Rejsec vodní

náhled| náhled| Rejsec vodní (Neomys fodiens) je největší zástupce rodu rejsků (Neomys).

Charakteristika Je poměrně velký. Hlava s tělem dosahuje velikosti 7,2 až 9,6 centimetrů, ocas 4,7 až 7,7 centimetrů, výška 1,6 až 2 centimetry a hmotnost 9 až 23 gramů. Ušní boltec je zcela skrytý v srsti. Tlama trochu širší než u příslušníků rodu rejsků. Špičky zubů jsou tmavě červené. Spodina ocasu lemována brvitým, stříbřitě šedým kýlem, který funguje jako kormidlo. Zadní tlapky jsou poměrně velké, na vnějším okraji opatřené tuhými plovacími brvami, které umožňují lépe plavat. Ty jsou i na spodní straně ocasu. Zbarvení těla je různorodé, od hnědé do šedé až k černé na hřbetu. Břicho bývá zpravidla světlejší. Občas se za okem a na vnitřním okraji uší objeví bílá skvrna. Červenými špičkami zubů připomínají druhy rodu Sorex, k nimž ale nenáleží. Má vynikající čich.

Výskyt V celé Evropě kromě středomořské oblasti a Irska. Obývá čisté, neznečištěné vody, lze se s ním ale občas setkat i daleko od vody. Jedná se přitom pravděpodobně o jedince, kteří hledají nové teritorium. Nalezen byl i ve studních. Vyskytuje se až do výšky 2500 m n. m. V Česku se objevuje ve všech nadmořských výškách na území celého státu. Anděra uvádí výskyt v ČR na členitých březích vodních toků a nádrží různé velikosti, v mokřinách, bažinách, u pramenišť a řidšeji na rašeliništích, v kulturní krajině i u vodotečí s regulovanými břehy a občas i netypicky dále od vody v lese, na loukách nebo u zemědělských objektů či obytných budov.ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 468. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.

Rozmnožování Během doby rozmnožování svá teritoria brání. Doba rozmnožování trvá od dubna do září. V průběhu roku má dva až tři vrhy se čtyřmi až osmi mláďaty, která na svět přicházejí holá a slepá. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout ještě v témže roce. Předpokládaná délka života je jeden až dva roky.

Potrava Hmyz a jiní bezobratlí živočichové, vodní měkkýši, malé ryby a žáby, které občas bývají větší než sám rejsec vodní. Kořist někdy požírá i pod vodou.

Zajímavosti Na spodní čelisti jsou žlázy produkující slabý jed, který má na kořist ochromující účinek. Pro člověka však není nebezpečný. Zdravý rejsek má natolik hustý a dobře promaštěný kožíšek, že je po opuštění vody zcela suchý.

Odkazy Reference

Literatura ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. Externí odkazy

Příroda.cz - Rejsec vodní - Neomys fodiens

Kategorie:Rejskovití