Čandraján-1 ( tj. „Měsíční loď 1“, v anglickém přepisu Chandrayaan-1) byla první indická sonda, kterou Indická kosmická agentura (ISRO) vyslala na oběžnou dráhu Měsíce, aby během dvou let otestovala indické technologie a prováděla zde vědecký výzkum. Start sondy se uskutečnil v říjnu 2008 z indického kosmodromu Šríharikota s pomocí nosiče PSLV-XL.
Program mise Plánovaná doba provozu byla dva roky, během nichž se měla vyzkoušet funkčnost samotné sondy a bylo naplánováno podrobné snímkování povrchu Měsíce ve viditelné, rentgenové, infračervené a gama části spektra.
Sonda MIP V horní části sondy Čandraján-1 byla umístěna dopadová sonda MIP (). Kvádr o hmotnosti 29 kg a o rozměrech 375 x 375 x 470 mm byl vybaven vlastním motorem na tuhá paliva. Na jeho palubě byla umístěna videokamera, radarový výškoměr a hmotový spektrometr, který zkoumal stopy lunární atmosféry při sestupu.
Zařízení bylo z mateřské sondy vypuštěno 14. listopadu 2008 proti povrchu Měsíce v oblasti jeho jižního pólu. Prach a dopadem vyvržené horniny byly zkoumány přístroji mateřské sondy. Sonda MIP byla dopadem zničena.
Konstrukce Tříose stabilizovaná sonda měla nepravidelný tvar se zhruba krychlovou základní částí o hraně přibližně 1,5 m. Byla vybavena jedním rozkládacím a výklopným panelem fotovoltaických baterií dodávajícím maximálně 700 W elektrické energie a dobíjejícím lithium-iontové akumulátorové baterie. Startovací hmotnost sondy vč. dvou pomocných raket a paliva byla 1304 kg, počáteční hmotnost na oběžné dráze kolem Měsíce byla 590 kg.
Orientaci v prostoru zajišťovala dvě hvězdná čidla a systém gyroskopů. Větší změny orientace, korekce dráhy a navedení na oběžnou dráhu Měsíce prováděla sada pomocných motorků a hlavní motor LAM () o tahu 440 N. Spojení se Zemí se dělo přes otočnou parabolickou anténu o průměru 70 cm. Sonda byla vybavena výkonným počítačem.
Přístrojové vybavení Sonda byla vybavena přístroji, zajišťujícími řadu experimentů:
panchromatická mapovací kamera TMC () – šíře záběru 20 km, maximální prostorové rozlišení 5 m (Indie) hyperspektrální kamera pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast HySI () – zjišťování mineralogického složení lunárního povrchu (Indie) laserový lokátor LLRI () – pro měření výšky sondy nad měsíčním povrchem (Indie) spektrometr HEX () – pro oblast tvrdého rentgenového záření (20 až 250 keV) (Indie) zobrazující spektrometr C1XS () – pro zjišťování chemického složení měsíčního povrchu (stanovení prvků Mg, Al, Si, Fe, Ti) (ESA, Velká Británie, Indie) spektrometr SIR-2 () – pro zjišťování mineralogického složení měsíčního povrchu (ESA, Německo) detektor nízkoenergetických atomů SARA () – pro zjišťování chemického a mineralogického složení měsíčního povrchu (ESA, Švédsko, Indie) detektor kosmického záření RADOM () (Bulharsko) radiolokátor se syntetickou aperturou MiniSAR () – určený především pro detekci podpovrchového vodního ledu (NASA, USA) zobrazující spektrometr M3 () – pro studium mineralogického složení měsíčního povrchu a hledání případných stop vody (NASA, USA).
Průběh mise Po startu byla sonda během 17 minut uvedena na oběžnou dráhu Země, která se postupně s pomocí motorku stále upravovala, až 3. listopadu 2008 přešla na dráhu k Měsíci. 8. listopadu byla navedena na oběžnou dráhu Měsíce. Dne 14. listopadu se ze sondy oddělil 34 kilogramovýhttp://digiweb.ihned.cz/c1-30346240-indie-pristala-na-mesici-jako-ctvrta-mocnost-v-historii modul, který následně úspěšně přistál na měsíčním povrchu.
Vlivem sluneční aktivity došlo ke spálení jednoho z senzorů a bylo nutné sondu vyvést z oběžné dráhy 100 na zvýšených 200 km nad povrchem.
Dne 28. srpna 2009 řídící středisko ztratilo se sondou spojení a ta byla prohlášena za ztracenou. Mise tím byla předčasně ukončena.Konec mise
Poznámky
Odkazy Reference
Související články Čandraján-2
Externí odkazy
http://www.isro.org/chandrayaan/htmls/home.htm http://www.n2yo.com/?s=33405
Kategorie:Sondy k Měsíci Kategorie:Kosmonautika Indie Kategorie:Kosmické sondy Indie Kategorie:Kosmonautika v roce 2008