Liptice () jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice v Ústeckém kraji, která zanikla v sedmdesátých letech 20. století z důvodů těžby hnědého uhlí. Lipticemi vedla také železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov. Vesnici zaniklou v roce 1976 připomíná jen název katastrálního území a Liptická vyhlídka postavená na zrekultivované výsypce Pokrok. Katastrální území Liptice měří 2,69 km².

Název Název vesnice je odvozen z osobního jména Ľubot ve významu Ľubotovi lidé. Časem zanikla samohláska v druhé slabice a při poněmčení názvu se jméno vsi přestalo používat v množném čísle. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Lubtitz (1209), de Lupticz (1404/1405), Lipticze (1549) a Liptitz (1787 a 1833).

Historie náhled|vlevo|Liptice na pohlednici z roku 1909

Krajina v okolí Liptic byla osídlena od pravěku. Přímo v místech vesnice bývalo polykulturní sídliště obydlené v eneolitu, době bronzové a laténské. V intravilánu vsi bylo také částečně prozkoumáno pohřebiště bylanské kultury. Další polykulturní sídliště se nacházelo severně od vesnice a byly z něj získány artefakty z období únětické kultury, kultury s vypíchanou keramikou a z mladší doby hradištní. V prostoru Dolu Pokrok byly odhaleny pozůstatky středověké vesnice a sídliště z období knovízské a štítarské kultury, ale byly zde nalezeny také předměty z doby laténské.

První písemná zmínka o Liptici pochází z roku 1209, kdy vesnice patřila oseckému klášteru. Později byla součástí duchcovského panství. Od devatenáctého století ve vsi byla německá škola a česká dvoutřídní škola byla otevřena v roce 1931.

náhled|Letecký snímek vesnice (1953)

V blízkosti Dolu Pokrok se nacházela později zaniklá vesnice Valkeřov. Její stopy (zbytky zdiva, destrukční vrstvy a keramika z patnáctého až šestnáctého století) byly nalezeny v roce 1974. Od čtrnáctého století ve vsi stál kostel, který byl v roce 1978 těžce poškozen při natáčení britsko-amerického filmu Na západní frontě klid.

V době zániku Liptice na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století byly ve vsi a jejím okolí prováděny četné záchranné archeologické výzkumy. Vzhledem k jejich množství a rychlosti rozšiřování lomů nebyly objekty často zdokumentovány a z nálezů byly zachraňovány jen zajímavé artefakty, celé nádoby nebo velké střepy, které bylo možné slepit.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 755 obyvatel (z toho 359 mužů), z nichž bylo 378 Čechoslováků, 371 Němců a šest cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 26 evangelíků, dva členové církve československé, tři židé, dva členové nezjišťovaných církví a 250 lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 692 obyvatel: 306 Čechoslováků, 378 Němců a osm cizinců. Z nich patřilo k 411 k římskokatolické církvi, 27 k evangelickým církvím, dva k církvi československé, pět k izraelské a 247 lidí bylo bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 Obyvatelé 231 326 332 764 808 755 692 396 410 274 Domy 24 28 29 43 48 52 53 44 48 45

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1950 byly Liptice osadou města Ledvice, nejprve v okrese Teplice, ale v letech 1900–1950 v okrese Duchcov. V letech 1950–1976 byly samostatnou obcí, nejprve v okrese Duchcov, ale od roku 1960 v okrese Teplice. Evidenční část obce byla zrušena 1. října 1976.

Pamětihodnosti Kostel svatého Petra a Pavla pocházející z roku 1727 zanikl spolu s vesnicí.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Liptice na webu Zaniklé obce

Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Teplice Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Duchcov