náhled|Chlebíček se šunkou
Obložený chlebíček (nebo zkráceně jen chlebíček) je druh studeného jídla, které se skládá z vekového pečiva, bagety ozdobeného dalšími potravinami; typickým pokryvem chlebíčků jsou různé pomazánky, saláty, zelenina, uzeniny, sýry, mořské plody a další.
Obložený chlebíček či veka, jsou známy ve více zemích a mají specifické názvy (např. open sandwich v angličtině, tartine ve francouzštině, smørrebrød v dánštině, smörgå ve švédštině, tartinka v polštině, бутерброд v ruštině); mívají typickou lokální oblohu.
Historie Zahraničí
Zdroje uvádějí různé příklady užití chleba s masitou či jinou oblohou již od starověku. Za nejstarší předchůdce současných obložených chlebíčků je někdy považováno pozorování přírodovědce Johna Raye (1627–1705), který v nizozemských hospodách viděl na trámech zavěšené hovězí maso, které lidé krájeli na tenké plátky a jedli s chlebem a máslem („belegde broodje“).
Dánský smørrebrød měl své předchůce již ve středověku, jeho moderní forma však vznikla v 19. století a poprvé byla v kodaňské vinárně nabízena v roce 1888.
České země Pod názvem obložené chlebíčky nabízelo počátkem 20. století své produkty více výrobců.Např. Obložený chlebíček zhruba v dnešní podobě uvedl na scénu okolo roku 1916 pražský lahůdkář Jan Paukert (lahůdkářství Jan Paukert fungovalo až do února 2015) na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka, kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky; s chlebíčkem o velikosti mezi jednohubkou a obloženým chlebem byl spokojen, stejně jako zákazníci lahůdkářství, kde se tyto výrobky vzápětí začaly prodávat. Původní velikost byla o něco menší než dnes („tak na dvě tři kousnutí“), během dvou následujících let se pak osvědčil rozměr větší; v této podobě získaly oblibu a dělají se dodnes.
Charakteristika Bývalé československé státní normy (ČSN) pro výrobky studené kuchyně popisovaly skoro sto druhů obložených chlebíčků.
V anglosaském světě a v jiných zemích pak může pojem chlebíček zahrnovat i bagetu, tedy veku plněnou dalšími potravinami, či hamburger, které je možno též ohřát. Většina chlebíčků v Česku se konzumuje studená, výrobci proto musí plnit hygienické předpisy, aby prostřednictvím těchto tepelně neupravených potravin nedocházelo k šíření nemocí.
Podobné výrobky K akcím slavnostního charakteru se připravují malé chlebíčky, takzvané kanapky neboli koktejlové chlebíčkyNodl, Ladislav; Mandžuková, Jarmila; Havlů, Karina. Velká domácí kuchařka. 1. vyd. Praha: Slovart, 2004. s. 43. anebo ještě menší chuťovky s párátkem uprostřed nazývané jednohubky.
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura MÜLLEROVÁ, Eva. Finger food aneb jídla, která se dají jíst jen rukou. Jídlo. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 2. prosinec 2008, čís. 45, s. 9. [cit. 2022-06-17]. . ZÍDEK, Petr. Chlebíček, symbol blahobytu. Café. Právo. Borgis, 31. prosinec 2020, roč. 30, čís. 307, s. 19. [cit. 2022-06-14]. .
Související články Biskupský chlebíček Chlebíčková aféra
Externí odkazy
Obložené chlebíčky podle norem studené kuchyně
Kategorie:Pokrmy z pečiva Kategorie:Pražská kuchyně Kategorie:Česká kuchyně