Svobodní (zkratka Svobodní; do roku 2019 oficiálně Strana svobodných občanů) je česká pravicová liberálně a libertariánskyINTERLIBERTARIANS Members , interlibertarian.altervista.org, zahrnují Svobodné mezi sebe: . konzervativní politická strana založená v roce 2009 ekonomem Petrem Machem. Předsedou strany je od října 2019 Libor Vondráček.
Mezi hlavní cíle strany patří redukce byrokracie a státního přerozdělování peněz (snížení daní a zrušení dotací) a vyrovnání státního rozpočtu včetně ústavního zákazu zadlužování. Strana se vyznačuje euroskepticismem a klimaskepticismem. Vystupuje proti zavedení eura, v roce 2009 odmítala schválení Lisabonské smlouvy a po jejím přijetí začala prosazovat vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie, a to jako příklad použití obecnějšího zastavovacího referenda: skrze Lidové veto. K centralizované EU strana nabízí alternativu: vstup České republiky do EFTA, postavené na sérii prostých bilaterálních smluv. Svobodným jde o decentralizaci na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.
Logem strany byl zelený beran na bílém poli symbolizující odhodlanost a cílevědomost. Po aktualizaci designu v roce 2017 bylo logo redukováno na symbol beraních rohů v kruhu.
Strana se od svého vzniku zúčastnila všech parlamentních voleb i voleb do místních a krajských zastupitelstev. Strana má od října 2020 svého zástupce v horní komoře Parlamentu České republiky, jímž je senátor Jaroslav Chalupský, který kandidoval jako nestraník za Svobodné v obvodu č. 15 – Pelhřimov, kde porazil Milana Štěcha z ČSSD. Zastupitelem za Svobodné v zastupitelstvu hl. města Prahy byl od roku 2018 Tomáš Štampach a od roku 2021 Jiří Kubíček, kteří byli zvoleni na kandidátce ODS. Přes sto mandátů strana získala v místních zastupitelstvech, například v Brně, v Děčíně, v Hodoníně, v Chrudimi, v Jindřichově Hradci, v Kutné Hoře či v Benešově. Od roku 2014 do roku 2019 měla rovněž jednoho poslance v Evropském parlamentu a v letech 2016 až 2020 také dva zastupitele v krajském zastupitelstvu Zlínského kraje. Od voleb v roce 2025 mají své zástupce v Poslanecké sněmovně. Zvoleni na kandidátce SPD byli Libor Vondáček a Markéta Šichtařová. Šichtařová však v březnu 2026 rezignovala na svůj mandát a Svobodní tak o jednoho ze dvou zástupců přišli.
Ideová orientace Ideologie Svobodných klade nejvyšší důraz na svobodu jednotlivce, má tedy blízko ke klasickému liberalismu, libertarianismu a liberálnímu konzervatismu. Prosazují štíhlý stát, nejsou však stranou anarchistickou, stát má pro Svobodné smysl například jako garant uspořádaných vztahů mezi lidmi a arbitr sporů mezi občany. Chtějí omezit státní byrokracii a zavést lidové veto. Hlásí se k úsilí Františka Palackého, Karla Havlíčka Borovského, Aloise Rašína a Tomáše G. Masaryka o vytvoření suverénního státu.Politická filosofie Svobodných
V ekonomických otázkách zastávají ekonomický liberalismus – prioritami pro ně jsou volný trh, nízké daně, minimum státních regulací a zásahů do podnikání, vyrovnaný státní rozpočet České republiky a volný mezinárodní obchod. Hlásí se k dílům ekonomů rakouské a chicagské školy.
Svobodní se řadí mezi euroskeptické strany. Evropskou unii (EU) považují za velkou překážku svobody. Vadí jim zejména nedostatek demokratičnosti rozhodování v EU a neefektivní přerozdělování veřejných prostředků. Chtějí proto Unii přeměnit na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce. Nebude-li to možné, prosazují vyvolání referenda o vystoupení České republiky z EU.
Vyznávají svobodu volby bez ohledu na náboženské a společenské přesvědčení členů. Tedy strana se nestaví například proti legalizaci marihuany, interrupcím či eutanazii.
V letech 2021–2022 strana kritizovala vládu v souvislosti s opatřeními proti koronaviru. Strana se snažila zapůsobit na nespokojené voliče či nevoliče, za tím účelem členové strany vystupovali na protivládních demonstracích.
Se svým názorem někteří čelní představitelé Svobodných vystoupili i na protivládních demonstracích, na kterých od dalších kontroverzních řečníků zaznívala také kritika finanční pomoci Ukrajině z českého státního rozpočtu nebo výzvy k opuštění NATO, což je v rozporu s programem Svobodných. Také invazi Ruské federace na Ukrajinu stranické stanovisko oficiálně odsuzuje a její členové uspořádali sbírku pro cílenou pomoci uprchlíkům na ukrajinských hranicích.
Tehdejší předseda Svobodných Libor Vondráček v červnu 2026 charakterizoval programovou pozici strany jako nacházející se přesně uprostřed mezi SPD a Motoristy sobě, subjekty, které tehdy byly spolu se Svobodnými součástí vládní většiny.
Státní rozpočet Svobodní prosazují vyrovnaný státní rozpočet ČR a rovněž chtějí prosadit ústavní zákon o rozpočtové kázni, který by všem vládám dovoloval hospodařit s deficitním rozpočtem jen za mimořádných okolností. Součástí jejich volebního programu ve volbách do Sněmovny 2010 byl vyrovnaný rozpočet již od roku 2011.Strana svobodných občanů: Státní zadlužování musí skončit svobodni.cz
Vyrovnaného rozpočtu chtějí dosáhnout omezením na straně výdajů bez zvyšování daňové zátěže a to zeštíhlováním státu, rušením zbytečných úřadů, rušením dotací, které označují za nespravedlivé a pokřivující volný trh, postupným omezováním sociálních dávek a rušením některých daní, jejichž výběr je dražší než vybrané prostředky.Strana svobodných občanů:Svobodní chtějí rušit daně svobodni.cz Jedním z návrhů pro zvýšení státních příjmů je například zrušení povinného přimíchávání takzvaných biopaliv do pohonných hmot. Tím by se snížila jejich cena a vzrostl by tak počet vozidel, zejména dálkových kamionů a lidí z příhraničních oblastí, tankujících, a tedy odvádějících daně, na českém území. Dosáhnout podobného efektu chtějí i snížením sazby spotřební daně, což by opět vytvořilo daňovou výhodu oproti okolním státům.Petr Mach: Jak zvýšit výběr spotřební daně z benzínu, když ne snížením sazby? blog.idnes.cz. 24. 11. 2010
Svobodní také upozorňují na úrokové náklady spojené s neustále rostoucím státním dluhem a kromě vyrovnaného rozpočtu jsou pro alespoň částečné rychlé splacení stávajícího dluhu devizovými rezervami nebo privatizací některých státních podniků.Petr Mach: Jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní svobodni.cz. 25. 02. 2010
Vztah k EU Svobodní vystupovali proti přijetí Lisabonské smlouvy a Evropského stabilizačního mechanismu, ale k samotnému členství v Evropské unii zastávají její představitelé rozdílné postoje. Shodují se však především na tom, že EU jako taková by měla být zónou volného obchodu a dobrovolné spolupráce, bez směrnic a nařízení (Sekundární právo EU).Strana svobodných občanů: Otázky a odpovědi svobodni.cz.
Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost přijali Svobodní v internetovém hlasování toto usnesení: Svobodní usilují o svobodnou a svrchovanou Českou republiku, a proto považují vystoupení z Evropské unie za legitimní cestu k samostatnosti, ke skutečné demokracii a k ekonomice založené na principech svobody.Strana svobodných občanů: Vystoupení z EU je legitimní cestou k samostatnosti svobodni.cz. 18. 3. 2010 Bývalý předseda strany Petr Mach považuje Evropskou unii za nereformovatelnou a vystoupení z Evropské unie je podle něj jediná cesta, jak znovu nastolit odpovědnost, zdravou konkurenci a svobodu.Petr Mach: Projev na konferenci UKIP – český překlad petrmach.cz. 13. 9. 2010
Alternativu k Evropské unii Svobodní vidí ve všeobecné spolupráci svrchovaných států v rámci Evropy na principu dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Proto upřednostňují Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). Právě EFTA je onou navrhovanou alternativou, která má na rozdíl od členství v EU přinést spolupráci s Evropou bez kontroverzních omezení, zákazů a příkazů „shora“, bez přesouvání peněz mezi byrokraty a bez omezování samosprávy svrchovaného společenství občanů, státu. Svobodní zastávají rovnocenné partnerství, i bez prostředníka.Strana svobodných občanů: Evropa svobodných států svobodni.cz Zároveň chtějí zachovat volný pohyb osob v rámci Schengenské smlouvy, přestože si jsou vědomi některých nevýhod.Až Svobodní sestaví vládu
Vztah ke snahám o regulaci Internetu Svobodní se opakovaně postavili proti snahám o regulaci Internetu. V programovém dokumentu Svobodný trh informací odmítají omezování svobody projevu, filtrování obsahu nebo zavádění jiných technologických omezení přístupu k informacím ze strany státu.Strana svobodných občanů: Programový dokument: "Svobodný trh informací" svobodni.cz Postavili se také proti návrhu na de facto zavedení povinného filtrování obsahu v souvislosti s novelizací loterijního zákonaStrana svobodných občanů: Internet musí zůstat svobodný svobodni.cz a také proti ratifikaci Obchodní dohody proti padělání (ACTA).Strana svobodných občanů: Pražští Svobodní podporují protest proti ACTA svobodni.cz Odmítání cenzury se u Svobodných omezuje na státní regulaci. Dobrovolnou cenzuru obsahu Svobodní považují za součást svobody poskytovatelů.ZVÁRA Karel: Svobodní vs. Piráti – domněnky a skutečnost Podpořili také iniciativu Přichází cenzor! sdružení CZ.NIC, která kritizuje zákon o hazardních hrách, jehož součástí je pravomoc blokování hazardních stránek úředníky ministerstva vnitra.
Členská základna Strana je od počátku postavena na více pravicových a suverenistických proudech od národně konzervativních přes klasicky liberální až po konzervativně libertariánské. Společnou linkou je minarchismus a euroskepticismus, neboť strana vznikla v reakci na odklon ODS od pravicových základů a souhlas s Lisabonskou smlouvou.
Zájemce o členství ve Svobodných musí nejprve projít přijímacím rozhovorem, kde se zkoumá, nakolik se jeho názory shodují s postoji strany. Členem strany se nesmí stát bývalý spolupracovník Státní bezpečnosti ani příslušník Lidových milicí.
Kromě regulérního členství nabízejí Svobodní možnost stát se registrovaným příznivcem. Ten nemusí procházet přijímacím řízením a má pravomoc rozhodovat o kandidátních listinách v primárkách. K 2. prosinci 2014 měli Svobodní vedle 1069 členů také 2240 registrovaných příznivců.Petr Mach: Oběžník Svobodných č. 66 K listopadu 2018 klesl počet členů na 700 a počet příznivců pod 1000. Na přelomu roku 2020 měla strana 200 členů a 200 příznivců. Na konci roku 2024 má strana 408 členů a přes 500 registrovaných příznivců.
Mezi významné členy strany (mimo rozšířené vedení Republikový výbor)Lidé - Republikový výbor Svobodní se zařadili Markéta Šichtařová, Robert Vlášek, Angelo Purgert či Jiří Strachota.https://svobodni.cz/video/snem-2023-marketa-sichtarova-oznamila-vstup-do-strany/
Struktura strany Strana je organizačně členěna na územním principu do krajských sdružení podle volebních obvodů do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Výkonným celorepublikovým orgánem je Republikové předsednictvo. Mandáty vznikají vždy na období dvou let, členům Republikového předsednictva navíc mandáty končí také do tří měsíců od uskutečnění voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.Strana svobodných občanů: Stanovy strany, schválené Republikovým sněmem v roce 2011, svobodni.cz, textová forma.Strana svobodných občanů: Podání upravených stanov na Ministerstvo vnitra, s razítkem ze dne 11. září 2011, č.j. MV-4812-12/VS-2009. Fotokopie. Dalšími orgány strany jsou Kontrolní komise a Rozhodčí komise.
Republikové předsednictvo Republikové předsednictvo má všeobecnou odpovědnost za stranu a za politické záležitosti mezi zasedáními Republikového výboru.Strana svobodných občanů: Předsednictvo