náhled|upright|Arabští obchodníci s černými otroky (1236/1237) náhled|upright|Oblast křesťanské Núbie a Egypta Baqt (arabsky: بقت) byla mezinárodní dohoda uzavřená roku 652 mezi muslimským Egyptem a křesťanským královstvím Makúrie, ležícím jižně v Núbii, resp. mezi arabským vojevůdcem Abdulláhem ibn S'adem a makúrijským králem Kaliduratem. Samotný arabský název al-baqt pochází od slova „pakt“ (z řec. πάκτον, latinsky pactum) a zpočátku označoval pouze dodávky otroků, jež byly součástí smlouvy. Dohoda byla v platnosti více než šest století a řadí se tak mezi nejdéle platné mezinárodní dohody v dějinách. Baqt navíc ve skutečnosti nebyl nikdy oficiálně vypovězen.
Do současnosti se nedochoval žádný exemplář původní smlouvy, nejstarší opisy pocházejí až z doby několika set let poté a dosti se navzájem liší. Je ovšem možné, že původní smlouva ani neměla psanou formu a měla podobu ústní dohody mezi dvěma vládci. V pozdější době se vzájemná smlouva ustálila, ačkoliv autentičnost je sporná:
Smlouva pak byla výhodnější pro egyptskou stranu a připomínala diktát, než dohodu rovnocenných partnerů. Na druhou stranu je třeba podotknout, že veškeré dochované prameny, které baqt popisují, pocházejí od arabských autorů – muslimů i arabských křesťanů – a žádný přímo od Núbijců.
Nejdůležitějším bodem byl každoroční tribut 360 otroků z Núbie; je ale také možné, že jich mohlo být až 400, přičemž 40 bylo určeno výhradně asuánskému místodržícímu.Lewis, str. 189. Egypťané pak mohli na jih výměnou dodávat potraviny a další zboží. Z muslimského pohledu tak Núbie podléhala chalífátu, ale nebyla jeho integrální součástí. Protože na islámském území bylo zakázáno zmrzačit člověka, představovala Núbie jeden z důležitých zdrojů přísunu eunušských otroků, kteří měli na trhu větší cenu, než nekastrovaní muži.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny Núbie Kategorie:Dějiny Egypta Kategorie:Mezinárodní smlouvy Kategorie:652