Ekonomika Státu Izrael je vysoce vyspělá, volná a tržní, založená především na znalostech.1. Chua, Amy (2003). World On Fire. Knopf Doubleday Publishing. pp. 219–220. ."Economy of Israel" in CIA 2011 World Factbook, web:CIA-IS.1. "Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom". www.heritage.org. Retrieved 29 October 2019."Israel's shift towards a knowledge-based economy". Izrael je na 22. místě ve zprávě indexu lidského rozvoje OSN, který jej řadí do kategorie vysoce rozvinutých, což zemi umožňuje vyšší životní úroveň než v mnohých západních zemích. Prosperita ekonomiky umožňuje zemi mít propracovaný sociální stát, moderní infrastrukturu a high tech odvětví schopné konkurovat Silicon Valley. Izrael má po USA druhý největší počet začínajících společností na světěBounfour, Ahmed; Edvinsson, Leif (2005). Intellectual Capital for Communities: Nations, Regions, and Cities. Butterworth-Heinemann. p. 47 (368 pages). . a třetí největší počet společností kótovaných na burze NASDAQ po USA a Číně.Richard Behar (11 May 2016). "Inside Israel's Secret Startup Machine". Forbes. Retrieved 30 October2016. Intel,Krawitz, Avi (27 February 2007). "Intel to expand Jerusalem R&D". The Jerusalem Post. Retrieved 20 March 2012. Microsoft,"Microsoft Israel R&D center: Leadership". Microsoft. Archived from the original on 13 March 2012. Retrieved 19 March 2012. Avi returned to Israel in 1991, and established the first Microsoft R&D Center outside the US . a AppleShelach, Shmulik (10 February 2013). "Apple opens Ra'anana development center". Globes. Retrieved 10 February 2013."Berkshire Announces Acquisition". New York Times. 6 May 2006. Retrieved 15 May 2010.vybudovali své první zámořské výzkumné a vývojové pracoviště právě v Izraeli. Další high tech nadnárodní korporace, jako jsou IBM, Google, HP, Cisco Systems, Facebook a Motorola otevřely v zemi centra pro výzkum a vývoj.
Hlavními hospodářskými odvětvími země jsou špičkové technologie a průmyslová výroba. Izrael je jedním ze světových center pro broušení a leštění diamantů, což představuje 23,2% veškerého vývozu."OEC - Israel (ISR) Exports, Imports, and Trade Partners". atlas.media.mit.edu. Retrieved 19 January2019. Izrael je relativně chudý na přírodní zdroje a je závislý na dovozu ropy, surovin, pšenice, motorových vozidel, neřezaných diamantů. Ačkoli je země téměř úplně závislá na dovozu energie může v budoucnu změnit díky nedávno objeveným zásobám zemního plynu a solární.Buck, Tobias (31 August 2012). "Field of dreams: Israel's natural gas". Financial Times Magazine. Retrieved 2 September 2012."What a gas!". The Economist. 11 November 2010.
Kvalitní univerzitní vzdělání a vytvoření vysoce motivovaného a vzdělaného obyvatelstva je do značné míry odpovědné za zahájení boomu špičkových technologií v zemi.David Adler (10 March 2014). "Ambitious Israeli students look to top institutions abroad". ICEF. Retrieved 20 January 2015. Vyspělá ekonomika pomohla zemi přílivu hodnotově orientovaného zboží a vzestupu služeb, což zemi umožnilo vytvořit velkou síť technologicky vyspělých společností po celé zemi finančně podpořenou silným odvětvím rizikového kapitálu.Karr, Steven (24 October 2014). "Imagine a World Without Israel - Part 2". Huffington Post. Retrieved 29 October 2016. Ústředním uzlem izraelských špičkových technologií je Silicon Wadi řazené na druhé místo hned po Silicon Valley v USA.Chua, Amy (2003). World On Fire. Knopf Doubleday Publishing. p. 31. ."The Intellectual Capital of the State of Israel"(PDF). State of Israel Ministry of Industry, Trade, and Labor. November 2007. p. 27. Retrieved 18 March 2013."Israel's technology cluster". The Economist. 19 March 2008. Retrieved 17 October 2012.Dolmadjian, Katia (28 June 2011). "Israeli innovators build new 'Silicon Valley'". Agence France-Presse. Retrieved 17 October 2012. Mnoho izraelských společností je oslovováno světovými korporacemi pro jejich kvalifikovaný firemní personál."FUNDING THE FUTURE: Advancing STEM in Israeli Education" (PDF). STEM Israel. 4 December 2012. Archived from the original (PDF) on 15 May 2013. Retrieved 18 March 2013. Díky tak působivým výsledkům v oblasti vytváření technologií zaměřených na zisk se Izrael stal první volbou pro mnoho předních světových podnikatelů, investorů a průmyslových gigantů. Ekonomická dynamika Izraele přitahovala pozornost mezinárodních obchodních lídrů, jako např.: zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese, investora Warrena Buffetta, amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo telekomunikačního giganta Carlose Slima. Každý podnikatel ocenil izraelskou ekonomiku a investoval velké množství peněz do izraelských průmyslových odvětví nad rámec svých tradičních obchodních aktivit a investic v domovských zemích."Carlos Slim investing 60 million dollars in an Israeli startup". Israel News. Retrieved 12 April 2015.Ora Coren. "Mexican mogul Carlos Slim eyes investments in Israel". Haaretz. Retrieved 12 April2015."Carlos Slim: We want to invest more in Israel". Globes. 28 November 2013. Retrieved 12 April 2015."Donald Trump Plans World-Class Golf Course in Israel". Algemeiner. 17 May 2013. Retrieved 9 August2013.Allison Kaplan Sommer (2 December 2002). "Microsoft's Bill Gates: Israel is a vital resource for us". Israel 21. Retrieved 9 August 2013."Bill Gates pledges new investment in Israel". Wis TV. 26 October 2005. Archived from the original on 1 November 2013. Retrieved 9 August 2013."Donald Trump to U.S. – "You're fired!"". Wise Money Israel. 21 June 2013. Retrieved 9 August 2013.David Lev (2 May 2013). "Buffett: Israel a Top Place for Ideas, Investments". Israel National News. Retrieved 9 August 2013."Israeli Business Investments". Israeli Business Investment.com. Archived from the original on 2 July 2013. Retrieved 9 August 2013.
V září 2010 byl Izrael pozván ke vstupu do OECD."Israel's accession to the OECD". Organisation for Economic Co-operation and Development. Retrieved 15 October 2012. Izrael rovněž podepsal dohody o volném obchodu s Evropskou unií, Spojenými státy, Evropským sdružením volného obchodu, Tureckem, Mexikem, Kanadou, Ukrajinou, Jordánskem, Egyptem. 18. prosince 2007 se stal první zemí mimo Latinskou Ameriku, která podepsala dohodu o volném obchodu s obchodním blokem Mercosur.Israel's Free Trade Area Agreements, IL: Tamas, archived from the original on 3 October 2011, retrieved 8 September 2011"Israel signs free trade agreement with Mercosur". Israel Ministry of Foreign Affairs. 19 December 2007. Retrieved 15 October 2012. Izrael je také významnou turistickou destinací, v roce 2017 jej navštívilo 3,6 milionu zahraničních turistů.Yan (3 January 2018). "Israel sees record 3.6 mln inbound tourists in 2017". Xinhua.Amir, Rebecca Stadlen (3 January 2018). "Israel sets new record with 3.6 million tourists in 2017". Israel21.Raz-Chaimovich, Michal (27 December 2017). "Record 3.6m tourists visit Israel in 2017". Globes."Israel Sees Record 3.6 Million Tourists in 2017". Atlanta Jewish Times. 4 January 2018. Archived from the original on 11 January 2018.
Ekonomické indikátory Hlavní ekonomické indikátory Izraele k 12. únoru 2009: HDP: 185,714 miliard šekelů (3. čtvrtletí 2008) objem exportu: 3,177 miliard amerických dolarů objem importu: 3,411 miliard amerických dolarů průměrný měsíční příjem: 7790 šekelů (11/2008) nezaměstnanost: 5,9 % (3. čtvrtletí 2008)
Export a import Mezi hlavní exportní komodity patří broušené diamanty, hi-tech vybavení, software, chemikálie, textilie a zemědělské produkty (ovoce a zelenina). K roku 2007 byli hlavními exportními partnery Izraele Spojené státy (35 % exportu), Belgie (7,5 %) a Hongkong (5,8 %). Mezi hlavní komodity importu patří surové suroviny, vojenské vybavení, investiční zboží, surové diamanty, paliva, obilí a spotřební zboží. K roku 2007 byli hlavními importními partnery Izraele Spojené státy (13,9 %), Belgie (7,9 %), Německo (6,2 %), Čína (6,1 %), Švýcarsko (5,1 %), Spojené království (4,7 %) a Itálie (4,1 %).
Průmyslová výroba
Izrael má velkou průmyslovou kapacitu s dobře rozvinutým chemickým průmyslem. Velká část jeho výroby je cílená na exportní trh. Většina chemických továren se nachází v Ramat Hovav v Haifském zálivu blízko Mrtvého moře. Israel Chemicals je jedna z největších izraelských firem specializujících se na výrobu hnojiv a chemikálií, jejich dceřiná společnost Dead Sea Works je čtvrtou největší firmou vyrábějící potašové výrobky na světě. Společnost také produkuje například chlorid hořečnatý, průmyslové soli, koupelové a kuchyňské soli a materiály pro kosmetický průmysl. Jedním z největších izraelských zaměstnavatelů je společnost Israel Aerospace Industries, která se zaměřuje hlavně na letecký a vojenský průmysl a na vesmírné programy. V roce 2017 uvedla firma hodnotu jejich objednávek 11,4 mld. amerických dolarů. Dalším velkým zaměstnavatelem je Teva Pharmaceutical Industries, jedna z největších farmaceutických firem na světě, která v roce 2011 zaměstnávala kolem 40 000 lidí. Specializuje se na generické léky, patentovaná léčiva a aktivní farmaceutické suroviny. Důležitou součástí průmyslu je také výroba kovů, elektrických zařízení, stavebních materiálů, spotřebního zboží a textilu.
Izrael je společně s Indií a Belgií jedno ze tří světových center pro zpracování leštěných diamantů. Následkem poklesu hodnoty exportu leštěných diamantů v roce 2011 poklesl čistý vývoz leštěných diamantů v roce 2012 o 22,8 %. Čistý export surových diamantů poklesl o 20,1 % na hodnotu 2,8 mld. amerických dolarů a čistý export leštěných diamantů poklesl o 24,9 % na hodnotu 4,3 mld. amerických dolarů. Čistý dovoz surových diamantů poklesl o 12,9 % na hodnotu 3,8 mld. amerických dolaru. Čistý vývoz a dovoz se tehdy propadly kvůli Velké recesi, hlavně v oblasti Eurozóny a Spojených států amerických. Od roku 2016 jsou broušené diamanty největším izraelským exportním produktem, tvoří 23,2 % celkového exportu země.
Finanční služby
náhled|upright|200 šekelová bankovka Bankovní sektor vznikal od počátku 20. století. V 50. letech vznikla Banka Izraele jako centrální banka. V 80. letech 20. století prošel bankovní sektor krizí. Sektoru komerčních bank dominují Banka Le'umi, Banka ha-Po'alim, Israel Discount Bank, Banka Mizrachi-Tfachot a First International Bank of Israel.
Izrael má v celé zemi více než 100 aktivních fondů rizikového kapitálu, které spravují přes 10 miliard dolarů. V roce 2004 mezinárodní zahraniční fondy z různých zemí po celém světě svěřily více než 50 % z celkových investovaných dolarů do Izraele, což ukazuje dobrou pověst této země a je mezinárodně vyhledávaná pro zahraniční investice mnohých zemí. Izraelský sektor rizikového kapitálu se prudce vyvinul od začátku 90. let a má přibližně 70 aktivních fondů rizikového kapitálu, z nichž 14 má pobočky v Izraeli. Izraelský prosperující rizikový kapitál a různé podnikatelské inkubátory hrají důležitou roli ve financování vzkvétajících odvětví špičkových technologií. V roce 2008 investice do rizikového kapitálu v Izraeli vzrostly o 19 % na 1,9 miliardy dolarů.
Mezi lety 1991 a 2000 vzrostly izraelské roční výdaje rizikových kapitálů téměř šedesátkrát z 58 milionů dolarů na 3,3 miliardy dolarů (většina z nich byla v soukromém vlastnictví), počet společností založených pomocí fondů rizikového kapitálu vzrostl ze 100 na 800 a výnosy z izraelských informačních technologií vzrostly z 1,6 miliardy dolarů na 12,5 miliardy dolarů. Od roku 1999 se Izrael umístil hned na druhém místě za USA v oblasti investovaného soukromého kapitálu jako podíl na HDP. Izrael byl na prvním místě v růstu špičkových technologií.