Říkovice

Říkovice (do 30. června 1996 ŘikovicePapajík, David. Dějiny obce Říkovice. Říkovice: 2004. [dále jen Papajík (2004)]. Str. 7.) jsou obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Leží osm kilometrů jižně od Přerova. Jižní okraj obce tvoří hranici Olomouckého a Zlínského kraje. Vesnice se nachází na území Hornomoravského úvalu. Okolo západní části Říkovic protéká řeka Moštěnka. Žije zde obyvatel.

Historie Říkovic byla od počátku spojena s olomouckým biskupstvím, které vesnici přidělovalo jako léno vladyckým rodům. Nejdéle obci spravoval mezi roky 1476 až 1786 rod Říkovských z Dobrčic. Později ves a místní velkostatek vlastnili Ugartové a páni Chlumečtí. Mezi místní památky se řadí bývalý zámecký park s dochovaným rondelem a barokní socha Jana Nepomuckého.

V Říkovicích se nachází budova bývalého zámku a školy s přilehlým parkem, kostel svaté Anny, železniční stanice, sportovní areál s fotbalovým, tenisovým a multifunkčním hřištěm, obchod s potravinami, pošta, mateřská škola a hospoda. Katastrem obce prochází silnice č. 55, spojující Přerov a Hulín, 2. železniční koridor (Přerov–Břeclav) a od roku 2011 také dálnice D1.

Název Název má obec pravděpodobně odvozený od osobního jména zakladatele vsi. Mohlo se jednat o osobní jména Rik, Riko, Řik, Řík či Dobřík. Ves by tak v minulosti patřila například lidu Řikovu. Dle druhé teorie je slovo Říkovice odvozeno od blízké řeky Moštěnky. V tomto případě by se tedy jednalo o ves položenou u řeky či říky.

Název obce byl v minulosti zapisován v různých podobách. Na listině z roku 1274 je ves uváděna jako Richowicz. V letech 1328 potom Rykouicz, 1437 Rzikowicz, 1608 Ržykowicz, 1718 Ržykowitz, 1846 Řikowitz i Řykowice, 1872 Rzikowitz i Řikovice a po 1881 již pouze Řikovice. Definitivně je obec nazvána Říkovice s dlouhým í od 1. července 1996.

Historie Nejstarší osídlení Přestože na katastru obce doposud neproběhnul podrobnější a systematičtější archeologický průzkum, existují doklady o tom, že úrodné okolí Říkovic bylo lidmi obýváno již od pravěku. Na území obce byly v roce 2002 objeveny zlomky keramiky datované do neolitu a eneolitu. Dle nálezů se v katastru Říkovic patrně nacházela i sídliště kultury lužických popelnicových polí a slezské kultury z doby bronzové. Zajímavý je objev zlomků keramiky pražského typu pocházejícího z časně slovanského období, neboť podobných nálezů je na Přerovsku doposud jen velmi málo.Papajík (2004). Str. 11–12.

Na katastru Říkovic, severně od obce, v minulosti stávala dnes již zaniklá vesnice Tršaly. Ta je v pramenech zmíněna již v roce 1141. Ves však do roku 1464 zpustla a dnes ji připomíná pouze název polní trati na levém břehu řeky Moštěnky mezi Říkovicemi a Horní Moštěnicí.Papajík (2004). Str. 109 a 112.

Lénem olomouckého biskupství První písemná zmínka o obci pochází z roku 1274, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku udělil Říkovice jako léno bratrům Jindřichovi a Gunterovi z Brandýsa. Olomoucké biskupství udělovalo Říkovice svým leníkům jako léna až do roku 1786. Nejdéle drželi obec páni z Dobrčic, kteří si po zakoupení Říkovic v roce 1476 brzy začali říkat Říkovští z Dobrčic.Papajík (2004). Str. 15.

Tento vladycký rod, který obec spravoval takřka tři sta let, nechal v Říkovicích patrně již někdy ve druhé polovině 15. století zbudovat opevněnou tvrz a rodový erb (ruka držící tři řemdichy) se stal podkladem pro novodobý znak obce. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil roku 1554 vsi privilegium, díky níž směly Říkovice používat obecní pečeť a pečetit černým voskem. Na černé obecní pečeti byla vyobrazena zlatá skála a pod ní tekoucí řeka.Papajík (2004). Str. 20–28.

Katastrofu pro celé okolí znamenalo období třicetileté války. V roce 1643 v okolí řádili švédští vojáci generála Torstensona, který si na nedalekém kopci, dnes známém jako Švédské šance, zřídil svůj tábor. Toho léta byly Švédy vypleněny okolní vsi Žalkovice, Břest, Vlkoš, Stará Ves, Horní Moštěnice, Věžky, Čekyně, Dobrčice, Přestavlky a zkáza se tehdy nevyhnula ani nedalekým Říkovicím. Přesto se vesnici podařilo po pohromě rychle obnovit a zpustlé grunty byly znovu obsazeny.Papajík (2004). Str. 46–48.

náhled|vlevo|Říkovice a okolí na mapě z šedesátých let 18. století, výřez z listu prvního vojenského mapování Z roku 1708 se dochoval záznam o obecní pečeti na níž byla zobrazena Panna Marie, písmena M a A, radlice a krojidlo. Bratři Jan Václav a Jan Vilém Říkovští dali na sever od obce v roce 1719 vybudovat pískovcovou sochu Jana Nepomuckého. O rok později nechali zpustlou říkovskou tvrz přebudovat na barokní zámek s přilehlým parkem. Vrchnost nechala v obci vystavět rovněž pivovar a v té době byla v Říkovicích připomínána také chmelnice. V moci Říkovských byla vesnice do roku 1787, kdy zemřel poslední mužský člen této linie rodu. Olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee poté postoupil vesnici olomoucké kapitule. Říkovice spolu s Újezdcem pak v roce 1790 odkoupil hrabě španělského původu, Jan Václav Ugarte.Papajík (2004). Str. 51–54.

19. a 20. století Ugartové nechali v roce 1820 zbořit chátrající barokní zámek a na jeho místě dali zbudovat zámek v empírovém stylu.Papajík (2004). Str. 54. Okolo obce od roku 1841 vedla železniční trať. Malá dopravní kancelář byla při dráze v Říkovicích vybudována v roce 1847, nádraží pak v roce 1878.Červík, Metoděj. 700 let obce Říkovice. 1274–1974. Říkovice: 1974. [dále jen Červík (1974)]. Str. 15. V červnu 1850 shořela téměř celá vesnice a v plamenech tehdy zahynuly i tři říkovští obyvatelé. Říkovský velkostatek od Ugartů v roce 1854 odkoupili Petr, Jan, Viktor a Hugo, rytíři Chlumečtí. V roce 1855 byla ve vesnici vystavěna kaple svaté Anny. Další obrovský požár vesnici zpustošil v létě 1859. Při tehdejším požáru uhořely dvě dívky a vyhořelo 51 domů a 17 stodol. V roce 1875 nechal baron Chlumecký předělat místní pivovar na výnosnější sladovnu a o rok později byl ve vsi založen hřbitov. Cesty k okolním obcím byly budovány v osmdesátých letech 19. století. Dvakrát vyhořelý zámek dali Chlumečtí v roce 1892 zrekonstruovat v historizujícím novoromantickém stylu.Papajík (2004). Str. 60–68. Roku 1896 pak Chlumečtí páni pronajali svá pole říkovským občanům.Červík (1974). Str. 7.

náhled|Severní strana návsi ve dvacátých letech 20. století Na místě kaple svaté Anny byl v roce 1909 vystavěn stejnojmenný kostel a do šesti let stála v obci také fara.Papajík (2004). Str. 66–67. Z bojů první světové války se do Říkovic nevrátilo devět padlých. Čtyři roky po válce prodal baron Chlumecký obci zbytek půdy, sladovnu a také zámek s parkem. Odkoupené pozemky byly rozděleny mezi nájemce a zámek byl obcí v roce 1925 přestavěn na školu.Papajík (2004). Str. 71–73. Téhož roku došlo také k přemístění obecního hřbitova. Roku 1932 byla v obci dokončena kanalizace.Kronika Říkovic. I. kniha 1919–1973 Říkovice: 2005. [dále jen Kronika (2005)]. Str. 62–63.

Období druhé světové války se obce z počátku dotklo zavedením přídělového lístkového systému. V roce 1942 byli na nucené práce do Říše nasazeny ročníky 1921 a 1922. Gestapo uvěznilo tři říkovské občany a jeden z nich byl umučen v koncentračním táboře. Partyzáni z nedalekých Hostýnských hor přestřihovali telefonní dráty okolo dráhyČervík (1974). Str. 30. a v listopadu 1944 a lednu 1945 poškodily dráhu a projíždějící nákladní vlaky v blízkosti Říkovic nastražené nálože. Partyzáni v obci navíc v prosinci 1944 těžce postřelili německého vojáka. Neznámý žhář zde od podzimu 1943 do jara 1944 postupně zapálil pět stodol. Fronta se k Říkovicím přiblížila v dubnu 1945. Němečtí vojáci 26. dubna zabrali místní školu, kde ubytovali své vojáky. 1. května se po železnici do obce rozšířila nepravdivá zpráva o konci války. Brzy však do vsi dorazila velká kolona německých vojáků doprovázených též tzv. „Vlasovci“. Tyto jednotky pak večer vyrazily na sever, kde pomáhaly potlačit povstání v Přerově. 7. května umístila německá armáda v Říkovicích svá děla a pálila odtud směrem k Břestu, kde právě probíhala bitva s 1. československých armádním sborem. Téhož dne zadrželi Němci 41 říkovských občanů jako rukojmí na půdě nádražní budovy. Večer vyklidili poslední Němci vesnici a při ústupu k Vlkoši za sebou odpálili betonový most přes řeku Moštěnku. Rudá armáda obec osvobodila druhý den ráno, 8. května 1945.Papajík (2004). Str. 83–85.

Nový betonový most přes Moštěnku se podařilo postavit až v roce 1950. Tlak na založení JZD v obci sílil po roce 1952. Přes odpor většiny místních sedláků bylo družstvo v obci v roce 1956 skutečně založeno. Avšak již v roce 1972 bylo sloučeno do JZD Haná s centrem ve Vlkoši.Papajík (2004). Str. 97. Velkou kulturní událost přinesl rok 1974, kdy proběhly oslavy 700 let od první historické zmínky o Říkovicích. V rámci oslav byla slavnostně odhalena pamětní deska na rodném domě zdejšího významného rodáka, Metoděje Vlacha. Avšak Říkovice, spolu s dalšími okolními obcemi, byly v roce 1976 připojeny ke střediskové obci Horní Moštěnice. Další slučovací krok přišel v roce 1983, kdy byla v obci zrušena škola.Papajík (2004). Str. 99.

Po pádu komunismu v roce 1989 získaly Říkovice v roce 1990 samostatnost na střediskové obci Horní Moštěnice. Na počátku devadesátých let byl v obci vybudován vodovod a zavedena plynofikace. Došlo k rekonstrukcím kostela a budovy bývalé školy.Papajík (2004). Str. 100–102. Roku 1996 došlo k oficiální změně názvu vesnice na Říkovice s dlouhým í. Vesnici těžce poškodily katastrofální záplavy v roce 1997.Papajík (2004). Str. 103–104. V roce 2000 došlo k přesunutí sochy svatého Jana Nepomuckého do zastavěné části obce na místo bývalého hřbitova. Říkovice se v roce 2001 staly členem Mikroregionu Moštěnka. O rok později parlament schválil Říkovicím novodobý znak a prapor. V roce 2003 proběhla rekonstrukce zdejšího nádraží.Papajík (2004). Str. 107–108.

Přírodní poměry náhled|Řeka Moštěnka protékající okolo západního cípu Říkovic Vesnice se nachází v nížině Hornomoravského úvalu v nadmořské výšce 204 metrů. Její území se nachází v jihovýchodní části úvalu náležící do geomorgologického podcelku Holešovská plošina sousedící se západněji položenou oblastí Středomoravské nivy. Geologický podklad území tvoří neogenní a kvartérní sedimenty. Při prehistorickém vrásnění, poté, co došlo k oddělení České vysočiny a Karpat, byla celá oblast na jeden milion let zalita mořem. To vedlo k usazování jílovitého a pískovitého materiálu. Půda v okolí je téměř výhradně úrodná černozem sloužící jako orná půda. Okolo západního cípu obce protéká ze severu na jih řeka Moštěnka.

Klimatické podmínky Podnebí v oblasti je charakterizováno dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Obyvatelstvo Nejvíce obyvatel měla vesnice před druhou světovou válkou (590 při sčítání lidu v roce 1930). V obci nebyla zastoupena německá menšina, a proto nebyl úbytek po válce způsoben odsunem, nýbrž nízkou porodností během války i krátce po ní a odchodem některých rodin do pohraničí, které bylo znovu dosídlováno po odsunutých Němcích.Kronika (2005). Str. 120.

Na počátku roku 2014 bylo v Říkovicích evidováno 481 obyvatel. Z toho 238 mužů s průměrným věkem lehce přes 40 a 243 žen s průměrným věkem necelých 43 let.

Obecní správa a politika náhled|Obecní úřad v Říkovicích Po roce 1850 byly Říkovice součástí politického okresu Kroměříž a soudního okresu Přerov. Do politického okresu Přerov patřila obec od roku 1877.Papajík (2004). Str. 59. Od roku 2000 jsou Říkovice součástí Olomouckého kraje.

Říkovice spolu s dalšími dvaceti obcemi založili v roce 2001 dobrovolný svazek obcí známý jako Mikroregion Moštěnka.

Volby V posledních předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2013, přišlo z 392 oprávněných voličů volit 228 (58,16 %). Vítězná ČSSD zde získala 23,55 %, ANO 2011 19,55 %, KSČM 18,22 %, Lidovci 11,55 %, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 10,66 % hlasů a TOP 09 6,22 % hlasů.