Megadeth je americká thrashmetalová hudební skupina, kterou založili Dave Mustaine a David Ellefson roku 1983 v Los Angeles v Kalifornii. Mustaine tak učinil krátce poté, co byl vyhozen ze skupiny Metallica. Spolu se skupinami Metallica, Slayer a Anthrax jsou Megadeth neoficiálně označováni za tzv. „velkou čtyřku“ amerického thrash metalu – čtyři kapely odpovědné za jeho rozvoj a popularizaci. Pro písně skupiny je typická komplexní struktura a rychlé rytmické sekce; texty většinou pojednávají o politice, válce, smrti a v neposlední řadě náboženství.
Debutové album skupiny s názvem Killing Is My Business… and Business Is Good! vyšlo v roce 1985 pod nezávislým vydavatelstvím Combat Records a dočkalo se poměrně velkého úspěchu. Skupiny si všimla významnější hudební vydavatelství, což nakonec vedlo k podepsání smlouvy s Capitol Records. Druhé album, Peace Sells… but Who's Buying?, vyšlo v roce 1986 a ovlivnilo zejména undergroundovou metalovou scénu své doby. Užívání drog a osobní spory přinesly Megadeth v tomto období množství negativní publicity.
Poté, co se sestava stabilizovala, vydala skupina několik platinových alb, například Rust in Peace (1990) a Countdown to Extinction (1992). Spolu s několika turné po celém světě jim právě tato alba přinesla slávu a uznání veřejnosti. V roce 2002 Megadeth dočasně ukončili činnost kvůli zranění ruky, které utrpěl kytarista a zpěvák Dave Mustaine. V roce 2004 skupina činnost obnovila, ovšem bez baskytaristy Ellefsona, který se s Mustainem soudil. V roce 2010 se s Mustainem mimosoudně vyrovnal a ke kapele se vrátil. Od července roku 2005 skupina několikrát pořádala vlastní festivalové turné Gigantour.
Megadeth prodali za dobu svého působení celosvětově přes 38 milionů nosičů; šest z jejich patnácti studiových alb dostalo v USA platinovou desku a dvanáctkrát byli nominováni na cenu Grammy (vyhráli ji jednou, v roce 2017 s písní „Dystopia“ v kategorii Nejlepší metalový výkon). Maskot skupiny, Vic Rattlehead, se objevuje na přebalech téměř všech jejich alb a také vystupuje na pódiu během koncertů. V průběhu let skupina svou hudbou a texty vyvolala jistou kontroverzi; musela například zrušit několik plánovaných živých vystoupení a americká televizní stanice MTV odmítla hrát dva videoklipy, které podle nich tolerovaly sebevraždu.
Historie 1983–1984: Vznik Dave Mustaine byl od roku 1981 sólovým kytaristou skupiny Metallica, pro niž napsal několik prvních písní a obecně pozvedl její úroveň. Dne 11. dubna 1983 byl však ze skupiny vyhozen kvůli alkoholismu, drogám, sporům s ostatními členy a agresivnímu chování. Stalo se tak těsně před nahráváním debutového alba Kill 'Em All. Po svém vyhazovu si dal za cíl založit rychlejší a tvrdší skupinu, než je Metallica. V brožuře kalifornského senátora Alana Cranstona našel zmínku o termínu „megadeath“ (označujícím 1 milion obětí hypotetického jaderného konfliktu). Slovo se Mustainovi zalíbilo; brzy napsal první píseň své budoucí skupiny, kterou pojmenoval jako stejně znějící „Megadeth“.
Mustaine začal v Los Angeles hledat do kapely nové členy. Těmi se stali baskytarista David Ellefson a kytarista Greg Handevidt, kteří se přistěhovali z Minnesoty. Handevidt v kapele vydržel jen několik měsíců. Naproti tomu Ellefson (přezdívaný „Dave Junior“ či jen „Junior“, aby se odlišil od Mustaina) se stal po Mustainovi druhým nejdéle působícím členem v její historii. Navzdory počátečnímu nadšení měl Mustaine se sháněním ostatních členů problémy (zejména s pozicí bubeníka, od kterého vyžadoval, aby ovládal tzv. metrum). Za bicí nakonec usedl Lee Rausch. Po šesti měsících shánění zpěváka se Mustaine rozhodl, že jím bude on sám.
V roce 1984 skupina nahrála ve složení Mustaine, Ellefson a Rausch demo obsahující tři skladby. Nahrávka Last Rites vyšla 9. března. Objevily se na ní první verze skladeb „Last Rites/Loved to Death“, „The Skull Beneath the Skin“ a „Mechanix“, které skupina později vydala na svém debutovém albu. Kapele však stále chyběl druhý kytarista. Na jaře roku 1984 pozici nakrátko zastal Kerry King ze skupiny Slayer, ale brzy odešel. Současně došlo k výměně Rausche za Gara Samuelsona, který předtím hrál v jazzové kapele The New Yorkers společně s kytaristou Chrisem Polandem, jenž se v prosinci 1984 stal novým sólovým kytaristou.
1985: Killing Is My Business… and Business Is Good! náhled|vpravo|Maskot Vic Rattlehead, vedle něj Dave Mustaine (2018)|alt=Dlouhovlasý zpěvák s kytarou na pódiu, vedle něj postava kostlivce v saku Pro debutové album Megadeth se Dave Mustaine rozhodoval mezi několika vydavatelstvími. Nakonec podepsal smlouvu s Combat Records, nezávislým newyorským vydavatelstvím, které mu na nahrávání a následné turné nabídlo nejvyšší částku (8 000 dolarů). Členové skupiny utratili polovinu rozpočtu za jídlo, alkohol a drogy; následně vyhodili producenta a nahrávku dokončili sami.
Navzdory nepříliš valné zvukové kvalitě, způsobené nedostatkem financí, se album těšilo oblibě (především na undergroundové scéně) a o skupinu se začala zajímat velká vydavatelství. Hudební kritik a spisovatel Joel McIver nahrávku ocenil zejména po technické stránce a uvedl, že zvedla laťku pro celou thrashmetalovou scénu a přinutila kytaristy hrát přesněji a s větším zápalem. Na přebalu se poprvé objevil maskot Vic Rattlehead, kterého lze od té doby nalézt na přední straně či uvnitř bookletu drtivé většiny alb skupiny.
Součástí alba je skladba „Mechanix“, kterou Mustaine napsal během působení v kapele Metallica. Přesto, že při odchodu skupině zakázal použít své písně, Metallica píseň nahrála v pomalejším tempu, doprostřed přidala rytmickou sekci a vydala ji na svém debutovém albu jako „The Four Horsemen“. Další písní na desce je coververze „These Boots Are Made For Walkin'“ od Nancy Sinatry, v rychlejším tempu a s pozměněným textem. V 90. letech píseň vyvolala kontroverzi, když autor původního textu, Lee Hazlewood, označil Mustainovy změny v písni za odporné a ofenzivní. Pod výhrůžkou soudu byla píseň z pozdějších vydání alba (1995–2001) odstraněna.
V polovině roku 1985 se Megadeth po boku kanadské speedmetalové skupiny Exciter vydali na své první turné po Spojených státech, Killing for a Living Tour. Kytaristu Chrise Polanda, který se potýkal s drogovou závislosti, nahradil po dobu turné Mike Albert. Poland podstoupil léčbu a krátce před začátkem nahrávání dalšího studiového alba se do kapely vrátil.
1986–1987: Peace Sells… but Who's Buying? Podle Mustaina byla skupina pod velkým tlakem, aby vytvořila další úspěšné album: „Druhá nahrávka je pro jakoukoli kapelu vším. Buď se posunete na další úroveň, nebo je to začátek konce.“ Všechny skladby vznikly poměrně rychle ve starém skladu na jihu od Los Angeles (hudbu složil Mustaine, ostatní členové se podíleli na uspořádání a technických detailech), poté začalo nahrávání.
Vydavatelství Combat Records poskytlo rozpočet 25 000 dolarů, se kterým však kapela nebyla spokojena a přešla ke Capitol Records. Vydavatelství koupilo práva k albu a najalo producenta Paula Laniho, aby remixoval několik již nahraných skladeb. Album s názvem Peace Sells… but Who's Buying? vyšlo v roce 1986; znát na něm byla jednak lepší úroveň produkce, jednak sofistikovanější hudba a texty. Mustaine chtěl, aby byly texty sociálně uvědomělé, na rozdíl od mainstreamových metalových kapel, které podle něj zpívaly o „hédonistických rozkoších“. Nahrávka se umístila na 76. pozici americkém žebříčku a později se stala zlatou. Album se proslavilo právě kritikou politiky a pomohlo Megadeth rozšířit fanouškovskou základnu. Politicky zaměřená titulní skladba vyšla jako hlavní singl a skupina k ní natočila i videoklip, který hojně vysílala hudební televizní stanice MTV.
náhled|vlevo|250px|Logo Megadeth se v této podobě poprvé objevilo na druhém studiovém albu, od té doby je na všech nahrávkách skupiny.|alt=Stylizovaný černý nápis „Megadeth“ na bílém pozadí
V únoru 1987 hráli Megadeth jako předkapela na turné Constrictor Tour Alice Coopera a tentýž rok uspořádali první světové turné, na kterém hráli jako headliner. Trvalo téměř 18 měsíců, začalo ve Spojeném království a pokračovalo ve Spojených státech. V jeho průběhu uvažovali Mustaine a Ellefson o vyhození Samuelsona kvůli užívání drog; podle Mustainových slov ho už nezvládali, když byl pod vlivem. Samuelsonův přítel Poland jim to ale zakázal se slovy, že jako kapela musí držet při sobě. Ke konci turné doprovázel Megadeth bubeník Chuck Behler, protože členové skupiny se báli, že Samuelson nebude schopný pokračovat. Když se později Poland pohádal s Mustainem, protože potřeboval peníze na drogy, Mustaine jeho i Samuelsona vyhodil.
Behler se tedy stal plnohodnotným členem skupiny. Polanda nejprve nahradil Jay Reynolds ze skupiny Malice, která však záhy začala připravovat nové studiové album, takže na hraní s další kapelou neměl čas. Po šesti týdnech nahrávání třetího alba Megadeth ho nahradil jeho učitel hry na kytaru, Jeff Young.
1988–1989: So Far, So Good… So What! Třetí studiové album s názvem So Far, So Good… So What! už mělo nahrávací rozpočet velkého vydavatelství a vznikalo přes pět měsíců. Produkci doprovázelo mnoho problémů, částečně způsobených Mustainovou drogovou závislostí. Sám později uvedl, že „produkce byla hrozná, právě kvůli drogám a kvůli našim tehdejším prioritám.“ Nesouhlasil s producentem Paulem Lanim, který měl v úmyslu nahrát bicí a činely zvlášť, což bylo pro rockové bubeníky něco naprosto neslýchaného. Jejich názory se nakonec rozešly natolik, že byl Lani nahrazen Michaelem Wagenerem, který provedl remix celé nahrávky.
So Far, So Good... So What! vyšlo v lednu roku 1988 a fanoušci i kritici ho přijali kladně. Jedna ze skladeb na albu je coververze „Anarchy in the U.K.“ od punkových Sex Pistols, ke které Mustaine pozměnil text; později tvrdil, že mu jen špatně rozuměl. Na podporu alba se Megadeth vydali na světové turné, které trvalo téměř osm měsíců. Ve Spojených státech hráli jako předkapela Dio (spolu se Savatage, v rámci turné Dream Evil) a také Iron Maiden na turné k jejich albu Seventh Son of a Seventh Son. Uspořádali také severoamerickou šňůru se skupinami Warlock a Sanctuary (první album Sanctuary, Refuge Denied, produkoval Mustaine) a cestu po Evropě, kde hráli s Testament, Nuclear Assault, Flotsam and Jetsam a opět s kapelou Sanctuary.
V červnu roku 1988 se Megadeth objevili v dokumentu Penelope Spheerisové s názvem The Decline of Western Civilization Part II: The Metal Years. Dokument pojednával o losangeleské heavymetalové scéně konce 80. let. Spheerisová, která Megadeth režírovala klip k písni „Wake Up Dead“, se je rozhodla uvést, aby vedle glammetalových skupin snímek představil i ty serióznější. Mustaina však film zklamal, protože spojoval Megadeth s kapelami, které podle něj za nic nestály.
V srpnu vystupovali Megadeth na festivalu Monsters of Rock v městečku Castle Donington ve Spojeném království před více než stotisícovým publikem. Skupina měla být i součástí evropského turné Monsters of Rock, ale po prvním koncertě turné opustila kvůli Ellefsonovi, který měl dlouhodobé problémy s drogami a podstoupil léčbu. Na koncertech je nahradila kapela Testament.
Krátce po Monsters of Rock Mustaine vyhodil Behlera a Younga a zrušil nadcházející turné po Austrálii. „Na turné se z malé pohraniční potyčky postupem času stala zuřící válka“, vzpomínal později: „Myslím, že hodně z nás bylo labilních kvůli drogám.“ Během turné si Mustaine všiml problémů, které kolem Behlera vznikaly, a přizval bubeníka Nicka Menzu jako technika. Menza zároveň sloužil jako záložník v případě, že by Behler nebyl schopný v turné pokračovat (jako dříve Behler za Samuelsona). Vyhazov Younga byl výsledkem Mustainova podezření, že měl poměr s jeho přítelkyní. Young toto nařčení ovšem popřel.