Fay Weldonová, CBE, (22. září 1931 – 4. ledna 2023) byla anglická spisovatelka, esejistka a dramatička. Její dílo je spojováno zejména s otázkou feminismu. Hlavními hrdinkami její tvorby bývají současné ženy, které se nemohou vymanit z tíživých situací vyvolaných patriarchální strukturou západní, zejména pak britské, společnosti.

Život Fay Weldon se narodila v anglické vesnici Alvechurch ve Worcestershiru jako Franklin Birkinshaw. Již odmalička měla literární zázemí, neboť dědeček z matčiny strany, Edgar Jepson (1863–1938), i její matka byli spisovatelé. (Matka psala pod pseudonymem Pearl Bellairs, což je alter ego postavy z povídky Aldouse Huxleyho, „Farcical History of Richard Greenow.“) První roky života strávila Fay v Aucklandu na Novém Zélandu, kde pracoval její otec jako doktor. Ve 14 letech, po rozvodu svých rodičů, se s matkou a sestrou Jane přestěhovaly do Anglie a Fay pak svého otce už nikdy neviděla. V Anglii navštěvovala školu South Hampstead High School.

Následně se rozhodla pro studium psychologie a ekonomie na univerzitě St Andrews ve Skotsku, ovšem po svém prvním porodu se přestěhovala do Londýna. Krátce nato začala žít v londýnském Actonu a vzala si svého prvního manžela, o dvacet let staršího Ronalda Batemana, který však nebyl otcem jejího dítěte. Rozvedli se za pouhé dva roky. Fay začala pracovat v reklamní agentuře, aby zajistila dost prostředků pro svého syna, který už v té době začal chodil do školy. Chvíli pracovala jako ředitelka copywritingu a tehdy se stala promotérkou slavného sloganu „Do práce na vajíčkový pohon (Go to work on an egg)“. Navrhla také „Vodka tě opije rychleji (Vodka gets you drunker quicker)“. V rozhovoru pro Guardian jednou řeklaFay Weldon who has found God after 70 years as atheist talks to Stuart Jeffries | Special reports | Guardian Unlimited : „Je přece logické, že lidé, kteří se chtějí rychle opít tuto informaci uvítají.“ Její nadřízení ovšem nesouhlasili a návrh zamítli.

Ve věku 29 let potkala Ronalda Weldona, obchodníka se starožitnostmi. Vzali se a od roku 1963 mají tři syny. V průběhu druhého těhotenství začala Fay psát pro rádio a televizi. O několik let později, v roce 1967, vydala svůj první román The Fat Woman's Joke. Během následujících třiceti let se jí podařilo vybudovat velmi úspěšnou kariéru – vydala přes 20 románů, sbírky povídek, televizní filmy, novinové a časopisové články a stala je slavnou tváří a hlasem BBC. V roce 1971 napsala Fay první díl úspěšného televizního seriálu Upstairs, Downstairs, za nějž obdržela cenu Writers Guild za nejlepší scénář k britskému televiznímu seriálu. Je rovněž autorkou předlohy seriálové adaptace Pýcha a předsudek Jane Austenové, kterou v roce 1980 natočila BBC s Elizabeth Garvie a Davidem Rintoulem v hlavních rolích. V roce 1989 se podílela na scénáři k westendskému muzikálu Petuly Clark Někdo jako ty (Someone Like You). V roce 1994 se Fay a Ronald rozvedli. Fay si pak vzala Nicka Foxe, s nímž dosud žije v londýnském Hampsteadu. V roce 2000 se Fay stala členkou anglikánské církve a nechala se pokřtít v Katedrále sv. Pavla. To bylo příhodné, poněvadž Fay se nechává slyšet, že na víru ji „obrátil svatý Pavel“.Why I am still an Anglican, Continuum 2006, strana 134 V roce 2006 byla na Brunelské univerzitě v západním Londýně jmenována profesorkou tvůrčího psaní: „Dobrý spisovatel musí mít určitou osobnost a přirozený cit pro jazyk, ale spousta věcí se dá naučit – jak rychle a efektivně poskládat slova, aby dávala ten pravý smysl, jak působit elegantně a výmluvně, jak vystihnout emoce, jak vystupňovat napětí a jak vytvářet alternativní světy.“

Romány, které vyšly v češtině Vzpomínejte na mě – Remember Me (1976) Sestřičky – Little Sisters (1977) Dům na venkově – Puffball (1980) Prezidentův syn – The President's Child (1982) Život a lásky jedné ďáblice – The Life and Loves of a She-Devil (1983) Shrapnelova akademie – The Shrapnel Academy (1986) Falešné přítelkyně – Worst Fears (1996) Velké ženy – Big Women (1997) Malá tajemství slečny Felicity – Rhode Island Blues (2000) Náhrdelník od Bulgariho – The Bulgari Connection (2001)

Ostatní romány The Fat Woman's Joke (1967) Down Among the Women (1971) Female Friends (1975) Praxis (1978) Letters to Alice: On First Reading Jane Austen (1984) The Heart of the Country (1987) The Hearts and Lives of Men (1987) Leader of the Band (1988) The Cloning of Joanna May (1989) Darcy's Utopia (1990) Affliction (1994) Growing Rich (1992) Life Force (1992) Splitting (1995) Mantrapped (2004) She May Not Leave (2006) The Spa Decameron (2007) V roce 2002 vydala Fay autobiografii svých raných let, Auto de Fay (odkaz na autodafé (anglicky auto de fe)).

Reference

Externí odkazy

https://web.archive.org/web/20130729071857/http://redmood.com/weldon/ vytvořil Jan Hanford Guardian interview and review of What makes women happy (2006) – Popisuje zde, jak se téměř setkala se smrtí a svůj duchovní vývoj od ateismu až k víře v Boha.

Kategorie:Angličtí spisovatelé Kategorie:Křesťanští konvertité Kategorie:Komandéři Řádu britského impéria Kategorie:Narození v roce 1931 Kategorie:Narození 22. září Kategorie:Úmrtí v roce 2023 Kategorie:Úmrtí 4. ledna Kategorie:Ženy