Andrus Ansip (* 1. října 1956 Tartu) je estonský politik, v letech 2005–2014 premiér Estonska a také bývalý předseda Estonské reformní strany (Eesti Reformierakond). V letech 2014–2019 působil jako místopředseda Evropské komise a komisař pro digitální trh v Junckerově komisi.

Před vstupem do politiky se Ansip vyučil chemikem a následně pracoval v bankovnictví a podnikatelské sféře. Do parlamentu vstoupil v roce 2004, brzy se stal ministrem hospodářství a následně v dubnu 2005 premiérem.

Život Narodil se v estonském Tartu, kde absolvoval místní univerzitu v roce 1979 s diplomem z chemie. Předtím než vstoupil do politiky, se zabýval bankovnictvím a investicemi. Byl členem představenstva Lidové banky města Tartu (Rahvapank), předsedou představenstva Livonia Privatisation IF a Fondiinvesteeringu Maakler AS. Kromě toho byl také předsedou přestavenstva Radia Tartu.

Kariéra

Starosta Tartu V roce 1998 byl Ansip zvolen starostou Tartu jako kandidát Reformní strany (Reformierakond), kde působil do roku 2004. Kandidoval již do dřívějších parlamentních voleb, pokaždé se však svého místa vzdal, aby mohl zůstat starostou.

Předseda Reformní strany a ministr Když ministr hospodářství a komunikací Meelis Atonen musel na svůj post rezignovat, stal se Ansip 13. září 2004 jeho nástupcem v koaliční vládě Juhana Partse. 21. listopadu 2004 se stal Ansip předsedou Reformní strany, protože její zakladatel a dosavadní předseda, bývalý premiér Siim Kallas se stal evropským komisařem a viceprezidentem Evropské komise.

Předseda vlády Dne 31. března 2005 jej estonský prezident Arnold Rüütel pověřil sestavením vlády poté, co premiér Juhan Parts 24. března podal demisi. Ansip sestavil koalici s Stranou středu (Keskerakond) a Lidovou unií (Rahvaliit), která byla schválena estonským parlamentem (Riigikogu) 12. dubna 2005. Jeho vládu podporovalo 53 ze 101 členů estonského parlamentu a 40 poslanců bylo proti této vládě. Ansip nato jako estonský premiér se svým kabinetem složil oficiálně slib 13. dubna 2005.

Dne 4. března 2007 získala Ansipova Reformní strana v estonských parlamentních volbách 27 % hlasů a zvýšila počet svých mandátů v Riigikogu z 19 na 31. Ansip osobně obdržel více než 22 500 preferenčních hlasů. Prezident Toomas Hendrik Ilves jej poté pověřil sestavením vlády. Reformní strana po volbách utvořila koalici se Svazem Pro Patria a Res Publica (IRL) a Sociálnědemokratickou stranou. Jeho druhé funkční období ve funkci premiéra začalo 5. dubna 2007. V květnu 2009 sociální demokraté vládu opustili a poté, co selhala koaliční jednání s Lidovým svazem Estonska, bylo rozhodnuto pokračovat jako menšinová vláda Reformní strany a IRL. vlevo|náhled|Ansip s německou kancléřkou Angelou Merkelovou (2007) V březnu 2011 získala Reformní strana v Riigikogu 33 mandátů a zůstala nejsilnější stranou, přestože se ekonomický výkon země v roce 2009 v důsledku finanční krize z roku 2008 a kolapsu bubliny na trhu nemovitostí, podporované levnými a snadno dostupnými úvěry ze severských bank, propadl o 14 %. Ansip byl následně prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem znovu pověřen sestavením vlády. Reformní strana pokračovala v koalici se Svazem Pro Patria a Res Publica. Ansipovo třetí funkční období ve funkci premiéra začalo 6. dubna 2011, kdy Riigikogu schválil jeho třetí vládu.

Ansipova středopravicová koalice však brzy začala v průzkumech ztrácet podporu kvůli známkám únavy voličů z letité vlády zaměřené na fiskální úspory a také kvůli několika výrazným skandálům spojeným s financováním strany. Popularitu zároveň získávala středolevá opozice. náhled|Ansip na fóru UK Nordic Baltic Summit v Londýně (2011) Dne 4. března 2014 Ansip oznámil svou rezignaci, aby umožnil svému nástupci vést stranu do voleb v roce 2015. Od 4. prosince 2013 do 26. března 2014 byl nejdéle sloužícím premiérem v Evropské unii.

Člen Evropské komise Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 byl Ansip zvolen poslancem Evropského parlamentu, v Estonsku navíc ve volbách získal nejvyšší počet preferenčních hlasů. Krátce nato jej premiér Taavi Rõivas nominoval jako kandidáta na příštího estonského eurokomisaře.

Dne 10. září 2014 nově zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil, že navrhl Ansipa na funkci místopředsedy Evropské komise a evropského komisaře pro digitální jednotný trh. Evropská rada jej následně formálně jmenovala místopředsedou se souhlasem Evropského parlamentu.

Poslanec Evropského parlamentu V roce 2019 byl Ansip znovu zvolen ve volbách do Evropského parlamentu. Krátce nato podal rezignaci na funkci v Evropské komisi, aby se ujal mandátu v Evropském parlamentu, který získal. V Parlamentu působil ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. V roce 2020 se rovněž stal členem Petičního výboru a Zvláštního výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku.

Kromě členství ve výborech byl Ansip členem delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Panafrickým parlamentem. Byl také členem Evropského internetového fóra, Meziskupiny Evropského parlamentu pro umělou inteligenci a digitální oblast a Meziskupiny Evropského parlamentu pro moře, řeky, ostrovy a pobřežní oblasti.

V březnu 2024 Ansip oznámil, že ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 se již nebude ucházet o znovuzvolení.

Přemístění Tallinského bronzového vojáka

Jedním z nejkontroverznějších kroků Ansipovy vlády bylo přemístění Tallinského bronzového vojáka z prominentního místa v centru Tallinnu na Tallinský hřbitov obranných sil v blízkosti centra města. Odstranění pomníku spolu s válečnými hroby z původního místa dne 27. dubna 2007 vedlo k masovým protestům a dvěma nocím nepokojů, jaké Estonsko nezažilo od obnovení nezávislosti.

Osobní život Andrus Ansip je ženatý s gynekoložkou Anu Ansipovou (* 1956) a mají tři dcery: Reet (* 1977), která je stomatoložkou, Tiinu (* 1981), která je novinářkou, a Liisu (* 1997). Od 10. listopadu 2009 členem estonské dobrovolné domobranné organizace Kaitseliit (Obranná liga).

Vyznamenání 60x60pixelů čestný důstojník Národního řádu za zásluhy – Malta, 30. dubna 2001 60x60pixelů Řád bílé hvězdy III. třídy – Estonsko, 2. února 2005 60x60pixelů velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 30. března 2009 – udělil prezident Valdis Zatlers 60x60pixelů velkokříž Řádu za zásluhy – Litva, 17. května 2013 60x60pixelů Řád státního znaku II. třídy – Estonsko, 4. února 2015 Při příležitosti státní návštěvy v Albánii v dubnu 2010 obdržel čestnou kopii klíče města Tirany.

Odkazy

Reference

Související články První vláda Andruse Ansipa Druhá vláda Andruse Ansipa Třetí vláda Andruse Ansipa

Externí odkazy

Profil na stránkách Evropského parlamentu Estonská reformní strana

Kategorie:Premiéři Estonska Kategorie:Evropští komisaři z Estonska Kategorie:Evropští komisaři (2014–2019) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Estonska (2014–2019) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Estonska (2019–2024) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu Estonské reformní strany Kategorie:Estonští politici Kategorie:Absolventi Tartuské univerzity Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy (Litva) Kategorie:Velkodůstojníci Řádu tří hvězd Kategorie:Nositelé Národního řádu za zásluhy Kategorie:Nositelé Řádu státního znaku II. třídy Kategorie:Nositelé Řádu bílé hvězdy III. třídy Kategorie:Narození v roce 1956 Kategorie:Narození 1. října Kategorie:Narození v Tartu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži