Páni z Kunštátu a Poděbrad (německy von Podiebrad) byli původně moravským šlechtickým rodem, který od 14. století postupně získával statky i v Čechách. Za prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi. Rozrodem tohoto významného rodu vzniklo několik větví, které spojoval erb vrchních pruhů. Jejich příslušníci zastávali celou řadu vysokých zemských úřadů a působili i ve funkcích provinciálních správců a královských purkrabí. Nejznámějším představitelem rodu byl v 15. století Jiří z Kunštátu a Poděbrad, který významně rozšířil rodové statky a stal se i českým králem. Svým potomkům zajistil knížecí titul: podle hlavního panství ve Slezsku se pak nazývali Minsterberkové (knížata z Minsterberka). Rod vymřel po meči roku 1647.
Historie První předci jsou uváděni už na začátku 13. století. Zakladatelem byl Gerhard ze Zbraslavi, který se uvádí v listinách v letech 1222 až 1240 a někdy bývá v literatuře mylně zaměňován se svým vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Jeho čtyři synové založili čtyři větve rodu. Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným šlechtickým fundátorem. Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem města Kunštát, po kterém rod nesl jméno, a kunštátské linie. Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl předkem obřanské větve (jeho syn Gerhard založil v blízkosti Brna hrad Obřany). V rodině bylo oblíbené jméno zakladatele Gerhard, které se v dalších generacích změnilo na Heralt nebo Erhart, a také Boček.
Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu měl syny Bočka, Bohuše a Kunu. Boček I. z Jevišovic (1277–1314) založil jevišovickou větev, která měla statky jak v Čechách, tak i na Moravě. Kunštátské panství zůstalo Bohušovi. V dalších generacích se rod dále větvil. Jan z Kunštátu (1373) založil stařechovicko-skalskou větev, Boček z Líšnice (1348–1353) založil líšnickou větev.
Gerhard z Kunštátu a jeho syn Smil z Kunštátu (1349–1353) pokračovali v hlavní kunštátské (bouzovské) větvi, která vlastnila Napajedla a Moravskou Třebovou a vymřela v 15. století. Další Gerhardův syn Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373) založil poděbradskou větev, Kuna z Kunštátu a Lysic (1351–1365) lysickou větev, která z počátku měla statky především na Moravě jako Blansko či Rájec a později v Čechách (Častolovice, Kostomlaty), a Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371) boleradicko-loučskou větev, která vlastnila Boleradice a Vizovice.
Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století však došlo k počátku rozpadu kunštátského majetku. Již před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve – lysická a boleradicko-loučská, do konce 15. století další dvě. V 16. století dožíval rod pouze ve dvou rodových větvích, poděbradské a jevišovské (Zajímačové z Kunštátu). Celý rozrod vyhasl minsterberským knížetem Karlem Fridrichem v roce 1647. Jeho dcera Alžběta Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.
Erb vlevo|náhled|Pergamenové přebaly nejstarších knih zemských trhových - páni z Kunštátu Na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černá břevna.
Známí představitelé rodu náhled|upright|Pečeť Kuny z Kunštátu – rok 1286 náhled|upright|Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad náhled|upright|Pečeť Jana Kuny z Kunštátu, pozdějšího zemského hejtmana
Gerhard ze Zbraslavi (1222–1240), beneficiář přerovský, kastelán olomoucký Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi (1233–1235), maršálek moravský (1233–1235), moravský podkomoří (1234), purkrabí znojemský (od r.1239), hrabě z Perneggu (od roku 1252) Smil ze Zbraslavi a Střílek (1237–1273), kastelán přerovský, purkrabí brumovský Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu (1250–1295), zakladatel kunštátské větve rodu pánů ze Zbraslavi, purkrabí veverský, moravský maršálek, olomoucký komorník, vranovský purkrabí, purkrabí hradecký Gerhard ze Zbraslavi a Obřan (1261–1291), moravský podkomoří Boček I. z Jevišovic (1277–1314), komorník znojemský a brněnský Smil z Obřan (1303–1312), moravský podkomoří (1310) Gerhard z Kunštátu (1318–1350), komorník brněnský a znojemský Sezema I. z Jevišovic (1314–1326), moravský podkomoří Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371), nejvyšší komorník brněnské cúdy (1360–1364) Smil z Líšnice (1355–1396), bratislavský župan a kastelán (1386–1388) Erhart starší z Kunštátu (1360–1406), komorník brněnský Erhart mladší z Kunštátu (1398–1414), komorník brněnský Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic (1368–1406), zemský hejtman (1388), komorník olomoucký (1389–1399) Erhart ze Skal (1379–1415), nejvyšší sudí brněnské cúdy (od roku 1398) Hynek I. Suchý Čert z Jevišovic (1385–1407), proslul jako loupežný rytíř i jako velký válečník Procek z Kunštátu a Opatovic (1434–1478), komorník olomoucký Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice (1444–1490), komorník olomoucký Čeněk Kuna z Kunštátu (1458–1488), nejvyšší komorník olomoucký (1477) Jindřich IV. Zajímač (1460–1475), vrchní lovčí Jan Kuna II. z Kunštátu (1495–1540), komorník brněnský, moravský zemský hejtman Vilém Kuna z Kunštátu (1495–1548) – podkomoří moravský, znojemský hejtman
Poděbradská větev
Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373, královský číšník (od roku 1353) Boček starší z Poděbrad (1375–1416), nejvyšší písař, otec Viktorína Bočka z Kunštátu a Poděbrad Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad (1403–1427), husitský válečník, otec Jiřího z Poděbrad Hynek Boček z Kunštátu a Poděbrad – husitský válečník, Viktorínův bratr Jiří z Kunštátu a Poděbrad (1420–1471), český král Boček z Poděbrad (1442–1496), nejstarší syn Jiřího z Poděbrad a Kunhuty ze Šternberka Viktorín z Poděbrad (1443–1500), syn Jiřího z Poděbrad a Kunhuty ze Šternberka Hynek z Poděbrad (1452–1492), syn Jiřího z Poděbrad a Johany z Rožmitálu
Příbuzenstvo Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či Pernštejny.
Literatura
Související články Seznam českých šlechtických rodů
Externí odkazy
Rodokmen pánů z Kunštátu a Poděbrad Historický magazín: 550 let od korunovace Jiřího z Poděbrad
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody