Jestřebí () je částí města Brtnice nacházející se v okrese Jihlava, v Kraji Vysočina. Nachází se 3,5 km jihozápadně od Brtnice, 6 km severozápadně od Kněžic a 4,5 km východně od Stonařova. Církevně spadá pod Kněžice.
Název Název se vyvíjel od varianty Gyestrzyebye (1371), Gestrzeby (1528, Gestržeby (1590), Hasziltz (1678), Hasslitz (1718, 1720), Haslitz (1751), Haszlitz a Gestřeby (1846) až k podobám Haslicht a Jestřebí v roce 1872. Německý název Haslicht je odvozen od slova hasel (německy líska), -icht je německá kolektivní přípona.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234. Obec leží v údolí, obklopeném lesy, poli a spoustou rybníků. Jestřebí vlastní zámeček Aleje a malou vesničku za Stonařovem Zhorec. Dříve tu byla malotřídka do páté třídy, po ukončení národní školy se dříve chodilo do Kněžic a později do Brtnice. Došlo k přestavbě a z malotřídky se stal kulturní dům. V této vesnici najdete knihovnu založenou v roce 1882, dále malou hasičárnu, a pomník padlým. Nachází se tu i stanice na chování prasat, která však již několik let neplní svou funkci a v podstatě jen chátrá. Každoročně dochází k výlovům několika rybníků. Uprostřed Jestřebí stojí kaplička zasvěcená Panně Marii královně, jejíž základní kámen byl posvěcen papežem při jeho návštěvě v Praze. Kaplička byla vyhodnocena jako nejlepší stavba roku 2000.
V 1869–1880 byla vesnice osadou Brtnice, v letech 1890–1960 byla samostatnou obcí, v roce 1961 se stala místní částí Brtnice.
V červnu roku 2018 se vesnicí prohnala ničivá blesková povodeň. Tato menší přírodní katastrofa měla za následek poničení několika domů a stržení části silnice vedoucí na Uhřínovice.
Přírodní poměry Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina. Nadmořská výška kolísá mezi 587 metry na západě a 572 metry na východě. Nejvyšší bod, Roviny (658 m n. m.), leží východně od Stonařova. V jižní části pramení potok Bělohlávek a Kněžický potok. Přímo Jestřebím prochází Jestřebský potok. Na návsi se nachází Návesní rybník a na Kněžském potoce leží rybník Ovčák. Před samotou Zhorec u zdi hospodářského stavení roste památný strom, javor klen.
Obyvatelstvo Podle sčítání 1930 zde žilo v 60 domech 284 obyvatel. 282 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 283 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.
+ Vývoj počtu obyvatel Jestřebí Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 323 329 309 296 302 305 284 215 229 179 151 143 141 125
Hospodářství a doprava Obcí prochází silnice II. třídy č. 403 do Brtnice. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Třebíč a Třešť. Obcí prochází cyklistická trasa č. 5111 z Brtnice do Opatova. Ve vesnici se nachází firma Kůže a kožešiny Petr Kousal.
Školství, kultura a sport Zdejší děti dojíždějí do základní školy v Brtnici. Pobočku tu má Městská knihovna v Brtnici. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Jestřebí. Nachází se zde i menší fotbalové hřiště určené pro malou kopanou.
Pamětihodnosti K místním pamětihodnostem patří zejména:
litinový krucifix na návsi s rytým letopočtem 1836 (kulturní památka) lovecký zámeček Aleje (na mýtině v lese u obce) dvoje památkově chráněná Boží muka
Odkazy
Reference
Literatura Navrátil, Vladislav: Výstražný kamenný kříž v Jestřebském lese. Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2003, s. 10-11.
Související články Římskokatolická farnost Kněžice u Třebíče
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Jihlava Kategorie:Místní části v Brtnici Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině