Lluís Llach i Grande (* 7. května 1948 Verges, Girona) je katalánský hudebník, zpěvák a písničkář, jeden z nejslavnějších umělců zpívajících v katalánštině.
Životopis Llach se narodil ve Verges, v jeho 9 letech se rodina přestěhovala do Figueres. Na studiích inženýrství v Barceloně se záhy přidal ke hnutí Cançó Nova, které útočilo na Frankovu diktaturu prostřednictví hudby a umění. V roce 1967 vstoupil coby nejmladší člen do seskupení zpěváků-písničkářů Els Setze Jutges („šestnáct soudců“). Rychle se stal proslulým; jeho recitály dokázaly zaplnit i slavný Palau de la Música Catalana.
Jakožto kritikovi režimu mu bylo v roce 1970 zakázáno vystupovat ve Španělsku. Po jednom z vystoupení v roce 1975 byl zatčen a pokutován. V letech 1971–1976 pobýval Llach převážně v pařížském exilu, kde se rovněž proslavil, zejména koncerty v Olympii. Dva měsíce po Frankově smrti se vrátil do Barcelony a opět vystupoval před desítkami tisíc Katalánců. Od roku 1994 žije v severokatalánském městečku Porrera. V posledních letech pendluje mezi Senegalem, kde založil nadaci věnující se rozvojové pomoci místním dětem, a svou katalánskou rezidencí ve vesnici Parlavà nedaleko Girony. V letech 2015–2017 byl poslancem v katalánském parlamentu. V předčasných volbách v prosinci 2017 již nekandidoval, i když se i nadále věnuje politickému aktivismu.
Tvorba Lluís Llach je autorem a interpretem mnoha desítek písní, které zpívá zpravidla sám za doprovodu kytary, případně klavíru; příležitostně vystupuje také jako baryton ve vážné hudbě. V jeho písních se mísí prvky šansonu, latinskoamerické hudby, jazzu, lidové písně; texty zpravidla prostřednictvím nejrůznějších příběhů a obrazů demonstrují katalánskou kulturní identitu, svobodu, odpor vůči fašismu, španělskému centralismu a jazykovému útlaku. Mezi jeho nejznámější písně patří El Bandoler či L'estaca, jejíž sláva se donesla až do Polska, kde ji přetextoval Jacek Kaczmarski pod názvem Mury („zdi“).
Diskografie Els èxits de Lluís Llach (1968) Ara i aquí (1970) Com un arbre nu (1972) Lluís Llach a l'Olympia (1973) L'Estaca (1973) I si canto trist… (1974) Viatge a Itaca (1975) Barcelona, gener de 1976 (1976) Campanades a morts (1977) El meu amic, el mar (1978) Somniem (1979) Verges 50 (1980) I amb el somriure, la revolta (1982) T'estimo (1984) Maremar (1985) Camp del Barça, 6 de juliol de 1985 (1985) Astres (1986) Geografia (1988) La forja de un rebelde (BSO)(1990) Torna aviat (1991) Ara, 25 anys en directe (1992) Un pont de mar blava (1993) Rar (1994) Porrera (1995) Nu (1997) 9 (1998) Temps de revoltes (2000) Jocs (2002) Junts (společně s Josepem Carreras, 2003) Poetes (2004) Que no s'apague la llum (společně s Feliu Ventura, 2005) i. (2006) Verges 2007 (2007)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Stránky Lluise Llacha Lluís Llach na YouTube
Kategorie:Katalánští hudebníci Kategorie:Španělští hudebníci Kategorie:LGBT Španělé Kategorie:Španělští písničkáři Kategorie:Španělští emigranti a exulanti Kategorie:Narození v roce 1948 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé ceny Premio Tenco Kategorie:Narození 7. května