Jamesonit (Haidinger, 1825), chemický vzorec Pb4FeSb6S14, je jednoklonný minerál. Je pojmenován na počest skotského mineraloga Roberta Jamesona (1774-1854).
Původ Hydrotermální minerál pozdní fáze vznikající za nízkých až středních teplot v Pb–Ag–Zn žilách.
Morfologie Vzácně vytváří sloupcovité až jehličkovité (podélně rýhované) krystaly dosahující velikosti až 10 cm, časté dvojčatné srůsty podle {100}. Obvykle je celistvý, stébelnatý, radiálně paprsčitý, nejčastěji jehličkovitý, jemně vláknitý až plstnatý.
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5 (lze rýpat nehtem), křehký, hustota 5,6g/cm³, štěpnost dokonalá podle {001}, lom nerovný. Optické vlastnosti: Barva: olověná, časté náběhové barvy. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp tmavě šedý až černý. Chemické vlastnosti: Složení: Pb 40,15 %, Fe 2,71 %, Sb 35,39 %, S21,75 %, příměsi Cu, Zn, Ag, Bi (Bi-jamesonit). Před dmuchavkou se taví. Rozpustný v HNO3 a horké HCl.
Podobné minerály berthierit, plagionit, boulagerit
Parageneze antimonit, boulagerit, sfalerit
Využití Jako antimonová a olověná ruda.
Naleziště Řídce se vyskytující minerál.
Česko – Kaňk u Kutné Hory, Tisová u Kraslic, Příbram. Slovensko – Nižná Slaná, Rožňava, Medzibrod Německo – Freiberg, Wolfsberg, Neudorf Anglie – Endillion v sloupcovitých masách Švédsko – Sala Rumunsko Rusko – Zapokrovsk, Smirnovsk Mexiko – Zacatecas: Noria mina (u Sombrerete) v relativně tlustých krystalech a další.
Odkazy
Reference
Literatura Anthony a kol. (1990): Handbook of Mineralogy Vol. I. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 247 Bernard, J. H., Rost R. a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia Praha 268
Pauliš, P. (2003): Minerály České republiky. Kuttna Kutná Hora 23
Související články Seznam minerálů
Externí odkazy
Jamesonit na webu Mindat.org (anglicky) Jamesonit na webu Webmineral (anglicky) Jamesonit v Atlasu minerálů (německy)
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 2. třídy Kategorie:Sulfidy (minerály)