2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Události
Česko 1. ledna Začal být účinný nový občanský zákoník. Palestinský velvyslanec Džamál al-Džamál podlehl zraněním způsobenými explozí v jeho služebním bytě v Praze Suchdole. 6. ledna – Zástupci vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsali koaliční smlouvu. 7. ledna – Martin Červíček byl odvolán z funkce policejního prezidenta, staronovým prezidentem se stal Petr Lessy (působil do 28. února). 17. ledna – Bohuslav Sobotka byl jmenován předsedou vlády České republiky. 29. ledna – Byla jmenována vláda Bohuslava Sobotky. 11. února – Expremiér Petr Nečas byl obviněn z podplácení v tzv. kauze Nagyová. 13. duben – Novým policejním prezidentem se stal Tomáš Tuhý. 23.–24. května – V Česku se konaly volby do Evropského parlamentu. Volilo se 21 europoslanců z celkového počtu 751. 27. května – Bývalý náměstek MPSV Vladimír Šiška byl za machinace s IT zakázkami ministerstva a za vydírání odsouzen k šesti letům vězení. 8. července – Armáda České republiky utrpěla největší ztrátu v novodobých dějinách, kdy při sebevražedném útoku poblíž letecké základny Bagrám zemřeli čtyři čeští vojáci, spolu s dalšími 12 tamními oběťmi. Pátý český voják byl těžce raněn a 14. července zemřel. 21. července – Vláda Bohuslava Sobotky vybrala nového eurokomisaře. Stane se jím ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, která ve výběru porazila Pavla Mertlíka. 25. srpna – Ve sporu o amnestii Václava Klause soud schválil smír, podle něhož se bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf na vyhlášeném znění amnestie nepodílel. 1. září – Pavel Hasenkopf podal na Vratislava Mynáře trestní oznámení pro pomluvu ohledně Mynářova výroku, že Hasenkopf je jedním z autorů amnestie Václava Klause. 4. září – Ve Vilémově se zřítil most, na kterém probíhala rekonstrukce. Zemřeli čtyři dělníci, další dva byli zraněni. 10. září – Kandidátka na českou eurokomisařku Věra Jourová získala portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví. 20. září – Náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel byl zvolen předsedou vojenského výboru NATO. 24. září – Na Pražský hrad se dostal výhružný dopis adresovaný prezidentovi Miloši Zemanovi s bílým práškem. Případ šetří policie. 3. října – Prezident Miloš Zeman přijal demisi ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové. 7. října – Evropský parlament schválil nominaci Věry Jourové na post eurokomisařky pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví. 10. října a 11. října – proběhly volby do Senátu Parlamentu České republiky, volby do zastupitelstev obcí a volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve volbách uspěly především vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL. 14. října – Žena trpící schizofrenii pobodala na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou tři studenty a zasahujícího policistu. Jeden ze studentů útok nepřežil. 16. října – Ve Vrběticích došlo k výbuchu muničního skladu č. 16. Na místě zahynuli dva zaměstnanci skladu, došlo k evakuaci obyvatel přilehlých obcí. 17. října a 18. října – Proběhlo druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Ve volbách uspěly především vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL. 1. prosince – Ledovková kalamita ochromila hromadnou dopravu v ČR a dodávky elektřiny v mnoha regionech. Tramvajová doprava v Praze dokonce poprvé ve své historii zažila úplné zastavení provozu. Do normálu se dopravní i energetická situace vrátila až 3. prosince. 3. prosince – Ve Vrběticích došlo k dalšímu výbuchu muničního skladu č. 12. Opět proběhla evakuace obyvatel přilehlých obcí, oba dva výbuchy jsou vyšetřovány jako úmyslný trestný čin.
Svět náhled|Zimní olympijské hry v Soči náhled|Donald Tusk se stal předsedou Evropské rady náhled|První přistání lidského stroje na kometě 1. ledna Řecko se ujalo předsednictví EU. Lotyšsko se stalo 18. členem eurozóny. 10. ledna – Byl uveřejněn seznam kandidátů na prezidenta Slovenska. 11. ledna – Byla zrušena Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko. únor – Sociální nepokoje v Bosně a Hercegovině 7. února – Byly zahájeny zimní olympijské hry v ruském Soči, které skončily 23. února. 18. února – Naplno vypukly nepokoje na Ukrajině. 22. února – Konala se konzistoř s jmenováním nových kardinálů. 2. března – předávání Oscarů (Cen Akademie) 6. března – Krymský parlament přijal rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku, viz článek Krymská krize. 7. března – Byly zahájeny zimní paralympijské hry v ruském Soči, které skončily 16. března. 8. března – Letadlo letu Malaysia Airlines 370 s 239 osobami na palubě zmizelo nad Thajským zálivem a zřejmě se později zřítilo v oblasti Indického oceánu. 16. března V krymském referendu byl uznán vznik Republiky Krym, která požádala o přičlenění k Ruské federaci. Parlamentní volby v Srbsku 27. března – kometa 17P/Holmes prošla perihéliem. 29. března – Slovenským prezidentem zvolen Andrej Kiska, v druhém kole prezidentských voleb porazil Roberta Fica. 6. dubna – V maďarských parlamentních volbách zvítězila strana Fidesz. 8. dubna – Byla ukončena podpora operačního systému Windows XP a kancelářského balíku Microsoft Office 2003. 17. dubna – Nedaleko korejského ostrova Čedžu se potopil trajekt. Pohřešuje se 300 lidí. 27. dubna – kanonizace Jana XXIII. a Jana Pavla II. v Římě 29. dubna – prstencové zatmění Slunce na jižní polokouli květen Při povodních na Balkáně zahynulo 44 lidí. Nepokoje v Abcházii 2. května – Požár Domu odborů v Oděse 9.–25. května – V Minsku proběhlo 78. mistrovství světa v ledním hokeji. 11. května – Uskutečnilo se referendum Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky o samostatnosti. Přes 90 procent lidí se vyslovilo pro samostatnost. 24. května – Zástupci Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky podepsali dohodu o spojení a vytvoření státního útvaru „Nové Rusko“. 22.–25. května – Konaly se volby do Evropského parlamentu. Volilo se 751 europoslanců. 25. května Dalia Grybauskaitė byla znovuzvolena litevskou prezidentkou. V prezidentských volbách na Ukrajině byl zvolen Petro Porošenko. 2. června – Španělský král Juan Carlos I. abdikoval a za svého nástupce určil svého syna Filipa. 4. a 5. června – Konal se 40. summit G8 v Bruselu. 7. června – Petro Porošenko složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Ukrajiny. 8. června – Abd al-Fattáh as-Sísí složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Egypta. 15. června – Andrej Kiska složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Slovenska. 18. června – Vůdci vojenského převratu v Turecku z roku 1980 Kenan Evren a Tahsin Şahinkaya byli odsouzeni na doživotí. 10. června – V izraelských prezidentských volbách byl zvolen Re'uven Rivlin 12. června – V Brazílii začalo 20. mistrovství světa ve fotbale. 19. června – Filip, asturský kníže složil přísahu a stal se králem Španělska jako Filip VI. Španělský 1. července – Itálie se ujala předsednictví EU. 13. července – Mistry světa ve fotbale se stala německá fotbalová reprezentace. 15. července – Novým předsedou Evropské komise se stal bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. 17. července – V oblasti bojů na východní Ukrajině byl sestřelen Boeing 777 malajsijských aerolinií. Zemřelo všech 298 osob na palubě. 10. srpna – V historicky první přímé prezidentské volbě v Turecku byl zvolen premiér Recep Tayyip Erdoğan. 16.–28. srpna – Letní olympijské hry mládeže 2014 v čínském Nankingu 19. srpna – Americký novinář James Foley byl popraven v syrské poušti neznámým islámským radikálem, jeho smrt vyvolala v západním světe vlnu pobouření. 24. srpna – Meziplanetární sonda New Horizons prolétla blízko L5 soustavy Slunce–Neptun. 28. srpna – Recep Tayyip Erdoğan složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Turecka. 30. srpna – Polský premiér Donald Tusk byl na summitu Evropské unie zvolen předsedou Evropské rady. 2. září – Další americký novinář Steven Sotloff byl popraven v syrské poušti neznámým islámským radikálem, stejně jako James Foley v srpnu. 6. září – Počet nakažených ebolou při celoroční epidemii se přehoupl přes 4 000. 8. září – Britský následník trůnu Princ William a jeho manželka Kate oznámili, že čekají druhé dítě. 13. září – Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, tentokrát jím byl britský humanitární pracovník David Haines. 18. září – Ve Skotsku proběhlo referendum o nezávislosti na Spojeném království. Pro odtržení od Británie hlasovalo 44,7% lidí, proti 55,3% lidí, Skotsko tak zůstane její součástí. 3. října – Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, stal se jím opět britský humanitární pracovník Alan Henning. 16. října – Zanikla europarlamentní frakce Evropa svobody a přímé demokracie, 20. října byla opět obnovena. 31. října – Během testů nad Mohavskou pouští havaroval raketoplán VSS Enterprise společnosti Virgin Galactic, jeden pilot zemřel a druhý byl těžce raněn. 4. listopadu – Byl spuštěn první pilíř evropské bankovní unie, tj. jednotný dohled ECB nad evropskými systémově významnými bankami. 9. listopadu – V Katalánsku začalo symbolické hlasování o nezávislosti na Španělsku. 12. listopadu – Přistál modul Philae jako historicky první lidský stroj na kometě. 15. listopadu Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, stal se jím americký humanitární pracovník Peter Kassig. Komunální volby na Slovensku 15. a 16. listopadu – Summit G20 v Brisbane 1. prosince – Druhým předsedou Evropské rady se stal Donald Tusk. 16. prosince Hra Subnautica byla vydána v předběžném přístupu Ozbrojenci ze skupiny Tahrík-e Tálibán-e Pákistán spáchali masakr v péšávarské vojenské škole. Útok si vyžádal 141 obětí většinu z nich tvořili děti. 28. prosince – Na cestě ze Surabaje do Singapuru se ztratilo letadlo malajsijské společnosti AirAsia se 162 lidmi na palubě. 31. prosince – Spojené státy americké a Spojené království stáhli své jednotky z Afghánistánu.
Celoroční události Rok rodinných farem (OSN) Rok české hudby Rok krystalografie (OSN) Tzv. supervolební rok v České republice (volby do Europarlamentu, do zastupitelstev obcí a do 1/3 Senátu) Ukrajinská krize Epidemie eboly v západní Africe
Narození
20. února – Leonor Švédská, dcera švédské princezny Madeleine 10. prosince Jakub Monacký, syn monackého knížete Alberta II., následník trůnu Gabriela Monacká, dcera monackého knížete Alberta II., monacká princezna
Úmrtí
Česko náhled|upright|Petr Hlaváček († 10. ledna) náhled|upright|Věra Chytilová († 12. března) náhled|upright|Otakar Brousek († 14. března) náhled|upright|Iveta Bartošová († 29. dubna) náhled|upright|Nataša Tanská († 17. července) náhled|upright|Petr Skoumal († 28. září) náhled|upright|Pavel Landovský († 10. října) náhled|upright|Petr Hapka († 25. listopadu) 5. ledna – Josip Kleczek, astronom a sluneční fyzik (* 22. února 1923) 6. ledna – Karel Gut, sportovec hokejista, hokejový trenér a funkcionář, 3. předseda ČSLH (* 16. září 1927) 7. ledna – Stanislav Hradecký, ekonom, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze (* 16. dubna 1928) 8. ledna – Ivan Remunda, malíř, grafik a spisovatel (* 28. července 1934) 9. ledna – Věra Tichánková, herečka (* 7. prosince 1920) 10. ledna – Petr Hlaváček, obuvnický expert, vysokoškolský pedagog a výzkumník (* 23. února 1950) 12. ledna – Jiřina Prokšová, herečka (* 11. března 1928) 17. ledna – Oldřich Šimáček, výtvarník a scénograf (* 2. září 1919) 18. ledna – Milan Kajkl, sportovec hokejista (* 14. května 1950) 20. ledna – Milan Schulz, dramatik, prozaik, básník, literární kritik a publicista (* 6. dubna 1930) 21. ledna – Karel Fořt, katolický kněz (* 8. listopadu 1921) 26. ledna Iva Mojžišová, slovenská teoretička a historička umění (* 4. května 1939) Josef Stejskal, římskokatolický kněz a patnáctý arciděkan v Horní Polici (* 21. ledna 1922) 30. ledna Jiří Křeček, patofyziolog (* 11. dubna 1923) Milan Jelínek, jazykovědec a bohemista (* 22. června 1923)