Vimperk () je město a druhé nejvýznamnější středisko okresu Prachatice v Jihočeském kraji, 25 km JJZ od Strakonic, na úpatí Boubína na Šumavě. Žije zde obyvatel.
Město patrně vzniklo na Zlaté stezce, po které se do Čech dopravovala sůl. Je zde zámek, gotický kostel, svérázné svažité náměstí s městskou věží a zachovalé části městských hradeb. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Vimperk je výchozím bodem pro velkou část turistických výprav na Šumavu. Pro výrobu zde mívaly hlavní význam oděvní, polygrafické, sklářské ale hlavně dřevozpracující závody. Dnes je to především omezená tradiční polygrafická výroba, výroba měřicích přístrojů, kabelů a další menší závody.
Na severozápadním okraji města leží místní část Vimperk II, kde je zámek a městské centrum. Historická část leží na skalnatém ostrohu nad řekou Volyňkou, která ji chránila z jihu. Na severní straně je rovnoběžné údolí (dnes Pivovarská ulice), které město odděluje od zámku. Centrum tvoří silně svažité velké náměstí s radnicí, městskou věží a kostelem, dále malé náměstí, které je neoficiálním centrem, síť ulic kolem Pivovarské ulice a městský park.
Název Antonín Profous původ názvu města vysvětluje tak, že se jedná o místo chladné; připomíná, že německý název města „Winterberg“ znamená v překladu „Zimní hora“.
Historie Město vzniklo jako kolonizační osada, nad níž v letech 1251–1260 vybudoval Purkart z Janovic hrad. Zakladatelem hradu byl pravděpodobně panovník. Zvíkovský purkrabí Purkart z Janovic, který je v roce 1264 uváděn s přídomkem z Vimperka, mohl být purkrabím i na Vimperku, který později od krále získal do manství nebo do vlastního majetku. Osadu roku 1423 vypálili husité, v roce 1479 ji král Vladislav Jagellonský povýšil na město, které si pak postavilo mohutné hradby, zčásti dosud zachované. Od konce 13. do 17. století bylo město cílovou stanicí jedné ze tří větví Zlaté stezky, po níž se do Čech z Pasova dopravovala sůl. Stezka vstupovala do města brankou blízko horního (západního) konce náměstí (dnešní ulice Zlatá stezka). Z tohoto obchodu město zbohatlo a prosperovalo do roku 1637, kdy Ferdinand II. zakázal, aby se sůl z Rakouska dopravovala přes Bavorsko. Tím město ztratilo na významu a obchod se solí se přesunul do Českých Budějovic. Od roku 1395 patřilo město Kaplířům ze Sulevic a od roku 1494 Malovcům z Chýnova. Malovcové Vimperk ztratili svou účastí na protihabsburském povstání v roce 1547.
náhled|vlevo|Pohled na historické město
V roce 1816 byla v tehdejší městské části Adolfov ( Adolfshütte) založena sklárna Meyr’s Neffe.
Roku 1900 měl Vimperk 314 domů, 464 obyvatel, kteří při sčítaní uvedli za svou řeč češtinu a 4225, kteří uvedli jako svou řeč němčinu.Ottův slovník naučný, heslo Vimperk Roku 1904 velká část města vyhořela a domy na náměstí dostaly novou podobu. E. Poche (red.), Umělecké památky Čech IV., str. 230–236.
Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov – Kunžvart (německy Kuschwarda, dnes městys Strážný) – Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3700 osob.
V roce 1930 mělo město 4823 obyvatel, z toho 1185 Čechů. V letech 1938 až 1945 byl Vimperk v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.
Ve 20. století se město silně rozrostlo severovýchodním i jihovýchodním směrem, vznikl nový průmysl a velká kasárna. Rozvoj automobilismu ve druhé polovině století si vyžádal silniční průtah centrem města, silnice I/4 však historické město objíždí z jihu, údolím Volyňky.
Historie vimperského tiskárenství Roku 1484 pracoval ve Vimperku pasovský tiskař Johann Alacraw, takže Vimperk je po Plzni patrně druhým českým městem, kde se tiskly knihy. Dva z jeho latinských tisků jsou vystaveny v muzeu na zámku.
Od roku 1563 patřil Vimperk Vilémovi z Rožmberka, od roku 1630 Eggenbergům a roku 1719 smrtí posledního Eggenberga, knížete Jana Kristiána z Eggenbergů, přešly jejich rozsáhlé državy v jižních Čechách (včetně Vimperka) dědictvím na knížata ze Schwarzenbergů (primogeniturní tzv. hlubocko‑krumlovská větev rodu), kteří Vimperk drželi do 10. července 1947, kdy vstoupil v platnost tzv. Lex Schwarzenberg.
Roku 1855 založil zde Jan Steinbrener tiskárnu, která se zabývala hlavně tiskem modlitebních knih, kalendářů a později i dětských knih. Roku 1930 vytiskla přes 34 milionů kalendářů, přes 96 milionů modlitebních knih v mnoha jazycích a proslavila se zejména tiskem miniaturních bibliofilských knížek a Koránůhttps://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/prachatice/1297-33461-vimperske-korany-se-vyvazely-do-celeho-nejen-arabskeho-sveta-.html. V současné době je objekt tiskáren z velké části opraven a nachází se v něm Penzion Volyňka. Nakladatelství J. Steinbrenner bylo po roce 1945 přeneseno do hornorakouského města Schärdingu.
Přírodní poměry Klima je chladné a mírné, klasifikované jako vlhké kontinentální podnebí. Průměrná roční teplota ve Vimperku je 6,1 °C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 940 milimetrů.
Podnebí
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel
Náboženský život
Městská správa a politika
Části města
Členství ve sdruženích Evropský region Dunaj-Vltava Euroregion Šumava
Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.
Hospodářství Zemědělství a ostatní prvovýroba Zemědělství a lesnictví Zahradnictví Pstruhařství
Průmysl Rohde & Schwarz OV Media KH Střechy Vimperská masna (zastavila výrobu 2017) Strojírna Vimperk Šumavský pivovar
Služby Nemocnice Penta Hospitals Správa Národního parku Šumava Lesy České republiky Turistické informační středisko náhled|Železniční stanice Vimperk
Doprava Město leží na železniční trati Strakonice–Volary. Železniční stanice Vimperk stojí ve východní části města a zastávka Vimperk zastávka západně od města. V místní časti Lipka se nachází stejnojmenné nádraží. V severovýchodní části území města se nachází nádraží Bohumilice v Čechách. Přes Vimperk vede průtahem státní silnice I/4 z Prahy do Pasova, která se blízko nádraží kříží se silnicí II/145. Blízko je také autobusové nádraží s přímými spoji do Prachatic, Strakonic, Kašperských Hor, Českých Budějovic, do Prahy a dalších měst.
Společnost
Školství Základní a mateřské školy Střední škola Školní restaurace Základní umělecká škola Všeobecné a sportovní gymnázium
Kultura Městské kulturní středisko, Johnova 226 Areál letní scény
Sport Zimní stadion Sportovní a rekreační areál Vodník Areál letních sportů Fotbalový stadion Koupaliště HC Vimperk Šumavan Vimperk
Festivaly Majáles Vimperk Vimperský Frňák Dny evropského dědictví NaturVision Vimperk
Pamětihodnosti
náhled|Letecký pohled
Zámek, původně hrad, přestavěný v 16. a 17. století, národní kulturní památka. Roku 2009 prošel rozsáhlým zkoumáním archeologů a památkářů. V současnosti funguje především jako muzeum. Vzniknout by zde mělo mezinárodní Environmentální vzdělávací centrum. Kostel Navštívení Panny Marie je nepravidelné gotické trojlodí s jednou věží, původně ze 13. století, přestavěn 1365 a v 16. století znovu zaklenuta loď jednoduchou síťovou klenbou. Barokně byl kostel upraven v 18. století. Na hlavním oltáři z roku 1702 je také kamenná gotická socha Madony (kolem 1400), dřevěná Vimperská madona (kolem 1420) je v Národní galerii a v kostele je řada cenných barokních obrazů. Po stranách hlavního oltáře jsou dvě velké vitráže z konce 19. století, vytvořené Janem Zachariášem Quastem pro světovou výstavu ve Vídní a poté věnované kostelu. Jsou to obrazy Ježíše a Panny Marie bohatě zdobené rostlinnými a architektonickými prvky. Městská zvonice z doby kolem 1500 s gotickým portálem a sgrafity, upravená roku 1909. Dům U Jelena Hotel Zlatá hvězda Stará radnice, barokní stavba s ozdobným průčelím Hřbitovní kostel svatého Bartoloměje ze 13. století má cenné nástěnné malby z druhé poloviny 15. století. Vnější vzhled byl upraven v 19. století. Městské opevnění – zbytky hradeb, zejména v západní části, se zachovanými baštami a Černou branou na cestě do zámku. Přírodní rezervace Radost Památné stromy: Lípa na Výsluní Lípa u Brantlova dvora I Lípa u Brantlova dvora II Naučné stezky: Pravětínský okruh, Hrabický okruh, Naučná stezka Michlova Huť, Sudslavická stezka Křížová cesta
Osobnosti Adam František ze Schwarzenbergu (1680–1732), majitel panství František von Waldek (1833–1912), podnikatel Jan Steinbrener (1835–1909), zakladatel tiskárny, knihkupec a vydavatel. Felix Pohl (1878–1961), starosta Vimperka, fotograf Karl Schwamberger (1878–1937), politik Jiří Teml (* 1935), hudební skladatel Iveta Toušlová (* 1968), novinářka, publicistka a televizní a rozhlasová moderátorka. Radovan Suchánek (* 1972), soudce Ústavního soudu Stanislav Mistr (* 1962), sbormistr, dirigent
Galerie
Partnerská města Freyung, Německo
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Vimperk. Sv. 26, str. 712. Josef Puhani (1878-1947): "Chronologische Notizen zur Geschichte von Winterberg und Umgebung, 1195-1926 [Chronological Notes on the History of Vimperk and Its Surroundings, 1195-1926]"; http://www.kohoutikriz.org/priloha/puhan.php ; http://www.kohoutikriz.org/data/w_puhan.php
Externí odkazy
Vimperk na Youtube
Za krásnější Vimperk
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Města v okrese Prachatice Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří Kategorie:Sídla na Šumavě Kategorie:Mikroregion Horní Vltava - Boubínsko Kategorie:Obce v okrese Prachatice