Zdenek Slouka (13. srpna 1923 Brno – 23. prosince 2012 Praha) byl český novinář, politolog, publicista, emeritní profesor Lehigh University, Bethlehem v Pensylvánii, USA.
Život
Studium Po absolvování reálného gymnázia v roce 1943 (Brno, Kounicova ulice) studoval na několika univerzitách:
1945–1948 Masarykova univerzita v Brně, sociologie 1952–1954 University of Maryland, overseas program, Heidelberg, Německo ? – 1958 New York University, politologie, New York, USA (M.A. 1958) ? – 1964 Columbia University, politologie se specializací na mezinárodní právo, New York, USA (doktorát 1964)
V americké okupační zóně Německa pracoval jako politický analytik americké armády. Vyučoval na několika vysokých školách: New York University, Columbia University, univerzitě ve Washingtonu či na Lehigh University v Pensylvánii. Po Sametové revoluci též přednášel na Karlově Univerzitě v Praze.
Po válce v Československu V letech 1945–1948 působil jako redaktor „svobodných“ Lidových novin. Po únoru 1948 emigroval do zahraničí.
Rakousko, Austrálie Když se mu podařilo opustit Československo, dostal se přes vídeňskou, ruskou a americkou zónu na delší dobu do Austrálie. V prosté snaze o obživu prošel mnoha různorodými zaměstnáními. Chytal v kanalizaci krysy, lepil tenisové rakety, obchodoval s dámskými punčochami, ale přitom všem neustále tíhnul k publikování a zdokonaloval se v angličtině. Paradoxně mu jazykové zlepšení psané angličtiny v jisté fázi zkomplikovalo život, když mu šéfredaktor odmítl otisknout další články, protože „jeho neobratná angličtina už není tak neobratně zábavná“. Pracoval také jako knihovník v National Mitchell Library, Sydney.
Zpátky v Evropě V roce 1952 se vrátil do Evropy. V Mannheimu a Mnichově přijal práci pro informační služby armády USA jako politický analytik. Současně studoval na univerzitě v Heidelbergu.
USA Pracoval ve Washingtonu, D.C. pro vládu USA v oblasti monitoringu zahraničního tisku. Zaměstnavatel mu neumožnil studovat, aby zachoval jeho názorovou nezávislost. Tato situace jej neuspokojovala, a proto odešel se ženou do New Yorku, kde hodlal najít místo nočního vrátného. Takové zaměstnání by mu umožnilo uživit se a přitom ve dne studovat. Dílem náhody se v New Yorku na ulici setkal s Janem Stránským, se kterým se znal z redakce poválečných Lidových novin. Ten jej přivedl do kanceláře redakce Rádia Svobodná Evropa, kde v té době působil Ferdinand Peroutka. Na následující desetiletí zde zakotvil a pracoval pod pseudonymem.
Zpátky v České republice V roce 1992 ukončil svoji činnost na univerzitě a vrátil se do tehdejšího Československa. Své úsilí věnoval konkrétním aktivitám, jež podpořily znovu vznikající demokratické principy. Žil se svou druhou ženou Blankou v Praze.
Dílo a odkaz Své memoáry publikoval mimo jiné prostřednictvím Českého rozhlasu v deseti půlhodinových dokumentech z řady Osudy volně doplňující cyklus Smyčky osudových osmiček. V roce 2009 vydal v Nakladatelství Academia své vzpomínky Jdi po skryté stopě. Lidské kroky politickou krajinou exilu. Vrací se v nich nejen do doby dětství strávené v Brně, ale také do doby svých novinářských začátků na konci 40. let, popisuje dramatický útěk za hranice v prosinci 1948, život emigranta-dělníka v Austrálii, práci pro americkou zpravodajskou službu v Německu, odchod do USA, práci ve Svobodné Evropě, studium a následné učení na Columbia University v New Yorku, kde zažil revoluční rok 1968. Líčení svého akademického působení spojuje s neustálou reflexí exilového života, hořké zážitky občasných návratů do socialistického Československa prokládá originálním pohledem na život ve Spojených státech. Své vzpomínky končí v 90. letech, kdy pomáhal při formování svobodného akademického prostředí na českých vysokých školách a Akademii věd.
Mezinárodní aktivity Po roce 1989 po Sametové revoluci spolupracoval s několika významnými politiky (Alexandr Vondra, Michael Žantovský) na přípravě návštěvy prezidenta Československa Václava Havla v USA, dále se spolupodílel na vytváření mezinárodních vazeb v oblasti vzdělávání. Na léta 1992–1994 byl zvolen prezidentem Společnosti pro vědy a umění (Czechoslovak Society of Arts & Science). V této činnost však nemohl dlouho pokračovat pro vážné zdravotní potíže.
Ocenění Stříbrná medaile, Univerzita Karlova Medaile Josefa Hlávky, Československá akademie věd Cena Ferdinanda Peroutky za rok 2010 2013 Cena Václava Bendy (in memoriam).
Rodina Z manželství s první ženou Olgou se v roce 1958 narodil syn Mark Slouka, který se stal spisovatelem. Ve svých knihách často řeší právě vztah k rodičům a československým reáliím.
Jméno Zdenek s háčkem nebo bez háčku? Podle jeho vlastních slov „žije svůj život neoháčkovaný“. Jeho jméno tedy háček neobsahuje. Na vysvětlenou sám uvádí: „Etymologové zjistili, že háček obtížil Zdenka až někdy v první půli 18. století. Můj otec, stolař, měl rád věci v původním stavu. Samozřejmě mám pár českých dokumentů, kde mi ten háček zase přišili, ale újmu nepociťuji...“
Odkazy
Reference
Externí odkazy Ještě jsem tady, ČT 2, 2000, 2011 Memoáry (2008) v Českém rozhlasu Stránky Rádia Praha - článek Ludvíka Vaculíka o Zdenku Sloukovi Czechoslovak Society of Arts & Science (Československá společnost pro vědy a umění)
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Čeští politologové Kategorie:Nositelé Ceny Ferdinanda Peroutky Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 13. srpna Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 2012 Kategorie:Úmrtí 23. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Ceny Miroslava Ivanova