náhled|upright=1.2|Diosgenin, saponin z rostliny pískavice řecké seno Saponiny jsou heteroglykosidické sloučeniny isoprenového původu, které se nacházejí převážně v rostlinách. Jde o sloučeniny, které mají mnoho biologických účinků.
Saponiny se skládají z hydrofilní sacharidové složky a lipofilního aglykonu (saponinogenu) a proto mají vlastnosti povrchově aktivních látek. Aglykony saponinů jsou sloučeniny odvozené buď od triterpenových alkoholů anebo steroidů. Podle toho se dělí na triterpenoidní a steroidní saponiny.
Triterpenoidní saponiny Triterpenoidní saponiny pochází z derivátů triterpenoidů lupeolu, α-amyrinu a β-amyrinu. Nachází se v různých rostlinných čeledích. Nejvíce se nacházejí v kořenové části rostliny. Jeden z nejznámějších triterpenoidních saponinů je sojasaponin Aa, nacházející se v sóji luštinaté (Glycine max, Fabaceae) je zodpovědný za štiplavou svíravou chuť. Sojasaponin Bb se nachází v luštěninách cizrna beraní (Cicer arietinum, Fabaceae) a čočka jedlá (Lens culinaris, Fabaceae). V lékořici lysé (Glycyrrhiza glabra, Fabaceae) je glycyrrhizin, saponin zodpovědný za sladkou chuť lékořice. Zdrojem saponinů je i špenát setý (Spinacia oleracea, Amaranthaceae). K této skupině se řadí i theasaponegol A a B z čajovníku čínského (Camellia sinensis, Theaceae). Mydlice lékařská (Saponaria officinalis, Caryophyllaceae), která propůjčila jméno celé skupině saponinů, obsahuje saponariosid A a B.
Triterpenoidní saponiny nenacházejí svůj původ jen v rostlinách, byly objevené už i v tělech živočichů, například u Cercodemas anceps, (Echinodermata), které jsou lidově známé jako mořské okurky. Pro vysoký obsah bioaktivních látek se uvažuje o jejich zařazení do skupiny tzv. funkčních potravin. náhled|upright=1.2|kyselina medikagenová náhled|upright=1.2|kyselina oleanová náhled|upright=1.2|kyselina glycyrrhetinová
RostlinaTriterpenoidní sapogeninyTriterpenoidní saponinySója luštinatá
Glycine maxsojasapogenin Asojasaponin AaFazol obecný
Phaseolus vulgarissojasapogenin Bsojasaponin BbHrách setý
Pisum sativumsojasapogenin Bsojasaponin BbČočka jedlá
Lens culinarissojasapogenin Bsojasaponin BbCizrna beraní
Cicer arientinumsojasapogenin Bsojasaponin BbCukrová řepa
Beta vulgariskyselina oleanováŠpenát setý
Spinacea oleraceakyselina oleanová
hederagenin Merlík čilský
Chenopodium quinoakyselina fytolakkagenová
kyselina oleanová
hederageninQuillaia saponiakyselina gypsogenová
kyselina kvillajováTolice vojtěška
Medicago sativatridesmosid kyseliny zahnové
bisdesmosid kyseliny medikagenovéČajovník čínský
Camellia sinensistheasapogenol A
theasapogenol BLékořice lysá
Glycyrrhiza glabrakyselina glycyrrhetinováglycyrrhizinMydlice lékařská
Saponaria officinalissaponariosid A
saponariosid B
Steroidní saponiny Mezi steroidní saponiny patří ty, které mají jako aglykony navázané steroidy spirostanol a nebo furostanol. Jsou specifické pro čeleď česnekovité (Alliaceae), se zástupci česnek kuchyňský (Allium sativum) a pór letní (Allium ampeloprasum). Officianalisiny či agarosiny jsou triviálně nazvané steroidní saponiny rostliny chřest lékařský (Asparagus officinalis, Asparaceae), a jako i u jiných saponinů i tyto jsou zodpovědné za jeho hořkou chuť. náhled|upright=1.2|β-amyrin
RostlinaSteroidní sapogeninySteroidní saponinyČesnek kuchyňský
Allium sativumodvozené od sitosteroluCibule kuchyňská
Allium cepakyselina oleanová
β-amyrin
gitogenin
diosgeninPór letní
Allium ameloprasumkyselina oleanová
gitogeninChřest lékařský Asparagus officinalisofficinalisiny
asparagosiny Rod Dioscorea diosgenin
jamogenin
Účinky saponinů Mezi účinky saponinů lze zařadit například snížení povrchového napětí. Tento jev vede v roztocích k tvorbě bublin, čehož lze využít například k výrobě šampónů nebo prostředků na mytí nádobí. Dalším účinkem je například jejich štiplavá chuť, která je přítomna například v čajích.
Co se týče biologických funkcí, saponiny působí proti únavě, kardioprotektivně a imunomodulačně. Byly zjištěny i fungicidní účinky, které jsou způsobené napojením saponinů na steroly v membráně buněk hub, což vede ke ztrátě membránové integrity.
U saponinů je také dokázán účinek na vstřebávání cholesterolu, přičemž absorpci ze střeva snižuje. V neposlední řadě saponiny inhibují růst nádorových buněk. In vitro a in vivo studie ukázaly, že steroidní saponiny prokazují jedinečné využití v oblasti protinádorové léčby. Inhibují proliferaci a indukují apoptózu nádorových buněk. Dokáží blokovat buněčný cyklus nádorových buněk nebo jej úplně zastavit. Takovou schopnost prokazuje například diosgenin z rostlin rodu Dioscorea. Negativem těchto látek je ale schopnost tvořit komplexy se železem, zinkem a nebo vápníkem, což vede k nevyužitelnosti těchto iontů v těle. K tomuto stavu však dochází až při vysokých dávkách saponinů.
Byla dokázána hemolytická aktivita těchto chemických sloučenin. Při jejich přítomnosti v rostlinných extraktech či drogách dochází k prasknutí membrány červených krvinek z důvodu nezvratného poškození lipidové dvouvrstvy.
Reakce a změny saponinů Pro své organoleptické vlastnosti, jako je štiplavá chuť, se během kulinární úpravy cíleně saponiny z potravin odstraňují, a nebo se snižuje jejich množství. Toho je možno docílit umytím a namáčením, kdy se částečně vyluhují do vody, proto je dobré takovou vodu už nepoužít na přípravu jídla. Jejich odstranění docílíme oloupáním povrchové vrstvy. Nejlepšího výsledku se však docílí naklíčením a povařením luštěnin. Saponiny z cukrové řepy se odstraní rafinací cukru.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Glykosidy