Klaudiánova mapa (též psaná jako Klaudyánova mapa) je nejstarší tištěná mapa Čech, vydaná roku 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. Mapa byla koncipována jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma, proto je z praktických důvodů orientovaná (v souladu s tehdejšími zvyklostmi) na jih.
Popis Celý list má rozměry 1260 × 640 mm. Nejvrchnější část mapy tvoří znaky Slezského knížectví, Moravského markrabství, Dalmatského království, Uherského království, Českého království, Chorvatského království, Lucemburského knížectví a Lužického markrabství (na stříbrném poli červený býk). Uprostřed těchto znaků trůní jejich panovník Ludvík Jagellonský (resp. u Chorvatska, Dalmácie a Lucemburska pouze titulární panovník).POKORNÝ, Pavel R. K heraldické výzdobě tzv. Klaudiánovy mapy Čech. Z dějin geodézie a kartografie. 2000, 10(2000), 5-9. . ISSN 0232-0916. Pod panovníkem jsou rovnoramenné váhy, symbolizující spravedlnost, na pyramidě, kde jsou vyjmenovány druhy spravedlnosti. Ve zbylém místě okolo pyramidy je čtrnáct moralizujících ilustrací z Písma svatého.KOLÁR, Jaroslav. Takzvaná mapa Čech Mikuláše Klaudiána: pokus o významovou interpretaci. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1980, 14, 49-73.
Nižší část listu je zaplněna erby významných šlechticů, zástupců zemského a komorního souduROUČKA, Bohuslav. Výzdoba Klaudyánovy mapy Čech a její obsah. Kartografický přehled. 1960, 12, 40-69. a dalších. Nejspodnější tři znaky patří Kutné Hoře, Praze a Žatci. V části nad mapou jsou dvě umně vyvedené grafiky – obsazený vůz, do kterého je zapřaženo z obou stran (což zřejmě symbolizuje buď náboženské rozdělení země na dvě vyznání nebo rozhárané vnitropolitické poměry) a přepadení obchodního vozu lupiči. Zde je také zmínka o autorovi a datu („Mikulass Claudian. Letha Božieho Tisycziho pietisteho Sedmnaczteho“).
Vlastní mapa ČechKUCHAŘ, K. (1959): Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky – Mapy českých zemí do poloviny 18. století. Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha. tvoří pouze dolní třetinu listu. V levém horním rohu je druhá zmínka o datu a autorech – znaky „И.C.V.K.“ jsou nejspíš monogramy Klaudiána (Nicolaus Claudianus, přičemž písmeno N je vodorovně převrácené) a rytce Andrea Kaschauera, pod monogramy jsou jejich erby a pod nimi rok vydání 1518. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 – 1 : 685 000. Kromě názvů v mapě nechal Klaudián vyřezat speciální symboly: u měst koruny nebo náznaky znaků pro odlišení panských a královských měst a kalichy nebo zkřížené klíče pro odlišení utrakvistických a katolických měst. Hrady byly odlišeny věžičkami a vísky prostými kolečky.Peremská, str. 38 Český typograf František Muzika si povšiml, že jazykově české texty jsou v mapě vytisknuty jakousi primitivní antikvou a italikou (s výraznými gotickými či novogotickými rysy), což představuje jeden z nejranějších důkazů užití antikvy pro češtinu.
Základním znakem mapy je jižní orientace.KUCHAŘ, Karel. [Klaudiánova mapa Čech]. Kartografický přehled. 1951, 6, 61. Mapa má zároveň náboženský i dopravní obsah.NOVOTNÁ, Eva. První mapa Čech vznikla před 500 lety. Vesmír. 2018. Roč. 97, č. 7-8, s. 434-437. Silnice jsou značeny českými mílemi.KUCHAŘ, Karel. Míle na Klaudyánově mapě. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1937, 43(1), 115-116. Mapa nemá geografickou síť.
Klaudiánovy podklady a následovníci náhled|upright|Etzlaubova mapa Romweg, na které je trojúhelník Čech velmi patrný Klaudián zřejmě vycházel z mapy Německa od Erharda Etzlauba, na níž byly Čechy také zachyceny. Naopak Klaudiánovu mapu převzal do své Kosmografie (Cosmographia universalis) Sebastian Münster,BURMEISTER H. (1964). Sebastian Münster: eine Bibliographie mit 22 Abbildungen. Wiesbaden: Guido Pressler.RULAND, Harold L. A survey of the Double page Maps in Thirty –Five Editions of the Cosmographia Universalis 1544-1628 od Sebastian Münster and in his Editions of Ptolemy’s Geographia 1540-1552. Imago Mundi. 1960. S. 84-97. Imago Mundi 16 (1962): 84–97. doi: 10.1080/03085696208592204. [Taylor & Francis Online].ŠIMÁK, Bohuslav. Mapa Zikmundova z Puchova a její původ. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1946, 51(1), 1-10. ISSN 0036-5254.vyšla i českém překladu Zikmunda z Puchova. V 19. století pak vytvořil rukopisnou kopii díla a znovu připomněl autora katolický kněz František Jakub Kreibich.MUCHA, L. (1988): Kreibichovy kopie Klaudyánovy mapy Čech. Sborník prací 16, Brno. Faksimile mapy v původní velikosti vyšlo až roku 1936 v Geografickém ústavu UK díky prof. Václavu Švamberovi.Švambera, V. and Šalamon, B. (1938). Monumenta cartographica Bohemiae. Praha: Geografický ústav Karlovy university. Dílo dále reprodukoval prof B. Šimák z Masarykovy univerzity v Brně.ŠIMÁK, Bohuslav. Klaudianova mapa Čech z roku 1518: text k barev. faksimile mapy Mikuláše Klaudiana z roku 1518, vydanému při příležitosti třicátého výročí založení Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Praha: Vojenský zeměpisný ústav, 1950.
Historie Rukopis byl Klaudiánem vytvořen v roce 1516. V lednu 1517 prověřovala norimberská rada, jestli obsah mapy není v rozporu s katolickou vírou,BOHATCOVÁ, Mirjam. (1979) Vydavatel a tiskař Mikuláš Klaudyan. Časopis Národního muzea, 148, 33–67. touto kontrolou rukopis prošel a následně podle něho vyřezal Andreas Kaschauer arch na dřevěný štoček k tisku. Finální část výroby proběhla v norimberské dílně Jeronýma HöltzlaBOHATCOVÁ, Mirjam. Höltzlův jednolist s Klaudiánovou mapou Čech. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1980, 14, 39-47. a vydána byla roku 1518. Dřevořez byl ručně kolorován. V současnosti je znám jediný originál, nalepený na plátno, který se zachoval v litoměřické biskupské knihovně a nyní je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Odkazy
Reference
Literatura
BOHATCOVÁ, Mirjam. (1979) Vydavatel a tiskař Mikuláš Klaudyan. Časopis Národního muzea, 148, 33–67. HONL, Ivan a Karel KUCHAŘ. Mikuláš Claudianus: Mapa Čech z roku 1518 : text k listu 1 a 1a. Praha: Geografický ústav Karlovy university, 1936. Monumenta cartographica Bohemiae / V. Švambera & B. Šalamon. KOLÁR, Jaroslav. Takzvaná mapa Čech Mikuláše Klaudiána: pokus o významovou interpretaci. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1980, 14, 49-73 KUCHAŘ, Karel. (1961). Early maps of Bohemia, Moravia and Silesia. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie: 11-15. KUCHAŘ, Karel. Zalteriho kopie Klaudyánovy mapy. Kartografický přehled. 1957, 11, 112-119. KUCHAŘ, Karel. (1959): Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky – Mapy českých zemí do poloviny 18. století. Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha. KUCHAŘ, K. (1958): Naše mapy odedávna do dneška. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha. MUCHA, Ludvík. Mikuláš Klaudyán a jeho mapa Čech z r. 1518. Geografické rozhledy. 1992, 1(2), 33-34. ISSN 1210-3004. Dostupné online . PEŠKOVÁ, Eva, Karel HERČÍK, Přemysl SIŘÍNEK, Pavel SOSNOVEC a Jana VOLFOVÁ. Klaudián: sborník příspěvků o Mikuláši Klaudiánovi. Mladá Boleslav: Společnost Mikuláše Klaidiána, 2016. .
Externí odkazy
Výstava M. Klaudyána: První mapa Čech 1518 Klaudiánova mapa
Kategorie:1518 Kategorie:Staré mapy Kategorie:Dějiny Čech Kategorie:Státní oblastní archiv v Litoměřicích Kategorie:Archivní kulturní památky