Arthur Charles Clarke (16. prosince 1917 Minehead – 19. března 2008 Kolombo) byl britský autor science fiction a vynálezce, nejznámější svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu. Počátky jeho díla jsou spojovány s obdobím zlatého věku science fiction.
2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována jeho povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů.
Napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odysey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru. Stal se vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.
Jeho jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus Serendipaceratops arthurcclarkei objevený v australském Inverlochu. Velkou část života strávil na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.
Životopis Narodil se v pobřežním městě Minehead v Somerset v jihozápadní Anglii do farmářské rodiny. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Během studia Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.
Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).
Během druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném čase. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce principu telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.
Roku 1946 se stal předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracoval na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946–1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astounding Science-Fiction. V roce 1948 mu v časopise vyšlo jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.
Roku 1956 se přestěhoval do Kolomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu.
Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, vždy však obhajoval výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Záhady světa Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).
Od roku 1988 byl upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Jeho zdravotní stav v této době mu však neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Kolombu. Byl čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.
V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1985 mu byl udělen titul velmistra sci-fi. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.
Zemřel 19. března 2008 nedlouho po svých 90. narozeninách v Kolombu na Srí Lance, kde žil od roku 1956. V posledních měsících svého života trpěl respiračními problémy.
Dílo
Vesmírná odysea náhled|Obálka časopisu Two Complete Science-Adventure Books z roku 1951 s autorovou povídkou Seeker of the Sphinx (Hledač sfingy). náhled|Obálka časopisu If z roku 1953 s autorovou povídkou Jupiter Five (Jupiter V). náhled|Obálka časopisu If z roku 1958 s autorovou povídkou The Songs of Distant Earth (Zpěvy vzdálené Země).
2001: Vesmírná odysea, Svoboda 1971 (2001: The Space Odyssey, 1968) 2010: Druhá vesmírná odysea, Práce 1991 (2010: Odyssey Two, 1982) 2061: Třetí vesmírná odysea, Práce 1991 (2061: Odyssey Three, 1988) 3001: Poslední vesmírná odysea, Baronet 1996, (3001: The Final Odyssey, 1997)
Ráma
Setkání s Rámou, Svoboda, 1984 (Rendezvous with Rama, 1973) Návrat Rámy, Baronet, 1994, (Rama II, 1989) – spoluautor Gentry Lee Zahrada Rámova, Baronet, 1994, (The Garden of Rama, 1991) – spoluautor Gentry Lee Ráma tajemství zbavený, Baronet, 1995, (Rama Revealed, 1993) – spoluautor Gentry Lee Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.
Odysea času / Oko času
Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter Sluneční bouře, Baronet 2006 (Sunstorm, 2005) – spoluautor Stephen Baxter Prvorození, Baronet 2008 (Firstborn, 2007) – spoluautor Stephen Baxter
Jiné romány Proti pádu noci, Baronet 1999, (Against the Fall of Night, 1948/1953) Prelude to Space, 1951 Marťanské písky, Baronet 1998, (The Sands of Mars, 1951) Islands in the Sky, 1952 Konec dětství, Laser 1992, (Childhood's End, 1953) Světlo Země, Laser 1992, (Earthlight, 1955) Město a hvězdy, Laser 1992, (The City and the Stars, 1956) Hluboké pastviny, Baronet 1997, (The Deep Range, 1957) Měsíční prach, SNKLU 1965 (A Fall of Moondust, 1961) Ostrov delfínů, Mustang 1997, (Dolphin Island, 1963) Sestupová dráha, Baronet 1998, (Glide Path, 1963) Impérium, Baronet 1996, (Imperial Earth, 1975) Rajské fontány, Odeon 1982, (The Fountains of Paradise, 1979) Zpěv vzdálené Země, Bonus Press, 1993, (The Songs of Distant Earth, 1986) Kolébka, Baronet 1996, (Cradle, 1988) – spoluautor Gentry Lee Po pádu noci, Baronet 1999, (Beyond the Fall of Night, 1990) – spoluautor Gregory Benford) Duch z Grand Banks, Polaris 1996, (The Ghost from the Grand Banks, 1990) Kladivo Boží, Baronet 1995, (The Hammer of God, 1993) Desátý stupeň, Baronet : Knižní klub 1997, (Richter 10, 1996) – napsal Mike McQuay podle Clarkova námětu Spoušť, Baronet 2001, (The Trigger, 1999) – spoluautor Michael P. Kube-McDowell Svit vzdálených dní, Baronet 2001, (The Light of Other Days, 2000) – spoluautor Stephen Baxter Poslední Teorém, Baronet 2009, (The Last Theorem, 2008) – spoluautor Frederik Pohl
Sbírky Oceánem hvězd, SNKLU 1962 (Across the Sea of Stars, 1959): Konec dětství, Earthlight a další Zpráva o třetí planetě, Práce 1982 Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983): Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země Zkazky z planety Země, Baronet 1996, (Tales From Planet Earth, 1990) Historky od Bílého jelena, Polaris 2001 (Tales from the White Hart, 1957) Devět miliard božích jmen, Baronet 2002, (The Nine Billion Names of God, 1967) Směr času, Polaris 2002, Výprava na Zemi, Baronet 2007, (Expedition to Earth, 1953) Povídky z deseti světů, Baronet 2007, (Tales of Ten Worlds, 1962) Reach for Tomorrow, 1956 Odvrácená strana nebe, Baronet 2008, (The Other Side of the Sky, 1958) From the Ocean, From the Stars, 1962 The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965: Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth Prelude to Mars, 1965: Prelude to Space, The Sands of Mars The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968 An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968: A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars Of Time and Stars, 1972 The Wind from the Sun, 1972 The Best of Arthur C. Clarke, 1973 Four Great SF Novels, 1978: Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou More Than One Universe, 1991 The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000
Povídky a novely (výběr)
Hvězda Hlídka Devět miliard božích jmen Setkání s medúzou
Nefantastické The Exploration of Space, 1951 The Challenge of the Space Ship, 1959 Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963 Man and Space, 1964 Ztracené světy 2001, Eminent 2001, (Lost Worlds of 2001, 1972) 1984: Spring a Choice of Futures, 1984 How the World was One: Beyond the Global Village, 1992 By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993 Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934–1988, 1999 From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Lewis, 2003 – spoluautor C. S. Lewis
Filmová zpracování 2001: Vesmírná odysea (A Space Odyssey) (1966), americký film, režie Stanley Kubrick. 2010: Druhá vesmírná odysea (2010: The Year We Make Contact) (1984), americký film, režie Peter Hyams. Barvy nekonečna (1995, The Colours of Infinity), britský dokumentární film podle autorova scénáře, režie Nigel Lesmoir-Gordon. Konec dětství (2015, Childhood's End), třídílný americký televizní film, režie Nick Hurran
Videohry založené na jeho díle Rendezvous with Rama (1984) – Apple II, Commodore 64, MS-DOS, MSX2 The Sentinel (1986) – BBC Micro, Amstrad CPC, Amiga, Atari ST, Commodore 64, MS-DOS, ZX Spectrum Rama (1996) – MS-DOS, Mac OS, PlayStation, Windows
Ocenění Cena Hugo (3 + 1 retro) 1954 – povídka – Hvězda 1973 – román – Setkání s Rámou 1980 – román – Rajské fontány 2004 – povídka, retro – Devět miliard božích jmen Cena Nebula (3) 1973 – novela – Setkání s medúzou 1974 – román – Setkání s Rámou 1980 – román – Rajské fontány Cena Locus (1) 1974 – román – Setkání s Rámou British SF 1974 – Setkání s Rámou Campbell Memorial Award 1974 – román – Setkání s Rámou Jupiter Award 1974 – Setkání s Rámou Forry Award 1982 – za celoživotní dílo Damon Knight Memorial Grand Master Award 1985 – velmistr sci-fi
Citáty Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie. Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného. Jestli v životě najdete cestu bez překážek, určitě nikam nevede.
Odkazy Reference
Literatura Neff, O., Olša, J.: Encyklopedie literatury science fiction. AFSF a H&H, Praha 1995.
Související články Svět záhad Arthura C. Clarka A–Z (kniha Simona Welfara a Johna Fairleyho)
Externí odkazy
Životopis na SciFiWorldu