Dąbrowa Górnicza (, německy Dombrowa) je město v Polsku, ve Slezském vojvodství. Žije zde obyvatel. Město je známé především svým hutnickým (Huta Katowice) a těžebním průmyslem.
Administrativní dělení Město se skládá z 18 obcí.
Historie Nejstarší částí města je Gołonóg, který v 70. letech 15. století zmiňuje kronikář Jan Dlugosz ve své Knize beneficií krakovského biskupství. Název místa Dąbrowa je odvozen z polského slova dąb (dub) a označuje dubový háj. Je pravděpodobné, že oblast byla kdysi pokryta dubovým lesem. Kolem roku 1600 tvořila řídce osídlená oblast dnešního centra města farnost Będzin. Les ji odděloval od území farnosti Sławków, která zahrnovala větší vesnice Strzemieszyce Wielkie, Strzemieszyce Małe, Łosień a malé vesnice Gołonóg a Okradzionów. V roce 1675 krakovský biskup Andrzej Trzebicki v Gołonógu na vrchu o výšce 330 m n. m. založil barokní kostel Narození Panny Marie a sv. Antonína Paduánského a při něm první samostatnou farnost. Dnešní okresy Ząbkowice, Sikorka a Tucznawa patřily k farnosti Chruszczobród v Siewierzském knížectví. V rámci knížectví spadaly okresy Ujejsce a Trzebiesławice do farnosti Siewierz. Všechny tyto starší osady byly až do doby industrializace větší a důležitější než Dąbrowa.
Období 1795–1939 V roce 1795, po třetím dělení Polska, se město stalo součástí pruské provincie Nové Slezsko. Po porážce Pruska Napoleonem se v roce 1807 stalo součástí Varšavského vojvodství, v roce 1815 bylo začleněno do Polského království pod kontrolou carského Ruska. Silné uhelné sloje v dnešním centru města podnítily rychlý průmyslový rozvoj. Během tohoto období bylo významné nejen jako centrum těžby uhlí. Kromě dolů byly postaveny první zinkovny a první moderní ocelárny v Polsku. Jejich výstavbu financovala Polská banka a dala roku 1834 založeným ocelárnám název Huta Bankowa (česky Bankovní huť). Mezi lety 1824 a 1829 byla postavena první moderní dělnická kolonie Reden. V roce 1859 byla Dąbrowa Górnicza napojena na železniční trať Varšava-Vídeň. V roce 1905 vyvrcholily velké stávky dělníků v uhelných dolech v okolí Dąbrowé Górnicze krveprolitím. V roce 1909 obec Dąbrowa poprvé připojila do svého názvu přídavné jméno Górnicza. Zpočátku zahrnovala vesnice Stara Dąbrowa a Gliniaki a osm dělnických kolonií (Huta Bankowa, Huta Cynkowa, Koszelew, Mydlice, Łabęcka, Reden, Dębniki a Gliniaków). Až v roce 1916 získalo město s více než 30 000 obyvateli od rakouských úřadů status města, a o tři roky později se stalo sídlem okresu Polské republiky. K obci byla začleněna obec Górnicza, která zahrnovala vesnice Łosień, Kromołów, Niwka, Niegowa, Poraj, Rokitno Szlacheckie, Strzemieszyce, Włodowice, Zagórze a Żarki. Název obce byl v roce 1919 upraven přídavným jménem Górnicza (tj. hornická), aby se odlišila od polských měst Dąbrowa Tarnowska a Dąbrowa Białostocka.
1939-1945 V září 1939 obsadily německé vojenské jednotky celé město, část polského obyvatelstva byla zmasakrována, polští dělníci nasazování k práci v Řiši a na čtyřicet tisíc Židů posláno do koncentračního tábora Auschwitz. Výroba byla podřízena zbrojnímu průmyslu Třetí říše.
Po roce 1945 byly závody přejmenované na Huť Felixe Dzeržinského. V roce 1972 se první tajemník Polské komunistické strany Edward Gierek rozhodl postavit v okrese Dąbrowa největší ocelářský komplex v Evropě: Hutu Katowice. V roce 2005 převzala vedení výroby společnost Mittal Group.
Doprava Město má několik železničních stanic; hlavním nádražím je stanice Dąbrowa Górnicza, která se nachází poblíž městského centra v ulici Kolejowa 3 a zajišťuje regionální i meziregionální železniční spojení.
Nejbližším mezinárodním letištěm je letiště Katovice (KTW) v Pyrzowicích, vzdálené přibližně 28 km od města.
Dąbrowa Górnicza je součástí metropolitního systému veřejné dopravy spravovaného organizací Zarząd Transportu Metropolitalnego (ZTM), který zahrnuje síť autobusových a tramvajových linek pokrývajících celou hornoslezsko-zagłębiowskou metropoli.
Město je také zapojeno do metropolitního systému sdílených kol Metrorower, který nabízí řadu stanic ve městě i okolních obcích.
Pamětihodnosti Kostel Narození Panny Marie a sv. Antonína Paduánského - barokní chrám, založený roku 1675 na vrchu Golonóg, nejstarší ve městě kostel Panny Marie Andělské, novogotická trojlodní cihlová bazilika z let 1875, 1898–1912 Bazilika Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v městské části Strzemieszyce Wielkie. Železniční nádraží - historická budova z roku 1859 byla rekonstruována roku 2023 Dřevěná kaple z 18. století, přestavěná v roce 1802. Mlýn z 18. století v místní části Ratanice.
Městské muzeum „Sztygarka“ v areálu bývalého hornického úřadu
Kultura a školství Palác kultury Zagłębia z 50. let 20. století, monumentální komplex budov ve stylu socialistického realismu, před ním pomník osvoboditelů Fabryka Pełna Życia – postindustriální kulturní a společenské centrum v areálu bývalé továrny v centru města. Městská knihovna - moderní budova ve stylu brutalismu WSB University – soukromá vysoká škola se sídlem ve městě.
Příroda a turistika Městský Hallerův park Aquapark Nemo Błędowská poušť – rozsáhlá oblast sypkých písků („polská Sahara“) v místní časti Chechle na pomezí Slezského a Malopolského vojvodství; rozkládá se od Błędówa (Dąbrowa Górnicza) po gminu Klucze. Zbiorniki Pogoria (Pojezierze Dąbrowskie) – soustava čtyř rekreačních jezer/nádrží (Pogoria I–IV) na území města, využívaná k turistice a rekreaci.
Galerie
Osobnosti města Aleksander Zawadzki (1899–1964), politik, předseda státní rady Polské lidové republiky v letech 1952 až 1964 Dawid Podsiadło (* 1993), zpěvák a hudební skladatel Maja Chwalińská (* 2001), profesionální tenistka
Partnerská města Câmpulung Moldovenesc (Rumunsko), od dubna 2004 Alčevsk (Ukrajina), od 21. března 2006 Studénka (Česko), od 6. ledna 2006
Odkazy
Reference
Související články Błędowská poušť Kopalnia Piasku Kuźnica Warężyńska Przedsiębiorstwo Usług Kolejowych KOLPREM Ząbkowice
Externí odkazy
Dąbrowa Górnicza na Youtube
Kategorie:Katovická konurbace Kategorie:Města ve Slezském vojvodství Kategorie:Městské okresy v Polsku Kategorie:Univerzitní města v Polsku