náhled|Fotogram inspirovaný Man Rayem

náhled|Félix Nadar, Sarah Bernhardt, charakteristický portrét, rok 1864 náhled|Frank Eugene: Mužský akt (1897) Výtvarná fotografie je fotografický styl, který zahrnuje širokou škálu záběrů snímaných výtvarným způsobem. Jedná se převážně o fotografie, které byly vytvořeny ke splnění tvůrčí vize umělce. Výtvarná fotografie klade větší důraz na estetickou hodnotu snímku, než klade například informativní nebo dokumentární fotografie. Výtvarná fotografie stojí také v kontrastu s novinářskou a komerční fotografií. Fotožurnalisté vytvářejí snímky pro doplnění zpráv nebo článků v tištěných nebo internetových médiích a hlavním cílem komerční fotografie je prodání produktu nebo služby.

Definice S definicí termínu výtvarná fotografie bývají problémy. Neexistují žádné všeobecně přijaté definice pojmu "výtvarná fotografie" případně "umělecká fotografie", jak vyplývá z definic některých odkazovaných knih, akademických článků a internetu.

Definice v knihách Definice v některých odborných knihách:

Výtvarná fotografie je… „… fotografie, která se považuje za výtvarné umění – to je vyjádření umělcových vjemů a emocí a jejich sdílení s ostatními.“McDarrah, Gloria S., et al. The photography encyclopedia. New York: Schirmer, 1999. „… tato definice je nezachytitelná, ale když na ni fotografové poukazují, mají na mysli fotografie zveřejněné v časopisech, jako je například American Photo, Popular Photography, a Print, na výstavních salonech a výstavách. Výtvarná fotografie je prodejná.“Engh, Rohn. Sell & re-sell your photos, 5th ed. Cincinnati, Ohio: Writer's Digest Books, 2003. „… často používaný, ale poněkud vágní pojem. Myšlenkou je, že autor obrázku se zaměřil na něco víc než jen realističtější ztvárnění věci a pokusil se zprostředkovat osobní dojem.“Jones, Bernard E. Cassell's cyclopaedia of photography. New York: Arno, 1973. „… je obraz, který se produkuje za účelem prodeje nebo výstavy, spíše než aby reagoval na komerční poptávku.“Hope, Terry. Fine art photography: creating beautiful images for sale and display. Mies, Switzerland: RotoVision, 2003. „… realizace fotografií, které splňují tvůrčí vize fotografa.“Lynch-Johnt, Barbara, and Michelle Perkins. Illustrated dictionary of photography: the professional's guide to terms and techniques. Buffalo, NY: Amherst Media, 2008. „… eufemismus pro fotografii aktu.“Stroebel, Leslie D., a Hollis N. Todd. Dictionary of contemporary photography. Dobbs Ferry, NY: Morgan & Morgan, 1974. „… nebo také „dekorační fotografie“, „fotografický dekor“ nebo „dekorace zdi“ a také „zahrnuje prodej velkých fotografií... které mohou být použity jako umělecká ozdoba na zeď...“

Definice v akademických článcích náhled|Eadweard Muybridge, autoportrét s diskem, chronofotografie náhled|Alfred Stieglitz pořídil v roce 1907 fotografii nazvanou Mezipalubí při své cestě lodí z USA do Evropy a otiskl ji roku 1911 ve fotografickém časopise Camera Work. Snímek je považován za jeden z prvních nového moderního směru tzv. přímé fotografie, tedy realistické fotografie bez jakékoliv manipulace nebo zkreslení. Jedná se o jednu z jeho nejvýznamnějších fotografií, ceněnou zároveň jako jednu z největších všech dob, protože zachycuje v jediném obrazu informativní dokument své doby a zároveň jednu z prvních prací uměleckého modernismu.

Definice, které lze najít ve vědeckých článcích:

Dvě studie, které zveřejnil Christopherson v roce 1974, definovaly „fotografy výtvarného umění“ jako „osoby, které vytvářejí a distribuují fotografie jako takzvané umění“.Christopherson, Richard W. Making Art With Machines: Photography's Institutional Inadequacies. Urban Life and Culture, Vol. 3, No. 1, April 1974, str. 3-34.Christopherson, Richard W. From Folk Art To Fine Art: A Transformation in the Meaning of Photographic Work. Urban Life and Culture, Vol. 3, No. 2, July 1974, str. 123-157. V roce 1986 Schwartzova etnografická a historická studie přímo nedefinovala "výtvarnou fotografii", ale porovnávala ji se snímky fotografických klubů (camera club photography).Schwartz, Dona. Camera clubs and fine art photography: the social construction of an elite code. Originally published in Urban Life, vol. 15, no. 2 (July 1986), pp.165-195. Zjistil také, že výtvarná fotografie se váže na ostatní média, jako je malba… a reaguje na svou vlastní historii a tradice (na rozdíl od jiných …neusiluje o stejné úspěchy jako měly její předchůdci, má svůj vlastní slovník, tlumočí myšlenky, je inovativní, je osobní, je životním stylem a podílí se také na světovém obchodu.

Definice na internetu Některé z definic, které lze nalézt na specializovaných internetových portálech jsou:

Přední autority Kongresové knihovny (Library of Congress) označují pojem „umělecká fotografie“ nebo „fotografie výtvarná“ za výtvarné umění založené na estetické teorii.Library of Congress. Authority headings search. Retrieved August 6, 2008.. Přičemž aisthetikos znamená v řečtině vnímavost, cit pro krásu; a je to filosofická disciplína zabývající se krásnem, jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů. Existuje pak celá řada různých estetických pohledů na svět. V lexikonu Art & Architecture se uvádí, že "výtvarná fotografie" (preferovanější výraz) nebo "umělecká fotografie" je "hnutí v Anglii a ve Spojených státech, v době přibližně od roku 1890 do počátku 20. století, které prosazovaly různé estetické přístupy. Historicky je tento termín použit na všechny fotografie, jejichž záměrem je estetika, aby se nějakým způsobem odlišily od vědecké, obchodní, či novinářské; pro tento význam se používá termín 'fotografie'.Getty Research Institute. Art photography. Art & Architecture Thesaurus Online. Retrieved August 6, 2008.. Definice výtvarné fotografie se podle fotografů soukromých webových stránek pohybuje od „výtvarného umění“, které je vytvořeno fotografickým přístrojem"Beck, Stephen G. What Is Fine Art Photography? Retrieved August 6, 2008. po "omezenou sérii fotografií, vytvořenou s použitím materiálů a technik, které umělce přežijí.Steinman, Jan. Bytesmiths Editions Newsletter December 2000. Retrieved August 6, 2008.. Diskuse o „výtvarné fotografii“ v diskusních skupinách UsenetuWhat is Fine Art Photography? rec.photo.digital discussion, March 3, 2001 - March 5, 2001. Retrieved August 6, 2008.OT- Fine Art photography? rec.photo.equipment.35mm discussion, May 23, 2004 - May 29, 2004. Retrieved August 6, 2008., internetových fórechFine art photography. Photo.net Leica and rangefinders - technique forum, May 29, 2003 - June 1, 2003. Retrieved August 6, 2008.What is 'fine art photography'?, Or should we put the term to one side? Luminous Landscape forum, May 21, 2008 - August 1, 2008. Retrieved August 6, 2008., a specializovaných blozíchWhat is Fine Art Photography? Epic Edits Weblog, June 24, 2008. Retrieved August 6, 2008.Defining Fine Art Photography: Introverted. Damien Franco dot Com blog, June 24, 2008. Retrieved August 6, 2008. nedošly ke konsensu, pokud jde o definici tohoto pojmu.

Možná interpretace podle fyziologie myšlení Lidský mozek je značně diferencován na jednotlivé oblasti, které se věnují určité činnosti. Samotné mozkové hemisféry se věnují odlišnému způsobu myšlení. U pravorukých osob, levá hemisféra obstarává abstraktně pojmové myšlení, matematické myšlení a nachází se zde centrum řeči. Pravá hemisféra obstarává vnímání prostoru a to jak vlastního těla, tak svého okolí, komplexnější zpracování vizuálních dojmů a vnímání hudby. Jelikož se při myšlení uplatňují všechny poznávací procesy, je i využití jednotlivých oblastí mozku komplexní. Dalo by se tedy říci, že výtvarná fotografie je spíše produktem pravé hemisféry, kdežto informativní, popisná je dílem hemisféry levé.

Historie Podle tvrzení jednoho historika fotografie byla prvním „nejbližším pokusem o výtvarného umění“ komponovaná fotografie Johna Mayalla, který v roce 1851 vystavil svou daguerrotypii představující otčenáš.Gernsheim, Helmut. Creative photography: aesthetic trends 1839-1960. New York: Dover, 1991.

Fotografování považoval za druh výtvarného umění sir John Herschel (1782–1871). Úspěšné pokusy o výtvarnou fotografii lze najít ve Viktoriánském období (1837 – 1901) u autorů jako byli Julia Margaret Cameronová, Charles Lutwidge Dodgson, Oscar Gustave Rejlander a další. V USA se snažili o výtvarnou fotografii autoři jako Fred Holland Day, Alfred Stieglitz a Edward Steichen. Stieglitz je často zařazován do muzejních sbírek.

Vydavatel a nadšený amatérský fotograf Franz Goerke (1856–1931) byl v roce 1889 jedním ze zakladatelů spolku Freie Photographische Vereinigung v Berlíně. Jedním z cílů tohoto sdružení byla popularizace fotografie jako estetické umělecké formy. Po několika výstavách uspořádaných v roce 1896 vznikla myšlenka fotografického časopisu a o rok později vyšel první exemplář Die Kunst in der Photographie. Ve stejné době působil spolek Vídeňský trojlístek (1897–1903), do kterého patřili rakouští fotografové Heinrich Kühn, Hans Watzek a Hugo Henneberg. Hlásili se k piktorialismu a byli zastánci uznání fotografie jako uměleckého výrazového prostředku. Vylepšili kombinovanou techniku vícenásobné vrstvené gumy – gumotisk, což umožnilo dříve netušeným způsobem tvůrčí vliv na obraz a barevnou manipulaci. Výsledné tisky měly bohatou a zajímavou texturu a dávaly dojem prostorové hloubky. Pro jejich díla je často typická malířská neostrost, obzvláště u jejich náladových snímků krajin.

Skotský umělec a fotograf Robert Turnbull Macpherson fotografoval město Řím a jeho památky, dokonale skloubil obraz objektů v popředí s pozadím, všímal si průhledů skrze zříceniny a podobně. Dbal přitom na pečlivou kompozici scény, při které dokázal zachytit trojrozměrnou architekturu na dvourozměrné fotografické médium.Crawford, 1999, s. 365-368. Crawford, Alistair, "Robert Macpherson 1814-72, The Foremost Photographer of Rome", in Papers of the British School at Rome, Vol. 67 (1999); pp. 353–403. Macpherson zdůrazňoval umělecké aspekty svých fotografií, v roce 1863 prohlásil: „Dodnes jsem byl fotografem, aniž bych měl pocit, že jsem tím opustil umění, nebo bych měl být zbaven svého nároku na titul umělce.“Anglicky: I remain a photographer to this day, without any feeling that by doing so I have abandoned art, or have in any way forfeited my claim to the title of artist.Macpherson 1863, Introduction; * Macpherson, Robert, Vatican Sculptures, Selected and Arranged in the Order in which they are Found in the Galleries; London: Chapman & Hall, 1863.

Ve 20. letech dvacátého století používal Polák Jan Bułhak termín fotografika s cílem odlišit fotografy – umělce od fotografů – řemeslníků. Výraz byl vytvořen sloučením slov fotografia i grafika. Poprvé nové slovo Bułhak použil v roce 1927 v novinovém článku Emancypacja fotografii artystycznej w Polsce, ve kterém psal: Nastal čas, kdy v polské fotografii nastane koncepční rozdíl mezi řemeslníkem a umělcem. Ne proto, aby se snížila nebo diskvalifikovala spolehlivá a profesionální práce řemeslníka. Je to za účelem rozlišení druhové rozmanitosti a hierarchie umělce-fotografa a rehabilitovat jeho umění, aby se neztratilo jako zrnko písku v moři řemesel nebo luxusních obchodních hraček.J. Bułhak, Emancypacja fotografii artystycznej w Polsce, "Fotograf Polski" nr 10, 1927, s. 202. Za: M. Szymanowicz, W kręgu fotografii piktorialnej. O teoretycznym aspekcie twórczości Jana Bułhaka [w:] Jan Bułhak (1876-1950). Fotografik, Warszawa 2007, s. 135.. Aby umělec získal tento titul, musel podle Bułhaka spoléhat na kanovníky estetiky umění – hledat ideály v malířství a vzory v grafice. V praxi to znamenalo realizaci požadavků piktorialismu. Navzdory svému významu pro polskou fotografii, Bułhak a jeho piktorialistická fotografika byly již ve své době archaickým pojmem, v pozdější době jej zastoupil pojem výtvarná fotografie.