost. Výstavy byly největším trhem hospodářských strojů, nejlepším domácím skotem na trhu a hospodářského zvířectva. Po roku 1945 již Hospodářské výstavy nebyly obnoveny.
Motosalony I. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce ve dnech 23. až 25. dubna 1905. Kromě domácích výrobců motocyklů Laurin & Klement, Josef Walter a dalších zde byly k vidění automobily značky Benz, Clément-Bayard, Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky Fiat, Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v roce 1947, pak byla tradice přerušena na třiačtyřicet let – až do roku 1991.
Autopošta na Výstavišti V roce 1937 uvedla Československá pošta do provozu nové zařízení – autopošty. V sobotu 16. října 1937 byl na Výstavišti představen první vůz autopošty značky Škoda. A protože se osvědčil, objednala pošta i druhý a ten byl dán do užívání v květnu 1938 při Hospodářské výstavě.
Letecké výstavy V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta T. G. Masaryka, který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedly 40 letadel, motory a příslušenství. V roce 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava, tradici ale poté přerušila hospodářská krize a po druhé světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.
Mezinárodní výstava hasičsko-samaritánská 1928 Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti ve dnech 29. června až 8. července 1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T. G. Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.
Slovanská zemědělská výstava