náhled|vpravo|Převoz vysoce radioaktivního, vyhořelého jaderného paliva z britské JE Hinkley Point

Radioaktivní odpad je nebezpečný odpad, který je radioaktivní a tím ohrožuje životní prostředí. Radioaktivní odpad nemá se současnými technologiemi další využití (nebo by to bylo příliš nákladné), a proto je ho nutné ukládat izolovaně od biosféry, což se zejména v minulosti ne vždy dělalo. Radioaktivní odpad může být přepracované jaderné palivo z jaderných elektráren, ale i produkty nebo nástroje používané v průmyslu a zdravotnictví (např. rentgeny) nebo z jaderných zbraní.

Druhy odpadu Obvykle se odpad dělí podle své aktivity: nízkoaktivní – obvykle zbytky málo kontaminovaných materiálů středně aktivní – více kontaminované materiály s větším obsahem, podle druhu možno uložit do povrchového nebo hlubinného úložiště vysoce aktivní – například vyhořelé jaderné palivo či zbytky po jeho přepracování

Podle původu odpadu se dá dělit na: vyhořelé jaderné palivo – které je skladováno po využití v jaderných elektrárnách a poté uloženo do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí. Ve skutečnosti nejde o odpad, protože je možné jeho další využití. zbytky z diagnostiky ve zdravotnictví – zbytkový materiál ze zdravotnictví, používaný při diagnostice či léčbě chorob – radiologie (např. gama nůž)

Ukládání odpadu Radioaktivní odpad se většinou ukládá do podzemních přípovrchových nebo hlubinných úložišť. Některé státy v minulosti také shazovaly nukleární odpad do moře, zejména do Atlantského oceánu.

Shazování odpadu do moře Některé státy světa v minulosti likvidovaly svůj jaderný odpad jeho shozením do moře ve formě ocelových sudů zalitých betonem nebo živicí. Tuto praxi provozovaly například Sovětský svaz (shazování do Severního ledového a Tichého oceánu), Japonsko (do Tichého oceánu), USA, Nový Zéland, Jižní Korea, Švýcarsko a další evropské státy, které k tomuto účelu využívaly například místa u Kanárských ostrovů, Lamanšský průliv nebo Irské moře.

V roce 1998 se touto problematikou zabývala zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Celkové množství radioaktivního odpadu ve světových oceánech se odhaduje na 100 000 tun, resp. přes 222 000 sudů.

Úložiště ve světě Prvním trvalým hlubinným úložištěm vyhořelého jaderného paliva bude úložiště Úložiště jaderného odpadu OnkaloOnkalo ve Finsku. Vyhořelé palivo se tam bude ukládat v hloubce zhruba 455 m v měděných kontejnerech do loží z bentonitu. Budovat jej začala firma Posiva v roce 2015 a do zkušebního provozu mělo být uvedeno v roce 2024, konečným termínem má být rok 2026.

Úložiště v Česku

Jaderné elektrárny nemají žádné hlubinné úložiště. JE Dukovany a JE Temelín mají střednědobá úložiště pouze pro použité palivo (tzv. mezisklady), které samy vyprodukují. Náklady na trvalé úložiště se v současnosti (2012) odhadují na 47 mld. Kč v cenách roku 1999 a budou financovány z tzv. jaderného účtu, kam jsou provozovatelé jaderných elektráren povinni odvádět poplatky ve výši 50 Kč za vyrobenou megawatthodinu. Úložiště jaderného odpadu v Česku: Dukovany, Richard u Litoměřic, Bratrství – Jáchymov, Beroun-Hostim (uzavřeno).

Výstavba hlubinného úložiště je ve fázi výběru lokality. Roku 2019 bylo vybráno 9 lokalit, a to Čertovka (Lubenec, Blatno – Ústecký kraj), Březový potok (Pačejov, Chanovice – Plzeňský kraj), Janoch (Litoradlice), Magdaléna (Jistebnice, Vlksice – Jihočeský kraj), Čihadlo (Pluhův Žďár, Lodhéřov – Jihočeský kraj), Hrádek (Nový Rychnov, Rohozná – Kraj Vysočina), Horka (Budišov, Oslavička – Kraj Vysočina), Na Skalním (Myslibořice) a Kraví Hora (Bukov, Žďársko). Roku 2020 se má počet kandidátů snížit na 4.https://www.surao.cz/pro-media/vicepremier-a-ministr-prumyslu-a-obchodu-havlicek-jednal-se-starosty-kvuli-ulozisti-radioaktivniho-odpadu/ - Tisková zpráva MPO o jednání se starosty 17. července 2019 V červnu 2020 experti doporučili vládě 4 lokality: Březový potok, Janoch, Hrádek a Horka.

Vláda 21. prosince 2020 schválila výběr čtyř lokalit pro výstavbu úložiště, a to Březový potok, Janoch, Hrádek a Horka. Finální rozhodnutí o primární a záložní lokalitě pro výstavbu by mělo být vybráno do roku 2030. Starostové, zastupující obce Temelín, Dříteň, Olešník a město Hluboká nad Vltavou, dne 4. června 2020 vydali ke krokům směřujícím k vybudování úložiště v lokalitě Janoch záporné stanovisko.

Přepracování odpadu pro znovuvyužití Vyhořelé jaderné palivo se dá přepracovat pro opětovné využitíhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-12/odpad-nebo-surovina.html - Článek o možnostech využití vyhořelého jaderného paliva. v jaderných elektrárnách a na produkty pro jiné využití, například radionuklidové zdroje pro výzkum vesmíru. Některé technologie pro zpracování jsou ale stále ve vývoji a některé se příliš nevyužívají z ekonomických důvodů, protože kvůli útlumu jaderné energetiky není jaderného odpadu dostatek pro masové zpracování. Manipulace při zpracování je navíc rizikovější, než při prostém využívání v jaderných reaktorech.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Správa úložišť radiaktivních odpadů (SÚRAO) Nakládání s radioaktivním odpadem (ČEZ) Obří podzemní zařízení pro výzkum jaderného odpadu

Kategorie:Odpady Kategorie:Radioaktivita Kategorie:Jaderná energetika