Leo Perutz (2. listopadu 1882 PrahaMatriční záznam o narození a obřízce, Praha č.p. 1100/II – 25. srpna 1957 Bad Ischl) byl rakouský židovský spisovatel a dramatik narozený v Česku. V letech 1918–1933 patřil ke světově nejčtenějším spisovatelům německého jazyka. Jeho knihy obsahují tajemné, fantastické a často i detektivní prvky. Občas se dotkl i žánru sci-fi (zejm. St. Petri-Schnee). Obliba žánru fantasy vedla ke znovuobjevení jeho díla. Franz Rottensteiner ho označil za "bezpochyby nejlepšího autora fantasy své doby". Jeho dílem prostupuje téma křehkosti a nejasnosti identity jedince.
Život Leo (Leopold) Perutz se narodil v Praze v rodině majitele textilní továrny Benedikta Perutze (1846–1926) a jeho manželky Emilie, rozené Österreicherové (1858–1923). Měl tři mladší sourozence, Paula (1885–1956), Lilly (1888–1980) a Hanse (1892–1969).Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 454, obraz 382, Perutz Benediktrodina ve sčítání lidu 1890 Praha Nové Město č.p. 1156/II byt č. 6rodina v Soupisu pražského obyvatelstva, cizí příslušníci, karton/593, poř.č. 381 Je příbuzným nositele Nobelovy ceny za chemii Maxe Perutze. Sefardská rodina žila v českých zemích od začátku 17. století, nejpozději v roce 1730 se usadila v Rakovníku. V době Leova narození byla značně sekularizovaná, mluvilo se v ní německy.
V Praze Leo navštěvoval německé novoměstské gymnázium (Neustädter Gymnasium) v ulici Na příkopě. Odtud byl ale v roce 1899 vyloučen, pravděpodobně kvůli špatnému chování. Byl poté poslán na gymnázium do Českého Krumlova, ale ani zde se nedopracoval k maturitě. Literárně se Perutz k české tematice vrátil kupříkladu roku 1953 v knize Noc pod Kamenným mostem, která obsahuje tajuplné příběhy z rudolfínské Prahy, a která byla poslední jeho knihou vydanou za jeho života. Perutz zde mj. využívá i legendu o pražském golemovi a jedním z hrdinů je i sám císař Rudolf II.
Poté, co rodinná továrna v pražské Libni roku 1901 vyhořela, přesídlila rodina do Vídně.Lehmannův vídeňský adresář 1902, s. 889, Perutz Benedikt Tehdy bylo Leovi 19 let. Do Prahy se ale brzy vrátil, absolvoval zde dvouletou vojenskou službu (1903-1904) u Císařsko-královské zeměbrany.
V roce 1906 začal studovat na Vídeňské univerzitě a posléze na Technické vysoké škole ve Vídni matematiku, statistiku a ekonomii (jako mimořádný student, neboť neměl maturitu). Nedostudoval, ale jeho specializace na pojistnou matematiku mu umožnila stát se zaměstnancem pojišťovny Assicurazioni Generali v Terstu. Později stejnou profesi vykonával ve Vídni, pro pojišťovací dům Anker (dnes Helvetia). V pojišťovnictví se mu dařilo, vytvořil i kompenzační vzorec, který nese jeho jméno a byl dlouho široce užíván. Roku 1907 publikoval první literární text v časopise Sonntags-Zeit.
První světovou válku nepřivítal jako mnoho jiných Rakušanů nadšením. Odvodu se však nevyhnul. Roku 1915 byl poslán na východní frontu, kde byl roku 1916 těžce raněn, když kulka zasáhla jeho plíce.Seznam ztrát vydaný 19. 9. 1916, s. 36 Po zotavení strávil Perutz zbytek války v tiskovém oddělení (K.u.k. Kriegspressequartier). Zde se mj. spřátelil s Egonem Erwinem Kischem, taktéž pražským rodákem. Za války mu rovněž vyšla první kniha.
Po válce působil jako novinář a spisovatel ve Vídni. V letech 1919 až 1920 psal pro levicový deník Der Neue Tag. Jeho oblíbenými kavárnami se staly nejprve Café Museum, poté Café Central a nakonec Café Herrenhof, kde měl zadní místnosti svůj vlastní stůl. Zde se stýkal s mnoha osobnostmi vídeňského kulturního života (Peter Altenberg, Hermann Bahr, Oskar Kokoschka, Bertolt Brecht aj.). Na rozdíl od řady z nich byl ale i nadšeným sportovcem, rád bruslil a lyžoval, a rodinné prostředky mu také umožňovaly hojně cestovat (severní Afrika, Libanon, Palestina, Egypt). Politicky se ve 20. letech přiklonil k sociální demokracii, ve 30. letech, v jakémsi stesku po rakousko-uherské monarchii, se stal legitimistou (usilujícím o obnovu monarchie a návrat Habsburků na rakouský trůn).
V roce 1918 se oženil s Idou Weilovou (1896–1928). Z manželství vzešel syn a dvě dcery. Od roku 1922 žili na adrese Porzellangasse 37. Ida zemřela v roce 1928. To uvrhlo Perutze do psychické krize, dokonce kontaktoval spiritisty v naději, že ze zesnulou naváže znovu kontakt, a to přesto, že byl ke spiritismu zároveň nedůvěřivý. Od smrti manželky mnohem méně psal. V roce 1935 se znovu oženil, s Gretou Humburgerovou.
Hospodářská krize a nástup nacistů v Německu zhoršily jeho ekonomickou situaci. Jeho nakladatelství Zsolnay bylo v Německu považováno za židovské a nesmělo již v Německu distribuovat své knihy. Navíc nacisté pochopili (zřejmě nikoli neoprávněně) jeho román St. Petri-Schnee, který pojednává o pokusu obnovit náboženskou víru za pomoci tajemné drogy, jež se zvrhne v obnovu uctívání krvelačného Molocha, jako metaforu o sobě samých.
V roce 1938, po anšlusu, byl Perutz (jako Žid) přinucen emigrovat. Odešel nejprve do Benátek, později do Haify. Nakonec se usadil v Tel Avivu, kde mu pomohl se etablovat jeho bratr Hans, přesvědčený sionista. Jeho novým domovem se stala Palestina pod britskou správou, od roku 1948 pak nový stát Izrael. Leo byl na bratrovi ekonomicky závislý, neboť v Palestině nemohl publikovat. Až roku 1941 mu hodně pomohl Jorge Luis Borges, který prosadil vydání několika jeho děl v Argentině. V izraelské společnosti se dostal do určité izolace kvůli své kritice vyhnání Arabů a antinacionalismu, jež byl ostatně jeho celoživotním postojem. Nikdy si také nezvykl na podnebí Blízkého východu a často se vracel do Evropy. Od konce 40. let 20. století žil střídavě v Tel Avivu a v Rakousku. V roce 1952 znovu přijal rakouské občanství. Během pobytu v rakouských lázních zemřel na srdeční infarkt.
Ohlas Mezi jeho obdivovatele patřili Jorge Luis Borges, Robert Musil, Italo Calvino, Graham Greene, Alfred Hitchcock nebo Ian Fleming. Podle Musila Perutz vytvořil nový styl psaní, který nazval "žurnalistická fikce" (byť mezi Musilem a Perutzem bylo i napětí poté, co Perutz o něm v roce 1926 zveřejnil v deníku Der Wiener Tag anekdotu, která Musila urazila). Rakouský spisovatel Friedrich Torberg označil Perutzův literární styl za dítě vzešlé z nemanželského vztahu mezi Franzem Kafkou a Agathou Christie. Mezi jeho přátele patřili např. Gustav Meyrink a Franz Werfel, oba silně spjatí s jeho rodnou Prahou.
Bibliografie Die dritte Kugel (1915). Das Mangobaumwunder. Eine unglaubwürdige Geschichte (1916) [česky Zázrak mangového stromu. Plzeň 1923.] Zwischen Neun und Neun (1918) [česky Od devíti do devíti. Praha 1924.] náhled|150 px|Hrob Leo Perutze v Bad IschluDie Feldgerichte und das Volksgericht (1919) Das Gasthaus zur Kartätsche. Eine Geschichte aus dem alten Österreich (1920) Der Marques de Bolibar (1920). Die Geburt des Antichrist (1921) Der Meister des Jüngsten Tages (1923) [česky Mistr Posledního soudu. Praha 1925. Olomouc 1998.] Turlupin (1924) Der Kosak und die Nachtigall (1927) Wohin rollst du, Äpfelchen… (1928) Die Reise nach Preßburg (1930) Herr, erbarme Dich meiner (1930) St. Petri-Schnee (1933). Morgen ist Feiertag (1935) Der schwedische Reiter (1936) [česky Švédský jezdec. Praha 1938, 1995.] Warum glaubst Du mir nicht? (1936) Nachts unter der steinernen Brücke. Ein Roman aus dem alten Prag (1953) [česky Noc pod Kamenným mostem. Praha 1990.] Der Judas des Leonardo (1959) Mainacht in Wien (1996)
Česká vydání Zázrak mangového stromu, nevěrohodná historie ze života indických fakirů (Přel. Hugo Filla, Plzeň, V. Steinhauser, 1923) Od devíti do devíti (román, přel. Olga Laurinová, Praha, Svěcený, 1924) Mistr posledního soudu (román, přel. Olga Laurinová, Praha, Čin, 1925) Bílé cyklamy (L. Perutz a P. Frank, překlad Olgy Laurinové, ilustroval Jan Goth, Praha, Sfinx, Janda, 1928) Švédský jezdec (přeložila Zdeňka Münzerová, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1938 a 194-?) Noc pod Kamenným mostem (přeložil Tomáš Kratěna, Praha, Vyšehrad, 1990) V roce 1997 byla kniha zpracována jako osmidílná dramatizovaná četba na pokračování. Podle překladu Tomáše Kratěny zdramatizoval Rudolf Ráž, v režii Hany Kofránkové hráli: Eliška Balzerová, Josef Červinka, Stanislav Zindulka, Antonín Molčík, Václav Postránecký, Ilona Svobodová, Rudolf Pellar, Eva Horká, Petr Pelzer, Růžena Merunková, Veronika Tůmová, Michal Dlouhý, Vlastimil Zavřel, Vladimír Bejval, Miloš Hlavica, Jiří Hálek, Jan Medlík, Květoslava Straková, Ladislav Trojan, Bořivoj Navrátil, Jiří Langmajer a další. Švédský jezdec (přeložila Irena Kunovská, Praha, Argo, 1995) Mistr Posledního soudu (fantastický román, přeložila Lucy Topoľská, Olomouc, Votobia, 1998)
Filmografie 2013 Zwischen Neun und Neun (německý krátký film inspirovaný dílem Leo Perutze) 1991 St. Petri Schnee (německý film podle románu) 1990 Tyro (kanadský krátký film podle Zwischen Neun und Neun) 1990 Der Meister des jüngsten Tages (rakousko–švýcarsko–německý televizní film, podle stejnojmenného románu – česky Mistr Posledního soudu) 1962 Historia de una noche (španělský film podle hry "Morgen ist Feiertag") 1942 Ceniza al viento (Popel ve větru, argentinský film podle povídky) 1941 Historia de una noche (argentinský film podle hry "Morgen ist Feiertag") 1935 ...nur ein Komödiant (spoluautor scénáře, rakouský film) 1935 Der Kosak und die Nachtigall (rakouský film podle románu, v hlavní roli česká zpěvačka Jarmila Novotnáhttps://www.imdb.com/title/tt0241641/) 1928 Bolibar (britský film podle Der Marquis von Bolibar) 1922 Der Marquis von Bolibar (rakouský film podle stejnojmenného románu) 1921 Das Abenteuer des Dr. Kircheisen (rakouský film)
Odkazy
Reference
Literatura Co v učebnicích chybělo. Praha 1991. Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 403
Související články Pražská německá literatura
Externí odkazy
Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Rakouští dramatici Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Pražská německá literatura Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Rakousko-uherští Židé Kategorie:Rakouští Židé Kategorie:Rakouští emigranti a exulanti Kategorie:Židé v Britském mandátu Palestina Kategorie:Lidé z Tel Avivu Kategorie:Židé v Praze Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 2. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Úmrtí 25. srpna Kategorie:Úmrtí v Bad Ischlu Kategorie:Pohřbení v Bad Ischlu Kategorie:Muži