náhled|kousky karnaubského vosku Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednofunkčních (jednosytných) alkoholů. Nejčastějšími mastnými kyselinami obsaženými ve voscích jsou kyselina palmitová, kyselina laurová, kyselina myristová či kyselina stearová, pak je doplňují další nasycené kyseliny (většinou s délkou uhlíkového řetězce C24-C30). Přirozeně se vyskytují v přírodě jak u rostlin, tak u živočichů. Vosky jsou odolné vůči hydrolýze a nepodléhají enzymatickému rozkladu, proto nejsou živočichy stravitelné. Slouží k ochraně před vysycháním i před průnikem patogenů. U rostlin je lze najít na povrchu těla (kde vytváří tenkou ochrannou vrstvu – kutikulu), u živočichů taktéž tam (obvykle ale v srsti), popřípadě jsou produkovány ke stavbě obydlí (hlavně u hmyzu).

Vosky přírodního původu kromě výše zmíněných látek obsahují spoustu příměsí dalších látek (volné karboxylové kyseliny, alkoholy, steroly atd.)

Vlastnosti vosků tuhé nerozpustné ve vodě, rozpustné v nepolárních rozpouštědlech (benzín, chloroform,…) odolné vůči oxidaci a hydrolýze jsou hořlavé a spalují se dokonaleji než parafín

Známé vosky Rozdělení podle původu: živočišné, rostlinné a syntetické. Dělení podle četnosti užívání: včelí vosk čínský vosk lanolin vorvaňovina karnaubský (tvoří povlaky na listech brazilských palem) stearin – syntetický vosk, vyrobený pomocí kyseliny stearinové a Kyseliny palmitové

Mikronizovaný vosk Mikronizovaný vosk je vosk, jenž byl mechanickou cestou rozmělněn na částice o velikosti několika mikrometrů. Vosk může být amidového, polyethylenového, oxidovaného polyethylenového nebo polypropylenového původu. Nejvíce se mikronizované vosky uplatňují při zpracování plastů, v textilním nebo keramickém průmyslu, ale také v kovoprůmyslu a ve farmacii.

Použití náhled|Reklama na prodej ukrajinského, podolského a polského vosku na Staroměstském náměstí v Praze v němčině (1833). Podolím se zde myslí konkrétně ruská Podolská gubernieViz Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1902. sv. 19, str. 1027. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c2beb3c0-04ce-11e5-91f2-005056825209. a BLUMENBACH, Wenzel Karl Wolfgang. Handbuch der technischen Materialwaarenkunde, oder, Anleitung zur Kenntniss der Rohstoffe: welche in den Gewerben, Manufakturen und Fabriken verarbeitet und verwendet werden .... Pešť: Hartleben, 1846. Str. 566. Dostupné také z: https://www.google.cz/books/edition/Handbuch_der_technischen_Materialwaarenk/Ij47AAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=podolisches%20wachs&pg=PA566&printsec=frontcover. leštidla lékařství výroba kosmetiky výroba svíček ovocnářství: štěpařský vosk (s příměsí smůly a terpentýnu) konzervační činidla v truhlářství a v kožedělném průmyslu lyžařský vosk výtvarné umění: Malířství: enkaustika – příměs vosku v barvách sochařství: studijní přípravné modely pro odlévání reliéfů, zejména medailí, takzvaně na ztracený vosk; ceroplastika – plastické odlitky, nejčastěji miniaturní portréty tmely pro restaurování keramiky, kovů aj. materiálů pečeti- včelí vosk byl od 17. století postupně nahrazován španělským pečetním lakem

Dřívější užití voskovaný kartón a balicí papír pomáda na voskování vlasů a knírůJakš, 1901, recepty s. 34-43

Odkazy Reference

Související články Muzeum voskových figurín Madame Tussaud Voskovka Jiří Voskovec (viz nahoře oddíl Možná hledáte – keř a strom)

Literatura Václav JAKŠ, Vosk, jeho čistění a užití. Vydal A. Reinwart v Praze 1901 Petra Ahnertová: Včelí vosk, jeho užití, (originál: Beewaxs alchemy, překlad Eva Fuková). Metafora Praha 2018, ISBN 978-80-7359-545-6

Externí odkazy

Kategorie:Organické sloučeniny