Železniční trať Studénka–Veřovice (v jízdním řádu pro cestující aktuálně uvedená v tabulce označené číslem 271, do JŘ 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304, do JŘ 2024/2025 byla označována jako 325) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať o délce 27 km je kategorizována jako regionální dráha.
Provoz na trati Po celé trati jezdí (v nepravidelném taktu) pravidelné osobní vlaky Českých drah a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. V prosinci 2024 se trať stala první v Česku, kde jsou v provozu bateriové vlaky, konkrétně RegioPantery označené jako 690.2. Díky tomu vzniklo nové přímé spojení s Ostravou. Několik okrajových a doplňkových spojů je pak vedeno motorovou jednotkou 814. Vlaky jezdí převážně každou hodinu na trase Ostrava střed – Veřovice, vybrané vlaky v intervalu 4 hodiny (v období od poloviny června do konce září 2 hodiny) mají závlek do Mošnova.
Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.
Historický vývoj tratě Trať byla vybudována ve dvou etapách od 18. prosince 1881 do 25. července 1896. V úseku Studénka–Štramberk byl provoz zahájen 18. prosince 1881 a v úseku Štramberk–Veřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.
Navazující tratě Ve Studénce na tuto trať navazuje trať Přerov–Bohumín a trať do Bílovce, v Sedlnici trať do Mošnova a ve Veřovicích trať Ostrava – Valašské Meziříčí.
Přeložení tratě Trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem byl úsek Studénka–Sedlnice přeložený v roce 1959 v důsledku výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem byl úsek Příbor – Kopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v důsledku výstavby továrny Tatra. Viz průběh tratě v infoboxu.
Průběh původní tratě Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.Pardubický spolek
Seznam železničních stanic a zastávek Současné Studénka (trať 271, trať 279) Sedlnice nové nádraží od 1. června 1959 (trať Sedlnice–Mošnov) Skotnice Příbor Kopřivnice zastávka Kopřivnice Štramberk Ženklava Veřovice (trať 323)
Zrušené Studénka místní nádraží do 1. června 1959 Albrechtičky do 1. června 1959 Sedlnice staré nádraží do 1. června 1959 Drnholec do 28. února 1979
Bez osobní dopravy Sedlnice-Bartošovice Sedlnice předjízdné koleje Kopřivnice nákladové nádraží od 28. února 1979
Fotogalerie železničních stanic a zastávek
Odkazy Reference
Externí odkazy
Studénka - Veřovice Kategorie:Železniční doprava v Moravskoslezském kraji Kategorie:Rozchod 1435 mm