náhled|150px|Hrob na Šáreckém hřbitově v Praze František Hanus (12. května 1916 Valašské Meziříčí – 2. září 1991 Praha) byl český herec a divadelní režisér, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech. František Hanus byl 2× ženatý. S první manželkou Marií měl 2 syny Františka Hanuse a Petra Hanuse. S druhou ženou Danielou měl 2 dcery, Janu, kterou přijal za svou v batolecím věku a dceru Barboru.
Život Pocházel z Valašska a v souladu s místní tradicí toužil být lidovým řezbářem. V mládí si přivydělával jako dělník na pile, uvažoval o studiu lékařství či přírodních věd. Díky svým umělecky založeným rodičům od dětství rád tančil a zpíval, což nakonec způsobilo, že se po maturitě na gymnáziu dal na uměleckou dráhu. Po absolutoriu studia herectví na pražské konzervatoři v roce 1941 vystřídal postupně řadu menších scén, včetně Divadla Anny Sedláčkové a oblastních divadel až nakonec v roce 1952 natrvalo zakotvil ve Vinohradském divadle v Praze, kde setrval až do své smrti.Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192,
V mladším věku hrál často role energických budovatelsky naladěných mladíků plných mladistvého elánu a optimismu, později se přehrál do rolí usedlejších otců rodin, úředníků apod. Jeho první filmový debut se dostavil hned po absolutoriu školy v roce 1941 ve snímku Pražský flamendr. Těsně po válce exceloval v poeticky laděném českém filmu Řeka čaruje režiséra Václava Kršky. Obě tyto role mu zajistily velkou popularitu a obecnou známost, která mu vydržela po celý jeho život.
Jednalo se o poměrně oblíbeného a ve 40. letech často obsazovaného filmového herce, který navíc často a rád účinkoval i v Československém rozhlase, uměl dobře zpívat a hrát na kytaru a nebál se propagoval valašský lidový folklór. V 50. letech a 60. letech hrál spíše drobnější epizodní role, větší televizní role se dostavily až ve zralém věku s příchodem televizního vysílání.
V roce 1972 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Divadelní role, výběr 1952 Samed Vurgun: Východ slunce, role: Azizbekov, Divadlo čs. armády, režie Jan Škoda 1970 Vladislav Vančura: Josefína, Profesor Vydra, Vinohradské divadlo, režie Jan Fišer
Filmografie (výběr)
Film náhled|vpravo|Kenotaf v Rožnově pod Radhoštěm Třetí princ (1982), kovář Ten svetr si nesvlíkej (1980), Ruda Za trnkovým keřem (1980), vedoucí polesí Na pytlácké stezce (1979), polesný Pan Vok odchází (1979), Bejkovec Kronika žhavého léta (1973), Trnec Smrt černého krále (1971), továrník Berger starší Dáma na kolejích (1960), ředitel Byl jednou jeden král (1954), pláteník Pyšná princezna (1952), uhlíř Poslední mohykán (1947), Ing. Bečvář
Televize 1968 Hříšní lidé města pražského (TV seriál) 4.díl: Otisky prstů (4/13) – role: nadporučík v Liberci 1971 Klícka (TV filmová komedie) – role: Karel Kučera 1974 30 případů majora Zemana (TV seriál) – role: vrchní strážmistr Vydra 1975 Tři muži se žralokem (TV komedie) – role: vachmajstr 1975 Nebezpečí smyku (TV seriál) – role: učitel 1978 Ve znamení Merkura (TV seriál) 1980 Arabela (TV pohádkový seriál) 1982 Malý pitaval z velkého města (TV seriál) – role: ředitel školy profesor Havránek 1991 Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál) – role: smírčí soudce Averil
Dabing 1964 Old Shatterhand – role: šerif Brandon (Nikola Popovic) 1967 Vinnetou – Poslední výstřel – role: Brown (Dragomir Felba) 1967 Senzační prázdniny – role: námořník v bistru (Jean Falloux) 1967 Fanfán Tulipán – role: Franchise (Nerio Bernardi) 1973 Tři mušketýři – role: de Treville (Georges Wilson)
Odkazy
Reference
Literatura Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 181, 226, 229, foto 478, 621, 631 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 182, 262,
František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 262, 302–3 Viktor Kudělka: To byl český milovník, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, Brno, 1999, str. 187–194, Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 85, 104, 192,
Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 130, Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193,
Externí odkazy
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Narození v roce 1916 Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Šáreckém hřbitově Kategorie:Narození 12. května Kategorie:Úmrtí 2. září Kategorie:Narození ve Valašském Meziříčí Kategorie:Čeští skauti Kategorie:Pohřbení v Rožnově pod Radhoštěm Kategorie:Herci Divadla na Vinohradech Kategorie:Čeští divadelní herci