Korouhevní panstvo byli ve středověku nejmocnější šlechtici (korouhevní páni ( Panierherren) a korouhevní preláti), kteří měli v případě potřeby povinnost do boje postavit vojsko pod vlastní korouhví. Uplatnili se před vznikem stálých armád. Z korouhevních pánů se vyvinul panský stav.
Středověké stavy Od raného středověku se obyvatelstvo dělilo na čtyři politické stavy: preláty, pány (magnáty), prosté šlechtice a královská svobodná města. Pouze tři prvé stavy náležely k privilegovaným, tzn. jen jejich příslušníci jsou plnoprávnými občany státními. Jen oni tvořili populus, kdežto ostatní nešlechtické obyvatelstvo se nazývalo plebs. V Habsburské monarchii (tedy i v Čechách a na Moravě) zanikla stavovská monarchie po roce 1848.
Korouhevní preláti Preláti čili vyšší duchovenstvo tvořili původně jen součást panského stavu. Byli to arcibiskupové a biskupové. Teprve později se oddělili ve zvláštní stav. Jedni byli vyšší (praelati majores) čili korouhevní (praelati banderiati), druzí nižší (praelati minores).
Korouhevní páni Druhým stavem byli velmoži, páni (magnáti) – (domini, barones, magnates), tj. vyšší šlechta k níž se počítali především nejvyšší říšští a dvorní úředníci (veri barones regni, též barones regni ex officio), a pak ostatní vyšší šlechtici, kteří nezastávali nejvyšší říšské a dvorní úřady (barones naturales, barones solo nomine).
Šlechta (zejména vyšší) jako hlavní složka vládnoucí třídy feudální společnosti se počala obklopovat družiníky, služebnými šlechtici. Svou moc zakládala na vlastnictví půdy, rodovém původu a výsadách. Ve 12. století se česká šlechta dělila na dva stavy: vyšší stav panský a korouhevní; ke korouhevním náleželi ti, kteří mohli postavit vojsko pod vlastní korouhví a pod níž táhli (nejen do pole) – proto se jim později říkalo korouhevní páni – praelati banderiati (lat.). nižší stav vladycký, zemanský a rytířský.
Po porážce druhého stavovského protihabsburského povstání byl stav vyšší šlechty v českých zemích rozčleněn zavedením některých původem říšských titulů, což bylo potvrzeno Obnoveným zřízením zemským v roce 1627, resp. 1628. Jednalo se o následující tituly: nižší stav: šlechtic a rytíř vyšší stav: svobodný pán/baron, hrabě, kníže a vévoda.
Příslušníci korouhevního panstva při korunovaci Karla IV.
Odkazy
Reference
Související články Prelát
Externí odkazy
Kategorie:Šlechtické tituly