Victorien Sardou (7. září 1831 Paříž – 7. listopadu 1908 Paříž) byl francouzský dramatik.
Biografie Vystudoval medicínu, působil pak jako vysokoškolský pedagog. V roce 1854 napsal své první, velmi neúspěšné drama Studentská hospoda (La taverne des étudiants). Divadlo pak opustil a vrátil se k němu až po získání kontaktů díky známosti se známou herečkou Déjazetovou. Poté teprve získal dramatické úspěchy. Byl nesmírně plodným autorem mnoha divadelních žánrů, jeho hry se hrály i v českých zemích, a to většinou s velkým úspěchem. Jeho hry se přes relativně velkou originalitu a inovativnost zakládaly spíše na divadelních efektech, především přitažlivých tématech, napínavosti děje, obsazení atraktivních herců, snažily se více o komerční úspěch než o literární a psychologickou hodnotu.
Dílo Divadelní hry (výběr) La Taverne des étudiants (Studentská hospoda, 1854) Nos intimes (1861) Monsieur Garat (1862) La Papillonne (Žena – motýl, 1862) La Perle noire (Černá perla, 1862) Les Diables noirs (Černí ďáblové, 1863) drama v próze Les Vieux Garçons (Staří mládenci, 1865) Séraphine (1868) Patrie!, drama (Vlastǃ, 1869) Le Roi Carotte (Král Mrkev, 1872) opera buffa na hudbu Jacquesa Offenbacha Odette, komedie, (1881) Fédora (1884), drama o ruské šlechtičně, hru napsal pro Sarah Bernhardtovou, která s ní vystupovala v Théâtre de la Renaissance, 14. listopadu 1888 hostovala s touto rolí v Národním divadle v Praze. La Tosca (1887), drama, spolupráce Louis Le Bourg, premiéra v divadle Théâtre de la Porte-Saint-Martin. Cléopatra(1889), drama, napsáno pro Sarah Bernhardtovou Thermidor (1891), drama z francouzské revoluce, v hlavní roli Benoit Constant Coquelin, při třetí repríze byla hra zakázána Les Américaines à l'étranger, (Američané v cizině, 1892), komedie Madame Sans-Gêne (1893) Gismonda (drama, 1894), hru napsal je pro Sarah Bernhardtovou, divadelní plakát vytvořil Alfons Mucha. Spiritisme (Spiritismus, 1897) Paméla, marchande de frivolités (Pamela, obchodnice s frivolitou, 1898) L'Affaire des poisons (Aféra s jedem, 1907), historické drama; hlavní roli (a své poslední divadelní představení) hrál při premiéře Benoit Constant Coquelin v pařížském divadle Théâtre de la Porte-Saint-Martin.
V roce 1907 napsal poslední hru a byl za svou celoživotní tvorbu vyznamenán nejvyšším francouzským státním vyznamenáním, velkokřížem Řádu čestné legie. Rok na to zemřel.
V roce 1932, 24 let po jeho smrti, byl z pozůstalosti vydán jeho román Carlin''.
Externí odkazy
Kategorie:Francouzští dramatici Kategorie:Členové Francouzské akademie Kategorie:Lidé z Marly-le-Roi Kategorie:Narození v roce 1831 Kategorie:Narození 7. září Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí 8. listopadu Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži