Vokalizace (z lat. vox, gen. vocis hlas) má více významů:
změnu určité hlásky na samohlásku (vokál) vokalizace (historická lingvistika) – změna polosamohlásky, samohlásky (vokalizace jerů) nebo souhlásky (např. v němčině se finální postvokální souhláska r změnila na vyslovovaný vokál ɐ, např. ve slově Mutter) na vokál l-vokalizace – proces, při němž je laterála /l/ nahrazena samohláskou nebo polosamohláskou
doplnění samohlásek do textu vokalizace předložek a předpon – vytvoření vokalizované formy předložky nebo předpony, zpravidla kvůli ulehčení výslovnosti v kontextu (např. v/ve, s/se, k/ke/ku, vz/e/dmout apod.) vokalizace českých předložek vokalizace písem – vokalizace konsonantických písem (arabština, hebrejština)
vyslovení myšlenky nahlas vokalizace (psychoterapie) (v lingvistice a psychoterapii) vyslovení myšlenky nahlas ("zhlasnění"), jehož smysl je v připuštění si dané skutečnosti, jejímu přijetí či získání jiného náhledu na ni, mívá úlevný účinek.
v zoologii zvuková komunikace živočichů Podobné názvy Vokál Fokalizace