Albigenská křížová výprava neboli křížová výprava proti albigenským (též proti katarům), kterou vyhlásil papež Inocenc III. v roce 1208, byla kruciáta proti katarům na jihu Francie, kteří byli známi jako „albigenští“ (podle města Albi). Papež předtím pověřil cisterciácké mnichy, aby v této oblasti kázali pravou víru. V roce 1206 se k nim připojil Domingo de Guzmán (pozdější svatý Dominik), jenž právě po zkušenostech v této kampani založil Řád bratří kazatelů neboli dominikánský řád. Přesvědčování samo nepomohlo. Proto byla v letech 1208 až 1229 vyhlášena křížová výprava a založena inkvizice, vykonávaná ponejvíce právě dominikány a posléze i čerstvě vzniklými františkány.
Pozadí události náhled|vlevo|upright|Politická mapa Languedoku před zahájením křížové výpravy První papežovy výzvy, slibující dva roky odpustků, neměly velký ohlas. Když však bylo bojovníkům umožněno přivlastnit si půdu, kterou dobyli, rozjela se křížová výprava na plné obrátky. Tímto činem se však značně posunul původní ideál výprav – křížové tažení bylo vypraveno proti křesťanům přímo v Evropě, a osvobození Svaté země se tak stalo druhořadou záležitostí.
Průběh Tažení bylo zahájeno pod vedením Arnauda Amauryho (latinská podoba jména Arnaldus Amalricus), papežského legáta a opata kláštera v Citeaux.
náhled|vlevo|upright=0.7|Masakr bezbranných katarů křižáky, miniatura v kronice ze Saint-Denis, 14. století Křižáci pustošili celá města, vyvražďovali jejich obyvatele a ničili poklady provensálské kultury. Stovky zajatců byly surově upáleny na hranicích a tisíce lidí zahynuly při drancování. Např. v městě Béziers došlo v roce 1209 k masakru, při kterém bylo vyvražděno veškeré obyvatelstvo bez ohledu na náboženské vyznání, neboť byli vybíjeni katolíci stejně jako albigenští nebo židé. Když město již bylo před dobytím s drancováním a pleněním, obléhatelé vědouce, že ve městě žijí i katolíci, se papežského legáta ptali, jak kacíře či katolíky poznají. Ten jim odpověděl: „Caedite eos. Novit enim Dominus qui sunt eius.“ – „Zabte je všechny, Bůh si ty svoje pozná." Výrok papežského legáta naráží na Bibli, na slova apoštola Pavla v Druhém listu Timoteovi.Tim 2,19 Slova papežského legáta zveřejnil Caesarius z Heisterbachu kolem roku 1220 v knize Dialogus miraculorum.
Válka probíhala během vlády tří francouzských panovníků Filipa II. Augusta (1180–1223), Ludvíka VIII. (1223–1226) a Ludvíka IX. (1226–1270). Dozvuky měla ještě v roce 1244, kdy padla poslední útočiště albigenských, vesnice Minerve, hrad Montségur a hrad Quéribus (1255).
Následky náhled|upright=0.6|vlevo|Upálení katara na hranici, rukopis ze 13. století Jejím výsledkem bylo připojení velké části jihu k francouzské koruně a naprosté vyvraždění albigenských na tomto území. Avšak mezitím se hnutí stihlo rozšířit do zemí západní a jižní Evropy, kde katarský pesimistický životní pocit nadlouho přetrvával. Zničena byla rozvíjející se velmi vyspělá okcitánská kultura a tolerantní společnost, které byly v něčem následovány až italskou renesancí o cca 200 let později a jih (současné) Francie byl pofrancouzštěn.
Za zmínku stojí i skutečnost, že na jihu Francie později proběhla válka proti camisardům.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Bitva u Muretu
Kategorie:Katarství Kategorie:Křížové výpravy Kategorie:Masakry ve Francii