Černovír (Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren) je bývalá obec, městská čtvrť venkovského charakteru a katastrální území, část statutárního města Olomouc ve stejnojmenném okrese v Olomouckém kraji. Leží severně od centra Olomouce. Vedle místního hřbitova se nachází známý vojenský hřbitov. V roce 1997 postihla čtvrť katastrofální povodeň.
Název Přívlastek v první části jména sloužil mimo jiné k označení hluboké, nebezpečné vody. Osada tedy byla pojmenována podle polohy u nebezpečného vodního víru při přechodu přes řeku.
Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1249 (Crinivir). Původně byla zřejmě v majetku drobné šlechy, k roku 1429 je však již doloženo vlastnictví kláštera Hradisko, kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1784. Život vesnice byl vždy ovlivňován tokem řeky Moravy, jenž přinášela pravidelné záplavy a která zde byla proto ve 20. století regulována. Obyvatelé měli už od 13. století také povinnost starat se o přítok vody k mlýnu u Rohelské brány. Ačkoli se Černovíra výstavba olomoucké pevnosti přímo nedotkla, byly na jeho území vybudovány dva předsunuté forty, č. I a XXII. Byla zde také zřízena vojenská střelnice a hřbitov, na němž je pochováno mnoho vojáků různých národností zemřelých v době první světové války v blízké vojenské nemocnici. Od roku 1850 se Černovír stal samostatnou katastrální a politickou obcí, pod níž spadaly osady Klášterní Hradisko a do roku 1884 také Lazce. Samostatnost Černovíra skončila roku 1919 v souvislosti s vyhlášením tzv. Velké Olomouce, kdy byl spolu se svou osadou Klášterní Hradisko sloučen s městem Olomouc.
Vždy šlo o českou obec, v roce 1876 zde byla postavena česká škola, v níž byl dlouholetým řídícím učitelem Eduard Peřina, vznikl čtenářsko-pěvecký spolek a další. Ačkoli byl Černovír vesnicí převážně zemědělskou, velmi silné postavení zde mělo dělnické a antiklerikální hnutí. Kromě Sokola tak zde působila též Dělnická tělocvičná jednota (Černovír byl sídlem jejího 22. okresu), která si vybudovala vlastní Dělnický dům s tělocvičnou, a po vzniku republiky většina místních obyvatel (58 %) vystoupila z římskokatolické církve a vstoupila do nově založené Církve československé. Ta zde pak měla vlastní náboženskou obec pro Černovír, Lazce a Klášterní Hradisko, která si na náměstí v letech 1938–1940 postavila husitský kostel – Sbor Prokopa Holého.
Dne 10. září 1991 bylo založeno ženské fotbalové družstvo Slovanu Černovír. V červenci 1997 byla čtvrť těžce poškozena povodní na řece Moravě, z 300 domů bylo 70 zcela zničeno. O dva roky později byl na Heydukově ulici postaven most přes Moravu firmou DT výhybkárna a mostárna Prostějov (je 15 metrů široký a 10 metrů vysoký).
Příroda Černovírské slatiniště Černovírský les Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví Přírodní památka Bázlerova pískovna Přírodní rezervace Plané loučky Naučná stezka Kol kolem Olomouce
Obyvatelstvo
Pamětihodnosti Boží muka v Polní ulici Dělnický dům Fort XXII Pomník popraveným účastníkům přerovského povstání Sloup Nejsvětější Trojice Vojenský hřbitov Znak opata Bönische
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura Jindřich Hovadík, Rudolf Hradečný. 750. výročí Černovíra (1249–1999). Olomouc: Komise městské části 1 Černovír-Hradisko, 2000, 35 s.
Související články Seznam kulturních památek v Černovíru (Olomouc) TJ Slovan Černovír
Externí odkazy
Kategorie:Haná Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Sídla na řece Moravě Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Olomouce