Toto je seznam leteckých nehod vojenských strojů na území Československé republiky (československé i zahraniční letouny) a československých vojenských letadel v zahraničí; obsahuje celkem lokalit.
Legenda k tabulce místo je bráno jako přibližná lokalita pokud je mezi obcemi lomítko, znamená to, že se nehoda udála mezi těmito obcemi pokud je mezi obcemi čárka, druhá obec je jen pro upřesnění (větší město poblíž, okresní město atp.) „?“ znamená, že informace není k dispozici „–“ u zraněných a mrtvých znamená nulu u počtů je vždy udáván celkový počet, číslo v závorce značí, kolik z celku byla posádka (je-li tato informace k dispozici) nehody jsou uvedeny chronologicky (nejstarší na začátku) seznam není úplný, vycházeno je z velkého množství zdrojů, ale ne všechny nehody je možné ověřit z více než jednoho zdroje do roku 1992 uvedeny nehody na území celého Československa, po jeho rozdělení jsou uvedeny nehody pouze na území Česka (a českých strojů v zahraničí) uvedeny jsou pouze nehody, u kterých došlo ke zranění či úmrtí, případně se jednalo o incident, při němž byl stroj úplně zničen. nejsou uváděna letadla sestřelená během světových válek nejsou uvedeny katastrofy zahraničních vojenských letadel RAF s Čechoslováky na palubě, které se staly v období druhé světové války nebo krátce po ní
Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky a zahraničních vojenských strojů v Československu
Datum Místo Stroj Mrtví Zranění Poznámky a reference 27. 7. 1911 Vídeňské Nové Město, Dolní Rakousy Voisin – – žák pilotního kursu por. Rudolf Holeka rozbil letadlo při prvním letu (Popis události v knize Rudolf Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 37).
Pozn.: Létal ve vzduchoplaveckých silách rakousko-uherské armády. 18. 3. 1917 Roucy, Francie Nieuport 17 1 – † Jan Hofman padl ve vzdušném boji. Létal ve francouzském letectvu, kde létali i piloti M.R. Štefánik, Václav Pilát, Bedřich Starý, Jan Štork, Augustin Charvát, Vilém Stanovský, Václav Kahovec a pozorovatel Silvestr Šebesta (více v časopisu Speciál L+K 2006; dále dle knihy Léta létání, str. 76 a ). Jan Hofman byl pohřben na hřbitově obce Roucy u města Remeše (Reims), v roce 1928 byla urna s jeho popelem uložena mezi artefakty Památníku odboje (na zámku v Praze-Troji), po okupaci v roce 1939 byl Památník odboje zrušen a osud urny s popelem Jana Hofmana je neznámý. V jeho rodné obci Velká Jesenice mu byl v roce 1928 odhalen pomník.https://www.vets.cz/vpm/32912-pomnik-jan-hofman/#32912-pomnik-jan-hofman Ke stému výročí úmrtí mu byla odhalena pamětní deska na hřbitově v Roucy.https://www.vets.cz/vpm/33905-pametni-deska-jan-hofman/#33905-pametni-deska-jan-hofman
Pozn.: Válečné ztráty sem sice nepatří, ale protože to byl historicky první, a za 1. sv. války jediný český pilot padlý v boji na straně Dohody, uděláme mu výjimku. Úplně prvním padlým českým pilotem byl František Malina z rakousko-uherské armády (s pozorovatelem Fridrichem Rosenthalem), kterého 8. 9. 1914 (dle ruského kalendáře 26.8.1914) srazil prvním taranem v dějinách známý ruský pilot Petr N. Nestěrov. Zahynuli všichni tři. V rakousko-uherském letectvu padlo v průběhu války mnoho českých pilotů, ale o těch jinde, např. v časopisu Historie a vojenství, 2009 č. 2 a 3, 2010 č. 2,, apod. 10. 4. 1918 Serdobsk, Rusko Sopwith 1½ Strutter (č. 1203) – – Nově převzatý letoun 1. leteckého a automobilního oddílu československých legií musel nouzově přistát krátce po startu ke zkušebnímu letu po sestavení. Příčinou nehody bylo selhání lanka řízení. Stroj byl zcela zničen, osádka ve složení podporučík Lev Melč (pilot) a praporčík Jaroslav Skála (pozorovatel) vyvázla bez zranění. Jednalo se o historicky první let letadla ve službách ozbrojených sil Československa. 4.11.1918 u Zblovic, okr. Znojmo ? 1 1 † svob. Karel Svátek zahynul, čet. Josef Denk těžce zraněn. Havárie při přeletu ze Štýrského Hradce (Graz) po ústupu z italské fronty. V mlze vrazili do lesa Bič (SV od Zblovic), vrak letadla byl rychle rozebrán místními obyvateli.
Pozn. 1: Karel Svátek se narodil 23.9.1895 v Lamperticích, okr. Trutnov, a byl pohřben na hřbitově obce Bítov, zatopené Vranovskou přehradou. Hřbitov sice zůstal nad hladinou, ale hrob Karla Svátka se nezachoval – více na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
Pozn. 2: v Lidových novinách ze dne 10.11.1918 je uvedeno, že u Napajedel přistál v těchto dnech po přeletu z italské fronty prap. Rudolf Forst z Napajedel, s letadlem vyzbrojeným dvěma kulomety. O Karlu Svátkovi však nic. 10.11.1918 Cheb Öffag C.II 52.78 1 1 † šik. Václav Antoš zahynul, čet. Francl (nebo Franc, Franz) zraněn. Při přeletu letadla z Chebu do Prahy neplánovaná exhibice nad městem, ztráta rychlosti a současně druhá smrtelná letecká havárie čs. letce v nové republice. Dopad za nádražím. (dle publikace Československé letectvo 1918 – 1924 a časopisu Hobby Historie č. 39). Letadlo 52.78 bylo i později provozováno, takže bylo buď opraveno, nebo byly použity jeho díly a číslo, nebo to bylo jiné letadlo. Jistota není. Taky identita zraněného letce není ověřena (Jan, Josef, Hans, Gustav – Francl, Franc, Franz).
Pozn. 1: Václav Antoš, narozen 1890 v Kostomlatech nad Labem, domovská příslušnost v Praze, byl 16.11.1918 pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze (parte je otištěno v časopisu Hobby Historie č. 39, vydání 2017, a v knize Jiřího Rajlicha, Cheb 1917 – 1947, vydání 2020, str. 122.), správa hřbitova však záznam o pohřbu nemá, takže nevíme, ve kterém hrobě leží.
Pozn. 2: Jediné vojenské letiště v Českých zemích bylo v převážně německém Chebu. Toto staré letiště v Chebu bylo v provozu až do druhé světové války, kdy bylo Němci jižně od něj vybudováno nové letiště, za války byla obě poničena bombardováním a staré letiště bylo v roce 1947 zrušeno.
Pozn. 3: Bylo rozhodnuto zajistit letadla pro novou republiku a přelétnout je z Chebu do Prahy. Této ozbrojené akce se pod velením setníka Jaroslava Rošického zúčastnili kromě mnoha vojáků a námořníků i tito piloti, kteří přelétávali letadla (většinou Brandenburg B.1): Klement Adamec (letěl z Chebu v neděli a jako jediný v neděli doletěl do Prahy – Strašnic; zemřel 13.7.1974); Antonín Bělohlávek (letěl z Chebu v neděli s Adamcem až k Žebráku, tam přistál, stavil se doma a doletěl do Prahy až v úterý; zahynul 15.5.1922); Vladimír Lepař (letěl z Chebu v neděli do Plzně, do Prahy přiletěl v pondělí; zahynul 11/1919); ing. Karel Mašek (letěl z Chebu v neděli do Plzně, do Prahy přiletěl asi v pondělí; zemřel 14.12.1963); Břetislav Plischke/Pliške, (letěl s pozorovatelem Zdeňkem Jirouškem letadlem Brandenburg CI č. 26.53 z Chebu v neděli do Plzně, do Prahy přiletěl v pondělí a přistál na Císařské louce, a 13.11.1918 přeletěl na letiště Vysočany; později odešel do Ameriky a jeho fotografie v Americe je v časopisu Letectví 1921, č. 5, str. 92); Václav Belza (letěl z Chebu v neděli, zabloudil do Německa, tam mu letadlo zabavili (pak vrátili) a poslali ho pěšky domů; zemřel 3. 9. 1979); Josef Malý (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy, později byl tajemníkem Svazu čs. pilotů/od 1929 Svazu letců, za okupace organizoval odchody pilotů do zahraničí, pak odešel i sám a vstoupil do RAF, zemřel 13.6.1967); Rudolf Polanecký (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy; zahynul 27.8.1922); Josef Pucholt (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy; zahynul 18.5.1920); Václav Bahník (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy; utopil se při koupání 8. 7. 1922); Vladislav Goldschmied/Goldšmíd (doletěl pro poruchu motoru jen do Plzně); Jaroslav Maschulka (asi letěl s Lepařem); Arnošt Kredba;
Seznam nemusí být kompletní. Tito všichni jsou bývalí piloti poražené (kapitulace 3.11.1918) rakousko-uherské armády. Byl předposlední den války (Německo ještě bojovalo), takže piloti ze zahraničních československých legií se do nového Československa ještě nevrátili. 20. 1. 1919 u Rimavské Soboty, SK Brandenburg C.I, č. 169.210 – – maďarské letadlo sestřeleno palbou ze země, po nouzovém přistání posádka Kálmán Suták a Ottó Polnisch letadlo zapálila. (Speciál L+K 2006, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného)
Pozn.: Stalo se to při vytlačování maďarských vojsk z nového Slovenska (do té doby maďarských Horních Uher). 7. 3. 1919 Ussurijské jezero, Rusko LWF Tractor – 2 Nově smontovaný letoun 1. leteckého oddílu při štábu čsl. vojsk na Rusi havaroval při prvním letu po sestavení, u příležitosti narozenin T. G. Masaryka. Posádka pilot kpt. Vlastimil Fiala a mechanik des. Hartman zraněna. Příčinou nehody byly asi problémy s ovládáním výškového kormidla. Pozn.: použité letouny LWF byly koupeny v USA a rozmontované v bednách dovezeny lodí do Vladivostoku. 13. 3. 1919 Odolice, Louny Bristol F.2B Fighter, č. D 8075 – – pilot Julius Arigi a npor. František Klepš nezraněni, letadlo zničeno. Anglické letadlo bylo za války ukořistěno v Itálii, mnohokrát vyznamenaný stíhač Arigi si o ně řekl císaři Karlu I., a dostal ho i s náhradním motorem. Pak s ním přiletěl do Československa a chtěl je prodat MNO. Při nouzovém přistání havaroval, ale vrak stejně ještě prodal MNO. , a časopisu Historie a vojenství, 2011 č. 4.
Pozn.: Motor Rolls-Royce tohoto letadla, i ten náhradní, skončily ve sbírkách NTM, a v roce 1993 byl za něco vyměněn do Velké Británie, kde byl zprovozněn a pohání rekonstruovaný Bristol F.2 Fighter D 8084. 3. 4. 1919 Uherské Hradiště SVA 10 128.12 – 1 pilot stržm. Jindřich Brejla zraněn, pozorovatel rtm. Mirko Dostál nezraněn; havárie při přistání po přeletu z Prahy, letoun opraven. Dle práce Ing. Josefa Studeného.
Pozn.: Jindřich Brejla (nar. 19.2.1897 v Budapešti) a Mirko Dostál (nar. 1. 8. 1893 v Kyšperku) byli italští legionáři (dle vrtulník.cz a stránek Krev legionáře). Proto létali s italským letadlem. Další nehoda 16.6.1919. 1. 5. 1919 Berlin Fokker 1 – † Zdeněk (Zdenko) Keck ve službách firmy Aero zahynul při přejímání letadla – údajně typ Dr I pro MNO (; Speciál L+K 2006; v knize Aero 1919 – 1999, str. 62 je uvedeno, že zahynul v polovině května; v knize Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 57 je jméno uvedeno jako Kecek).
Pozn. 1: Zdeněk Keck z Prahy byl prvním žákem Kašparovy letecké školy v roce 1911, a 6. 8. 1912 získal pilotní průkaz FAI-Rakousko č. 62
Pozn. 2: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: Dr – stíhací trojplošníky 1. 5. 1919 Buchlovice, Uherské Hradiště Hansa-Brandenburg C.I 26.17 – 2 pilot Rudolf Horáček a pozorovatel František Köhler zraněni. Letadlo od 2. polní letecké setniny havarovalo pro poruchu motoru při cestě z letiště Mařatice u Uherského Hradiště do Košic. Dle stránek „Letiště v Uh. Hradišti – Mařaticích – Michalov.cz“ 4. 5. 1919 Bratislava Caproni Ca.3 4 – italský letoun, při této nehodě zahynul gen. Dr. Milan Rastislav Štefánik a italská posádka npor. I. Mancinelli-Scotti, serž. Umbero Merlini (V. Merlino, H. Herlino) a mechanik (střelec) Gabriele Aggiunti (Agginuti). Letoun měl přistát na starém bratislavském letišti ve Vajnorech (zrušeném v roce 2007) a havaroval v blízkosti dnešního (tehdy neexistujícího) bratislavského mezinárodního letiště u Ivánky. Příčina nehody nebyla nikdy jednoznačně zjištěna. Pomník na místě.
Pozn.: Milan Rastislav Štefánik,https://www.vets.cz/vpm/milan-rastislav-stefanik-184/ a dva italští letci serž. V.Merlino a G. Aggiunti, jsou pohřbeni v mohyle na vrchu Bradlo. Třetí italský letec I. Mancinelli-Scotti je pohřben v Itálii. Dle časopisu Letec ze dne 15.4.1929. 23.5.1919 okolí Miškovce, JV SK Brandenburg C.I, č. 27.61 – 2 pilot šik. Oskar Výtržný (Wietržný) a pozorovatel npor. Jiljí Svoboda od 2. polní letecké setniny zraněni, letoun zničen. Letoun sestřelen vojskem Maďarské republiky. Dle publikace Československé letectvo 1918 – 1924. Životopis Jiljí Svobody je ve Speciálu L+K 2008, str. 104.