Sie Šu-wej (, * 4. ledna 1986 Sin-ču) je tchajwanská profesionální tenistka. V letech 2014–2021 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stala jako třicátá druhá od zavedení klasifikace v září 1984 a první Tchajwanec na čele žebříčků bez rozdílu soutěže. V devíti obdobích na vrcholu strávila 59 týdnů. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři singlové a třicet šest deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dvacet sedm titulů ve dvouhře a dvacet tři ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2013 na 23. místě jako nejvýše postavený tchajwanský tenista v historii. Ve čtyřhře pak v květnu 2014 figurovala na 1. místě. Trénuje ji Frederic Aniere. Dříve tuto roli plnil Australan Paul McNamee.
Na grandslamu vyhrála jako první tchajwanský tenista v historii trofej bez rozdílu soutěže. První ze sedmi titulů v ženské čtyřhře získala s Číňankou Pcheng Šuaj ve Wimbledonu 2013 po výhře nad Australankami Bartyovou a Dellacquovou. V závěru sezóny pak ovládly istanbulský Turnaj mistryň 2013, když ve finále zdolaly Rusky Makarovovou s Vesninovou. Trofej získaly také na French Open 2014 po výhře nad Italkami Erraniovou a Vinciovou. S Barborou Strýcovou ve finále Wimbledonu 2019 zdolaly Kanaďanku Dabrowskou a Číňanku Süovou. Po boku Belgičanky Elise Mertensové ovládla Wimbledon 2021 a Australian Open 2024, v páru s Číňankou Wang Sin-jü rovněž antukové French Open 2023 a se Strýcovou přidala čtvrtou londýnskou trofej ve Wimbledonu 2023. První trofej ze smíšené čtyřhry získala na Australian Open 2024 po boku Poláka Jana Zielińského, se kterým zvítězila ve stejném roce i ve Wimbledonu.
Na Australian Open 2021 postoupila jako první Tchajwanka do čtvrtfinále grandslamové dvouhry a v rámci otevřené éry se ve 35 letech stala nejstarší debutantkou v této fázi grandslamu. Dosáhla tím singlového maxima na majorech. V kvalifikaci Australian Open 2024 pak ukončila profesionální kariéru ve dvouhře.
Soukromý život Narodila se roku 1986 v severotchajwanském městě Sin-ču do rodiny Sie Tze-lunga a Ho Fom-ju. Vyrostla v Kao-siungu. K tenisu ji v pěti letech přivedl otec. Mladší sourozenci, bratr Sie Čcheng-pcheng a sestra Sie Jü-ťie (dříve hrající jako Sie Šu-jing), jsou také profesionální tenisté. V tchajpejské tenisové škole ji vedla bývalá tenistka Hu Na, která v roce 1982 odešla z kontinentální Číny do Spojených států.
Po trofeji ve wimbledonské čtyřhře 2013 její otec prohlásil, že dcera obdržela nabídku 10 milionů jüanů a rok od čínské likérky reprezentovat západní provincii Čching-chaj v čínských národních soutěžích. Takový krok by obnášel změnu občanství z tchajwanského na čínské. Sie Šu-wej měla podle otce takovou možnost zvažovat. Zpráva vyvolala tlak na tchajwanskou vládu, která vyzvala národní firmy k finanční kompenzaci tenistky. Státem vlastněná tchajwanská tabáková firma vyrábějící také alkoholické nápoje souhlasila Sieové vyplatit cca 167 tisíc dolarů v rámci podpory tchajwanského piva.
Tenisová kariéra Na okruh WTA se vrátila po více než roční pauze v květnu 2023 na Mutua Madrid Open po boku taktéž vracející se Strýcové, se kterou dohrály ve čtvrtfinále. Na French Open spojila síly s Wang Sin-jü. Společně na turnaji triumfovaly. V soutěži vyřadily pět nasazených dvojic a ve finále zdolaly Leylah Fernandezovou a Taylor Townsendovou. Společně odehrály teprve druhý turnaj. Spolupráci navázaly na závěrečné pařížské generálce Internationaux de Strasbourg. Získala tak pátý grandslam v ženském deblu znamenající. Ve Wimbledonu pak znovu nastoupila s Barborou Strýcovou. Ve finále zdolaly třetí nasazenou australsko-belgickou dvojici Storm Hunterová a Elise Mertensová a navázaly tak na wimbledonskou trofej z roku 2019, přičemž celkově triumfovala e Wimbledonu počtvrté. Ve 37 letech se staly součtem věků 74 let nejstarší dvojicí, která vyhrála čtyřhru na grandslamu.
Herní styl Forhendový i bekhendový úder hraje obouruč s minimální rotací míče. Neortodoxní herní styl znamená řadu křížových úderů směřovaných v ostrých úhlech z dvorce a pro soupeřky ztíženou očekávatelnost směru letu míče. Na antukovém povrchu zařazuje do své hry kraťasy a slajsované míče.
Několik elitních tenistek ocenilo její nezvyklý styl. Maria Šarapovová po výhře ve třetím kole Wimbledonu 2012 sdělila: „Častokrát jsem se s ní střetla mezi juniorkami. Představovala pro mě noční můru díky slajsům a zkráceným míčům, které hrála na antuce. Říkala jsem si: ‚Kde se takhle učí hrát tenis?' Raketu si přesouvala mezi oběma rukama. To je její hra, obsahující hodně kraťasů a slajsů, kterými lidi dohání až k určité míře nepříčetnosti.“
Týmové soutěže náhled|S Barborou Strýcovou po zisku titulu ve čtyřhře Wimbledonu 2019 V tchajwanském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2003 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Indonésii, v němž prohrála dvouhru s Angelique Widjajovou. Do záčí 2025 v soutěži nastoupila k třiceti jedna mezistátním zápasům s bilancí 15–10 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.
Tchaj-wan reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v singlové soutěži skončila v úvodním kole na raketě stabilní deblové partnerky Pcheng Šuaj, s níž o měsíc dříve vyhrála ve stejném areálu All England Clubu wimbledonský turnaj. V ženské čtyřhře prošla po boku Čuang Ťia-žung do čtvrtfinále, kde je vyřadily pozdější stříbrné medailistky Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká ve dvou setech.
Zúčastnit se také měla Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru, kde plánovala startovat s Čuang Ťia-žung v ženské čtyřhře. Den před zahájením olympiády však oznámila, že po slovní roztržce se zástupcem vedoucího tchajwanské olympijské delegace Tsai Szu-chuehem nebude již nikdy reprezentovat Tchaj-wan. Měsíc před startem se rozhodla odstoupit ze čtyřhry, když kritizovala svaz za nefinancování účasti jejího trenéra v Riu, zatímco druhý tchajwanský deblový pár měl přítomnost kouče zajištěnu. Své měsíc staré rozhodnutí nezměnila a po roztržce s činovníkem se vzdala i účasti ve dvouhře.
Za tchajwanské družstvo dvakrát nastoupila v Hopmanově poháru, vždy ve dvojici s krajanem Lu Jan-sunem. Při obou účastech v letech 2008 i 2009 skončili v základní skupině, když z celkových šesti mezistátních zápasů dovedli k výhře jediný, v ročníku 2008 nad Argentinou v poměru 3–0.
Na svých prvních Asijských hrách 2002 konaných v jihokorejském Pusanu byla členkou týmu, který skončil na bronzové příčce v soutěži družstev. O čtyři roky později na Asijských hrách 2006 v Dauhá si již s tchajwanským výběrem odvezla zlatou medaili, kterou doplnila dalším bronzem ze smíšené čtyřhry. Z Asijských her 2010 v čínském Kantonu doplnila sbírku o dva stříbrné kovy, ze soutěže družstev a ženské čtyřhry.
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 10 (7–3) <div style="overflow-x:auto"> Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledekVítězka2013Wimbledontráva Pcheng Šuaj Ashleigh Bartyová Casey Dellacquová 7–6(7–1), 6–1Vítězka2014French Openantuka Pcheng Šuaj Sara Erraniová Roberta Vinciová6–4, 6–1Vítězka2019Wimbledon (2) tráva Barbora Strýcová Sü I-fan Gabriela Dabrowská6–2, 6–4Finalistka2020Australian Opentvrdý Barbora Strýcová Tímea Babosová Kristina Mladenovicová 2–6, 1–6Vítězka2021Wimbledon (3) tráva Elise Mertensová Veronika Kuděrmetovová Jelena Vesninová3–6, 7–5, 9–7Vítězka2023French Open (2) antuka Wang Sin-jü Leylah Fernandezová Taylor Townsendová1–6, 7–6(7–5), 6–1Vítězka2023 Wimbledon (4) tráva Barbora Strýcová Storm Hunterová Elise Mertensová7–5, 6–4Vítězka2024 Australian Opentvrdý Elise Mertensová Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková6–1, 7–5Finalistka 2025 Australian Open tvrdý Jeļena Ostapenková Kateřina Siniaková Taylor Townsendová 2–6, 7–6(7–4), 3–6Finalistka2025Wimbledontráva Jeļena Ostapenková Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová 6–3, 2–6, 4–6 Smíšená čtyřhra: 2 (2–0) Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledekVítězka 2024 Australian Open tvrdý Jan Zieliński Desirae Krawczyková Neal Skupski6–7(5–7), 6–4, [11–9]Vítězka 2024Wimbledontráva Jan Zieliński Giuliana Olmosová Santiago González6–4, 6–2
Finále Turnaje mistryň Čtyřhra: 4 (1–3) Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledekVítězka2013WTA Tour Championships, Istanbul, Tureckotvrdý (h) Pcheng Šuaj Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová6–4, 7–5Finalistka2014WTA Finals, Singapurtvrdý (h) Pcheng Šuaj Cara Blacková Sania Mirzaová1–6, 0–6Finalistka2019WTA Finals, Šen-čen, Čína tvrdý (h) Barbora Strýcová Tímea Babosová Kristina Mladenovicová1–6, 3–6Finalistka 2021 WTA Finals, Guadalajara, Mexiko tvrdý Elise Mertensová Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková3–6, 4–6 Finále na okruhu WTA Tour LegendaD – dvouhra; Č – čtyřhraGrand Slam (7–3 Č)Turnaj mistryň (1–3 Č) Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (13–3 Č) Tier II / Premier / WTA 500 (6–4 Č)Tier III, IV & V / International / WTA 250 (3–0 D; 9–7 Č) Dvouhra: 3 (3–0) Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledekVítězka1.4. března 2012Kuala Lumpur, MalajsieInternationaltvrdý Petra Martićová2–6, 7–5, 4–1skrečVítězka2.23. září 2012Kanton, ČínaInternationaltvrdý Laura Robsonová6–3, 5–7, 6–4Vítězka3. 16. září 2018 Hirošima, JaponskoInternational tvrdý Amanda Anisimovová 6–2, 6–2 Čtyřhra: 56 (36–20)