Bedřich (Friedrich) Bernau, roz. Přemysl Bačkora (22. srpna 1849 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Jindřicha, sign. JCH N23, s. 179. Dostupné online. – 2. ledna 1904 PlaňanyMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Platany ), byl český spisovatel, autor vlastivědných spisů v češtině a němčině.
Život Narodil se pod jménem Přemysl Bačkora v rodině známého vlasteneckého učitele a odborného spisovatele Josefa Množislava Bačkory (1803–1876), ale v dospělosti si změnil jméno na německé Bedřich (Friedrich) Bernau. Důvodem mu byla nejspíš obava, že by němečtí nakladatelé mohli odmítnout uveřejnit práce česky znějícího autora. Nestal se však odrodilcem, ve svých německých spisech nikdy neútočil na Čechy.
Oženil se s Annou Žofií Franclovou. V době, kdy pracoval jako účetní v radonickém cukrovaru, se jim ve městě narodily děti Gustav (1876), Zdenka (1877) a Karel (1880). Dne 1. června 1881 se rodina odstěhovala do Štětí, kde žila necelý rok a odkud se odstěhovala do Plaňan. V Plaňanech Bedřich Bernau pracoval jako správce cukrovaru a po smrti byl pohřben na tamním hřbitově.
Působil jako účetní v pražské plynárně, pojišťovně a v několika cukrovarech, naposledy v Plaňanech. Ve volném čase se zabýval archeologií, historií a kulturou.Bedřich Bernau. In: Zlatá Praha, roč. XXI, č. 11, s. 132. (online) Spolupracoval s Ottovým slovníkem naučným a byl aktivním členem Společnosti Musea Království českého a mnoha spolků, které se věnovaly historii. Roku 1895 byl jednatelem Archeologické komise při ČAVU.
Dílo Byl známý vlastivědnými a historickými studiemi z českých zemí, které psal česky i německy (Comotovia, Allgemeines Jahrbuch für das mittlere Egergebiet). Přispíval do časopisu Památky archeologické a Ottova rozsáhlého průvodce Čechy.
Jeho hlavním dílem bylo Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen 1-2, vydávané na pokračování v Žatci v letech 1879–1883 s ilustracemi Baltazara Kutiny. (Teprve o něco později začal své úspěšnější Hrady, zámky a tvrze království Českého vydávat August Sedláček, oba však tvořili nezávisle.) Edice skončila předčasně roku 1883. Jedním z důvodů mohlo být, že Bernau líčil dějiny smířlivě a objektivně, bez projevů nepřátelství vůči Čechům. Městu, kde strávil poslední léta života, věnoval spis Plaňany s okolím (1896).
Bibliografie (výběr) Geschichte des alten Schlosses Petschau bei Carlsbad, Carlsbad 1875 Geschichte der ehemaligen Herrschaft Winternitz und der Einstigen Schutzstadt Radonitz (in Böhmen), Komotau 1877 Der Böhmerwald, Prag 1890 Hassenstein. Ein Beitrag zur Geschichte des Erzgebirges, Böhmisch Leipa 1893 Die Burg Bösing in Böhmen, Prag 1895 Krušné hory a Poohří (Čechy 10), Praha 1896 Plaňany s okolím. Příspěvky místo- a dějepisné, Praha 1896 Středohoří (Čechy 7), Praha 1896 Studien und Materialien zur Spezialgeschichte und Heimatskunde des deutschen Sprachgebiete in Böhmen und Mähren, Prag 1903 Friedrich Bernau: Herrschaft Schatzlar. In: Karl Prätorius (Hrsg.): Schatzlar. Eine sudetendeutsche Stadt im böhmischen Riesengebirge und die Bezirksgemeinden. Wenzel, Marburg/Lahn 1993, S. 95–105.
Reference
Literatura Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 100, Academia, Praha 2016,
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Narození 22. srpna Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Úmrtí 2. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Čeští kastelologové