náhled|Pohled směrem od ulice Na květnici Vazební věznice Praha Pankrác, je věznice v Praze. Je umístěna jižně od centra Prahy v Nuslích na Pankráci nedaleko stanice pražského metra Pražského povstání a přímo navazuje na budovu Vrchního soudu v Praze na Náměstí Hrdinů. V areálu se nachází také nemocnice s poliklinikou.

Historie náhled|Věžička náhled|upright|Gilotina v Pankrácké sekyrárně, používaná nacistickými Němci proti členům českého odporu náhled|Expozice v Památníku Pankrác Věznice byla postavena v letech 1885–1889, aby nahradila zastaralou Svatováclavskou trestnici, která stála mezi Karlovým náměstím a Vltavou. Místo pro novou věznici se v době její stavby nacházelo mimo území hlavního města, uprostřed polí za předměstím Nuslemi. Nicméně během několika desetiletí rozšiřující se Praha věznici zcela obklopila. V 30. letech 20. století byla k zařízení přistavěna velká budova soudu. Ve věznici bylo do roku 1939 popraveno celkem 6 osob.

Během nacistické okupace v letech 1939–1945 tu byly drženy ve vazbě tisíce Čechů, od členů odboje až po účastníky černého trhu předtím, než byli posláni k popravě, do jiné věznice v Německu nebo do koncentračního tábora. Na jaře 1943 začali nacisté vykonávat popravy přímo v zařízení samotném, kde k tomuto účelu byly přizpůsobeny tři cely. Mezi 15. dubnem 1943 a 26. dubnem 1945 přišlo na Pankráci gilotinou o hlavu celkem 1079Spořilovské noviny – Pankrácká sekyrárna lidí a celkově bylo popraveno 1087 osob. Tři místnosti užívané pro tento krvavý účel (nazývané Pankrácká sekyrárna) jsou chráněny (včetně popravčího nástroje) a slouží jako památka, která je příležitostně přístupná školám a veřejnosti.

Po druhé světové válce bylo pak na základě velkého retribučního dekretu v letech 1945–1948 ve věznici popraveno 147 osob. Dalších 348 osob bylo ve věznici popraveno do zrušení trestu smrti v roce 1990, převážně oběšením. Celkem bylo v pankrácké věznici popraveno 1580 osob.

Současnost Podle oficiální zprávy Vězeňské služby slouží v současné době pankrácká věznice jako vazební dům pro obviněné muže a ženy a jako věznice pro odsouzené muže a ženy.

Věznění je typu s ostrahou, v menší míře se zvýšenou ostrahou. Kapacita zařízení je pro 1 202 vězňů, při 4 m² na vězněnou osobu. Vězni jsou ubytováni v místnostech s průměrnou kapacitou tři postele, největší obsahuje deset postelí. V prostorách věznice se nachází také nemocnice Vězeňské služby ČR s kapacitou 111 lůžek, stejně jako pankrácký památník zahrnující výstavu Vězeňské služby. V roce 2006 zde bylo 568 vězeňských zaměstnanců.

Kontroverze a kritika V jejích prostorách v roce 2021 natočil uvězněný český rapper Leo Beránek kontroverzní hudební videoklip Kluci z basy na propašovaný mobilní telefon. Vězeňská služba čelila kritice za nedůmyslnou kontrolu návštěv. Situace byla následně řešena přesunem vězně do věznice Horní Slavkov, kde byl tři měsíce na izolaci.

Někteří lidé věznění nebo popravení na Pankráci

Protinacistický odboj gen. Josef Bílý (popraven v Ruzyňských kasárnách 28. 9. 1941) gen. Hugo Vojta (popraven v Ruzyňských kasárnách 28. 9. 1941) gen. Alois Eliáš (vězněn 1941–1942, popraven na Kobyliské střelnici 19. 6. 1942) gen. Bedřich Homola (vězněn 1941–1942, popraven 5. 1. 1943 v Berlíně–Plötzensee) gen. Jaroslav Lisý (vězněn 1941–1942, popraven 20. 1. 1943 v Berlíně–Plötzensee) Vladislav Vančura (vězněn 1942, popraven na Kobyliské střelnici 1. 6. 1942) Julius Fučík (vězněn 1942–1943, popraven 8. 9. 1943 v Berlíně–Plötzensee) Rudolf Karel (vězněn 1943–1945, umučen 6. 3. 1945 v Terezíně) Karel Jaroslav Obrátil (zemřel ve vězeňské nemocnici 5. dubna 1945) JUDr. Jaroslav Drábek, vězení přežil a po osvobození vedl žalobu proti německým válečným zločincům.

Pachatelé válečných zločinů a nacističtí kolaboranti Karl Hermann Frank (veřejně popraven 22. 5. 1946) Jan Rys-Rozsévač (popraven 27. 6. 1946) Kurt Daluege (popraven 23. 10. 1946) Karel Čurda (popraven 29. 4. 1947)

Oběti komunistických čistek Vladimír Clementis (popraven 3. 12. 1952) Rudolf Margolius (popraven 3. 12. 1952) Bedřich Reicin (popraven 3. 12. 1952) André Simone (popraven 3. 12. 1952) Rudolf Slánský (popraven 3. 12. 1952) Otto Šling (popraven 3. 12. 1952)

Oběti komunistické zvůle JUDr. Jaroslav Borkovec (popraven 5. 11. 1949) Emanuel Čančík (popraven 5. 11. 1949) Josef Charvát (popraven 5. 11. 1949) pplk. Květoslav Prokeš (popraven 5. 11. 1949) škpt. Vratislav Janda (popraven 5. 11. 1949) Vratislav Polesný (popraven 5. 11. 1949) Josef Hořejší (popraven 7. 1. 1950) Stanislav Broj (popraven 23. 5. 1950) Jan Buchal (popraven 27. 6. 1950) JUDr. Milada Horáková (popravena 27. 6. 1950) Záviš Kalandra (popraven 27. 6.1950) Oldřich Pecl (popraven 27. 6. 1950) František Zajíček (popraven 7. 7. 1954) Zbyněk Janata a Václav Švéda (popraveni 2. 5. 1955) Ctibor Novák, strýc bratří Mašínů (popraven 2. 5. 1955) Vladivoj Tomek (popraven 17. 11. 1960) Štěpán kardinál Trochta (vězněn 1954-1960) Václav Havel (vězněn 1979–1980, poté do roku 1983 v Heřmanicích a na Borech, znovu poté na Pankráci leden–květen 1989)

Další známí lidé Ivan Olbracht (vězněn 1928) doc. JUDr. Emil Hácha (zemřel ve vězeňské nemocnici 1945) Adina Mandlová (vězněna 1945) Lída Baarová (vězněna 1945) Gustav Husák (vězněn 1954–1960) Václav Mrázek (popraven 1957) Marie Fikáčková (popravena 1961) Olga Hepnarová (popravena 1975, poslední popravená žena v Československu) Vojtěch Běloch (popraven 1975) Ladislav Hojer (popraven 1986) Vladimír Lulek (poslední popravený na Pankráci 1989) Radovan Krejčíř (několikrát ve vazbě) Pavel Novotný (odsouzen na tři měsíce, trest nastoupil 2. 7. 2025)

Odkazy

Reference

Související články Paul Adam Soppa

Externí odkazy

Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci, ČT24.cz, 24. 8. 2023

Pankrác Kategorie:Stavby v Nuslích (Praha 4) Kategorie:Kulturní památky v Nuslích (Praha 4) Kategorie:Organizace v Nuslích Kategorie:Pankrác Kategorie:Vězeňská služba České republiky