Jaroslav z Pernštejna (14. listopadu 1528, Moravský Krumlov – 27. července 1560) byl šlechtic z rodu Pernštejnů a císařský nejvyšší štolba, poslední držitel rozsáhlého pernštejnského majetku na Pardubicku.
Nezkušený magnát Narodil se jako nejstarší ze tří synů Jana IV. z Pernštejna a jeho manželky Hedviky ze Šelmberka.
Když Jan IV. z Pernštejna zemřel, bylo Jaroslavovi necelých dvacet let. Padla na něj odpovědnost za rozsáhlý majetek a také za dva mladší bratry Vratislava a Vojtěcha a sestru Kateřinu. Se správou majetku a řízením hospodářství neměl žádné zkušenosti a v rodině se ani neměl s kým poradit. Hledal proto pomoc v prostředí habsburské aristokracie na panovnickém dvoře, které mu bylo již dříve blízké. V osobě českého krále a později římského císaře Ferdinanda I. Habsburského spatřoval svého velkého příznivce a ochránce. Udržování vztahů k panovnickému dvoru však bylo velmi nákladné a pobytem ve Vídni a dlouhými cestami po Evropě se také odcizoval českému prostředí. Rovněž oba mladší bratři vedli nákladný život.
Dělení majetku a problémy Při pozdějším dělení majetku si nejmladší z bratrů Vojtěch vybral svou třetinu na Moravě s centrem v Prostějově, Vratislav moravské statky s centrem v Židlochovicích a Jaroslav převzal česká panství, z nich největší byly Pardubice a Potštejn. Kvůli zaneprázdnění povinnostmi u panovnického dvora Jaroslav pověřil roku 1550 správou panství Petra Hamzu ze Zábědovic ve funkci regenta. Přestože to byl zkušený finančník a úředník, stále rostoucí dluhy panství se mu nedařilo splácet a majetek musel být postupně rozprodáván, často pod cenou, anebo propadal ve prospěch věřitelů. Výnos pardubického panství byl rozdělován mezi věřitele, ale nestačil krýt ani úroky.
Nešťastný konec Jaroslav před dluhy nakonec odjel roku 1559 do Itálie, kde měl již dřívější zájmy a kontakty s umělci a učenci, ale v roce 1560 zemřel bezdětný na prostějovsko-plumlovském panství svého mladšího bratra Vojtěcha a pohřben byl do rodové chrámové hrobky v Doubravníku. Zbyly po něm dluhy a pověst marnotratníka, ale také humanistického vzdělance, jak svědčí latinský pamětní spis k jeho úmrtí, vydaný téhož roku v Prostějově. Prestiž Pernštejnů pak zachránil Ferdinand I. ve prospěch Maxmiliána II., který se rozhodl převzít panství v hodnotě 400 000 kop míšenských grošů královskou komorou a zavázat se k úhradě Jaroslavových dluhů. Tak neblaze skončilo téměř sedmdesátileté zlaté období panství Pernštejnů v Pardubicích ve prospěch Habsburků, kteří zde proslavili známý kladrubský hřebčín, u jehož počátků Jaroslav z Pernštejna, coby panovníkův komoří a štolmistr, stál.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Genealogie
Jaroslav P Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Narození v roce 1528 Kategorie:Narození 14. listopadu Kategorie:Narození v Moravském Krumlově Kategorie:Úmrtí v roce 1560 Kategorie:Úmrtí 27. července Kategorie:Úmrtí v Itálii Kategorie:Muži