Hodnostní koruna (německy Rangkrone) je označení užívané zejména v heraldice pro korunu umístěnou nad štítem (namísto helmovní korunky) indikující postavení, hodnost nebo důstojnost nositele (zejména šlechtice). Podobnou funkci také mohou mít hodnostní klobouky, například v církevní heraldice. Jako klobouky bývají označovány i šlechtické hodnostní koruny s purpurovou sametovou výložkou (čepicí či čapkou) a obroučkou z vnější strany obšitou hermelínem (hranostajovým lemem). Hodnostní koruny a klobouky bývají umístěny na horní hraně štítu znaku, případně i na vrcholu erbovních plášťů.
Ve státech, které mají tradici používání hradebních korun ve znacích sídel, mohou užívat sídla různých statusů rozdílné hradební koruny.
Panovnické hodnostní koruny
Císařské koruny
Každá císařská koruna je vzhledově odlišná. Nejčastější jsou koruny vzhledem vycházející z kněžské mitry (infule). Takovou korunou je například Rakouská císařská koruna nebo Ruská imperátorská koruna a koruna carevny Anny Ivanovny.
Nejstarší dochovanou císařskou korunou je říšská koruna Svaté říše římské, kterou byli korunováni císaři Svaté říše římské počínaje Otou I. Koruna se skládá z osmi desek nahoře zaoblených z nichž na 4 jsou emailové obrazy a na 4 jsou drahokamy. Koncem 12. století byl přidán na přední stranu kříž a koruna byla překlenuta jedním obloukem. Uvnitř je vyložena červeným sametem. V současné době je uložena ve vídeňské klenotnici. Z jejího vzhledu vycházel heraldický model císařská koruny Německého císařství.
Dalším typem císařské koruny je tiára (z perštiny تاره tara, převzato do latiny jako 'tiara'), kterou užívali jako svou korunovační korunu papežové. Tiáru tvoří vysoká papežská čepice, na které jsou umístěny nad sebou tři otevřené zlaté korunky. Na vrcholu tiáry je od 17. století říšské jablko. Jako tiára byla také nazývána koruna etiopského císařství. Ta se svým vzhledem spíše podobá právě tiáře než mitrovým císařským korunám. Vychází pravděpodobně z koruny egyptských faraonů.
Odlišný typ korun představují koruny perských šáhů z dynastií Kadžárovců a Pahlaví.
Císařské koruny 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px Římský císař Brazílie Etiopie papežská tiára Rakousko Mexiko Mexiko(pozdější) Srbsko Rusko Rusko(Anna Ivanovna) Francie(1. císařství) Francie(2. císařství) Německo
Královské koruny
Pokud nebyla v heraldice užívána královská koruna zobrazující skutečný panovnický klenot, tak králům příslušela obecná královská koruna. Přibližně do 15. století byla používána tzv. otevřená koruna tvořená obroučkou, posázenou drahokami, z níž vyrůstali výběžky ve tvaru listů. Ta byla později nahrazena tzv. uzavřenou korounou, navíc převýšenou 8 polooblouky (z toho 5 viditelnými). Oblouky jsou posázené perlami a na jejich křízení je umístěno říšské jablko. Koruna může, ale nemusí, být uvnitř z většiny vyložena purpurovou čapkou.
Na britských ostrovech je pro královské koruny typický menší počet polooblouků a to čtyři (osm přísluší císaři).
Arcivévodské, velkovévodské, vévodské, knížecí a kurfiřtské koruny a klobouky
Suverénním velkovévodům přísluší obecná královská koruna ovšem bez vyložení (8 polooblouků z toho 5 viditelných, posázených perlami a převýšených říšským jablkem).
Ve střední Evropě vévodové užívali purpurovou čepici s hermelínovým lemem, někdy opatřenou hranostajovým ocáskem, ale vždy bez oblouků. Později si do užívání přisvojili korunu obdobnou královské (8 poloobloků, z toho 5 viditelných, posázené perlami, převýšené říšským jablkem) uvnitř zcela vyplněnou purpurovou čapkou. Koruna z vnější strany obroučky obšitá hermelínem bývá někdy nazývána jako vévodský klobouk.
Ve střední Evropě užívala knížata původně purpurovou čepici či klobouk s hermelínovým obšitím. Později opatřené vnitřní obroučkou a 4 polooblouky s perlami (3 polooblouky viditelné), s říšškým jablkem na překřížení oblouků. někdy opatřenou hranostajovým ocáskem, ale vždy bez oblouků. Koruna z vnější strany obroučky obšitá hermelínem bývá někdy nazývána jako knížecí klobouk.
70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px arcivévodský klobouk(rakouský) vévodská koruna vévodský kloboukkurfiřtský klobouk(novější) kurfiřtský klobouk(starší) kurfiřtský klobouk(nejstarší) vévodský klobouk(štýrský) knížecí koruna knížecí klobouk knížecí koruna(monacká) knížecí koruna(napoleonská)
Členové panovnických rodin
Ve většině evropských monarchií mají bezprostřední následníci trůnu heraldické koruny symbolizující jejich zvláštní pozici. Vě většině jde o heraldické modely královských korun s polovičním počtem oblouků. V některých monarchiích mají či měli následníci tyto koruny i v reálné podobě (např. Británie, Norsko, Švédsko). Koruny následníků trůnu 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px Belgie Brazílie Británie Francie Itálie Německo Obojí Sicílie Portugalsko Španělsko Dánsko Norsko Švédsko
Koruny princů, princezen a princů královské krve 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px Francie(děti a vnoučata krále) Francie(děti a vnoučata krále, pairové) Francie(princové král. krve) Francie(princové král. krve, pairové) Nizozemsko(vnuci krále) PortugalskoŠpanělsko Brazílie Dánsko Švédsko Itálie(synové krále) Itálie(princové král. krve)
Koruny potomků britských panovníků (členů královské rodiny) 70px 70px 70px 70px dítě krále dítě následníka vnouče krále(v mužské linii) vnouče krále(v ženské linii)
Šlechtické hodnostní koruny a klobouky
Ve většině monarchiích byly resp. jsou hodnostní koruny pouze heraldické objekty. Naopak britští šlechtici mají i skutečné koruny, které nosí např. při královských korunovacích. Ve středoevropském prostoru je vévodská hodnost nad knížecí, v západní a jižní Evropě je tomu naopak.
Vévodské koruny a klobouky
Ve střední Evropě vévodové užívali purpurovou čepici s hermelínovým lemem, někdy opatřenou hranostajovým ocáskem, ale vždy bez oblouků. Později si do užívání přisvojili korunu obdobnou královské (8 poloobloků, z toho 5 viditelných, posázené perlami, převýšené říšským jablkem) uvnitř zcela vyplněnou purpurovou čapkou. Koruna z vnější strany obroučky obšitá hermelínem bývá někdy nazývána jako klobouk.
V zemích západní a jižní Evropy užívají vévodové otevřené koruny tvořené obroučkou, z níž vyrůstají výběžky ve tvaru listů (případně s perlami mezi listy).
Britští vévodové užívají korunu tvořenou zlatu obroučkou (s dolním hermelínovým lemem) s 8 jahodovými listy (5 viditelnými), uvnitř vyloženou purpurovou čepicí se zlatým vrcholovým chocholem.
Šlechtické vévodské koruny 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px vévodská koruna(středoevropská) vévodský klobouk(středoevropský) Británie britský vévodský klobouk(Cap of Maintenance) BrazílieFranciePortugalskoŠpanělskoBelgie (starší) Francie(pairové) Itálie Francie(napoleonská) BelgieNizozemsko Dánsko
Knížecí koruny a klobouky
Ve střední Evropě užívala knížata původně purpurovou čepici či klobouk s hermelínovým obšitím. Později opatřené vnitřní obroučkou a 4 polooblouky s perlami (3 polooblouky viditelné), s říšškým jablkem na překřížení oblouků. Koruna z vnější strany obroučky obšitá hermelínem bývá někdy nazývána jako knížecí klobouk.
Šlechtické knížecí koruny 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px knížecí koruna(středoevropská) knížecí klobouk(středoevropský) Rusko BelgieNizozemsko Francie(napoleonská) Itálie německálandkrabata
Koruny markýzů
Obecně koruny markýzů tvoří zlatá obroučka na které se střídají listy (jetelové, jahodové) s perlami (listy bývají viditelné tři a perly nebo jejich shluky po dvou). Koruna britských markýzů navíc obsahuje na spodním okraji obroučky hermelínový lem a je uvnitř vyložena purpurovou čepicí se zlatým vrcholovým chocholem.
Šlechtické koruny markýzů 70px 70px 70px 70px 70px BrazílieFrancieItáliePortugalskoŠpanělsko Francie(pairové) Británie BelgieNizozemsko Dánsko
Hraběcí koruny
Novější typ hraběcí koruny užívaný ve střední, západní a jižní Evropě je tvořen zlatou obroučkou se 16 perlami na stěžejkách (9 viditelných). V Itálii byla používána obdobná koruna, ale bez stěžejek. Některé staré rodiny používají jako hraběcí korunu zlatou obroučku, z níž vychází pět listů a čtyři perly.
Britská hrabata (earlové) užívají korunu tvořenou zlatu obroučkou (s dolním hermelínovým lemem) na které se střídá 8 jahodových listů (4 viditelnými) s 8 stěžejkami na jejichž vrcholech jsou perly (5 viditelných). Koruny jsou uvnitř vyloženy purpurovou čepicí se zlatým vrcholovým chocholem.
Šlechtické hraběcí koruny 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px střední EvropaBelgieBrazíliePortugalskoŠpanělskoRusko Francie(pairové) Itálie mediatisovaná hrabata Británie Francie(napoleonská) Belgie (starší)Francie (starší) Belgie (starší)Nizozemsko(starší) Dánsko Švédsko
Vikomt je šlechtická hodnost stojící mezi hrabětem a baronem. Koruny západoevropských a jihoevropských vikomtů tvoří zlatá obroučka s 8 perlami, z toho polovina střídavě přímo na obroučce a na nižších stěžejkách (z toho celkem 5 viditelných). Koruna britských vikomtů je tvořena zlatu obroučkou (s dolním hermelínovým lemem) na které je 16 perel (9 viditelných). Koruna je uvnitř vyložena purpurovou čepicí se zlatým vrcholovým chocholem.
Šlechtické koruny vikomtů 70px 70px 70px 70px 70px BelgieFrancieBrazíliePortugalskoŠpanělsko Francie(pairové) Británie Belgie (starší) Nizozemsko
Koruny baronů a svobodných pánů
Obecná heraldická koruna baronů (svobodných pánů) užívaná ve střední Evropě, sestává ze zlaté obroučky s 12 perlami na stěžejkách (7 viditelných). Ve Francii, Itálii nebo Rusku se používala koruna v podobě široké zlaté obroučky, okolo které byla obtočena šňůra drobných perel. Ve Španělsku a Itálii se používala též koruna podobná, ale navíc se čtveřicí velkých perel na horní straně obroučky. Podobná koruna jne s pěti perlami byla používána ve středoevropském prostoru do poloviny 19. století. Korunu britských baronů tvoří zlatá obroučka (s dolním hermelínovým lemem) na které je 6 perel (4 viditelné), uvnitř vyložena purpurovou čepicí se zlatým vrcholovým chocholem.
Šlechtické koruny baronů a svobodných pánů 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px střední EvropaBelgieNizozemskoRusko střední Evropa (starší) FrancieBrazíliePortugalskoRusko (starší) Francie(pairové) Španělsko Španělsko (starší) Británie Francie(napoleonská) Belgie (starší)Nizozemsko(starší) Dánsko Švédsko
Koruny rytířů a netitulovaných šlechticů
Šlechtické koruny rytířů 70px 70px 70px 70px 70px 70px 70px střední Evropa Španělskostřední Evropa (starší) BelgieNizozemsko Francie Portugalsko Itálie Francie(napoleonská)
Koruny netitulovaných šlechticů 70px 70px 70px střední EvropaDánskoBelgieNizozemskoRuskoŠvédsko PortugalskoŠpanělsko Itálie
Církevní hodnostní klobouky
Římskokatolická církev Od 19. století se v římskokatolické církvi ustálil systém, hodnostních označení pro znaky církevních hodnostářů se střapci a klobouky. Nad štítem znaku byl klobouk dané barvy a po jeho stranách střapce v dané barvě a počtu, což určovalo postavení v církevní hierarchii. Kromě toho se na znacích konkrétních nositelů mohly vyskytovat další honosné kusy jako např. berla, mitra, pallium, kříž, případně i knížecí koruna. Hodnostní klobouky a střapce římskokatolických duchovních 70px Kardinálové červený klobouk s 15 červenými střapci na každé straně – 1, 2, 3, 4, 5 70px Patriarchové a primasové zelený klobouk s 15 zelenými střapci na každé straně – 1, 2, 3, 4, 5 70px Arcibiskupové zelený klobouk s 10 zelenými střapci na každé straně – 1, 2, 3, 4 70px BiskupovéÚzemní opatiÚzemní preláti zelený klobouk s 6 zelenými střapci na každé straně – 1, 2, 3 70px Opati černý klobouk s 6 černými střapci na každé straně – 1, 2, 3 70px Kanovníci černý klobouk s 3 černými střapci na každé straně – 1, 2 70px Děkani černý klobouk s 2 černými střapci na každé straně – 1, 1 70px Faráři černý klobouk s 1 černým střapcem na každé straně – 1
Anglikánské společenství