Žacléř ( Schatzlar) je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.
Budova zámku se nachází na hustě zalesněném kopci. Je to dvou až třípatrová stavba nepravidelného šestihranného půdorysu s polygonálním průčelím na jižní straně.
Historie Hrad vlevo|náhled|Zámek Žacléř a přilehlé městečko Bärnstadt (Žaclér), podle Jana Antonína Venuta z roku 1814 Předpokládá se, že hrad založil na začátku čtrnáctého století panovník, byť tomu nenasvědčuje malý rozsah hradního jádra. První písemná zmínka o žacléřském hradu pochází z doby okolo roku 1334, kdy jej Pertolt z Lipé na dva roky zastavil Jindřichu Pfaffovi. Žacléř mohl být hradem označovaným jako Bernaut nebo Bernov, známým z písemných pramenů, ale s nejasnou lokalizací. V roce 1353 hrad vlastnil Albrecht z Chřenovic, který jej měl podle Augusta Sedláčka v zástavě od panovníka. Z let 1360 a 1361 pochází zmínky o Mikuláši ze Žibřidova, který byl pravděpodobně žacléřským purkrabím.
Po polovině čtrnáctého století hradí získal svídnický kníže Boleslav II. a Slezané jej jako důležitý strategický bod ovládali až do konce husitských válek. Ve druhé polovině čtyřicátých let patnáctého století byly z hradu Hanušem z Varnsdorfu podnikány loupeživé výpady do Slezska. Roku 1447 proto Žacléř spolu s dalšími podobnými hrady vykoupila slezská a lužická města, ale na rozdíl od ostatních nebyl pobořen. Slezané jej dali do zástavy bratrům Hanušovi, Kunešovi a Oldřichovi Liebenthalerům, kteří slíbili, že v případě potřeby hrad otevřou slezským silám. Dále se majiteli hradu neznámým způsobem stali bratři Jiří a Kryštof Žejdlicové ze Šenfeldu, kteří jej prodali Jiřímu z Poděbrad. Po své korunovaci dal král Jiří Žacléř jako léno Hanušovi z Varnsdorfu a v roce 1461 mu povolil, aby na hradě zapsal věno své manželce Eufemii z Valdenburka.
Společně s trutnovským panstvím hrad získali páni ze Šumburka. Když se v roce 1515 bratři Heřman a Karel ze Šumburka dělili o majetek, dohodli se, že Žacléř budou užívat společně. Heřman však svého bratra z hradu vypudil a roku 1521 prodal svůj díl trutnovského panství Vilémovi a Janovi Krušinům z Lichtenburka. Vymínil si, že bude nadále bydlet na Žacléři a v případě jeho smrti hrad připadne Lichtenburkům. Sám z hradu přepadal pocestné, loupil nebo je věznil pro výkupné. Zemský správce, kníže Karel I. Minsterberský, proto s pomocí pražských, hradeckých a královédvorských oddílů hrad v roce 1523 dobyl a pobořil.
Zámek Roku 1555 nechal Kryštof z Gendorfu opuštěný hrad přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války byl dvakrát dobyt Švédy a vydrancován. Od roku 1636 zámek patřil vídeňským jezuitům. Kvůli poškození zámek zpočátku nevyužívali. V letech 1730–1740 vznikl barokní portál s tesanými ornamenty. V letech 1894–1895 byly provedeny další úpravy. Byly zbořeny hospodářské budovy a byly postaveny pseudogotické hradby s cimbuřím okolo celého zámku.
Novodobé dějiny V roce 1945 byl vyrabován interiér. Po požáru byla mansardová střecha nahrazena valbovou. Byl zde internát žacléřského Texlenu. V osmdesátých letech 20. století sem jezdily děti na školu v přírodě.
V devadesátých letech 20. století přešel zámek do vlastnictví města Žacléř. Město ho v roce 1997 prodalo společnosti Omikron – RV, ta dále společnosti Wekostav. Od ní jej v roce 2005 koupila společnost Cosy Cottage, nyní Castrum Scheczler.
Zámek je veřejnosti nepřístupný. Jeho vlastníkem je společnost Castrum Scheczler, jejímiž jedinými společníky jsou od roku 2010 manželé Adéla a Karel Čermákovi. Plánovali komplexní rekonstrukci zámku a jeho přestavbu na luxusní stylový hotel s restaurací, ale později je zámek i s projektem nabídli k prodeji.
Majitelé zámku Kryštof z Gendorfu Heřman Cetryc z Karyše Trčkové z Lípy (1622–1634) Jezuitský noviciát u svaté Anny ve Vídni (1636–1773) C. k. Studijní fond (1773–1838) Karel Půlpán, rytíř z Feldštejna (1838–1877) Karel August Hesse (1877–1880) Karel Adolf Hesse (1880–1887) Waldemar Hesse (1887–1912) Hans Georg von Kramsta
Stavební podoba Středověká podoba žacléřského zámku je nejasná. Hrad snad typologicky patřil mezi hrady s plášťovou zdí. Za širokým šíjovým příkopem se nacházelo předhradí. Zámecká budova stojí na místě nevelkého hradního jádra, z něhož bylo zbořeno severovýchodní nároží. Podél východní strany stál dvou nebo tříprostorový palác a menší budova bývala podél západní zdi. Mezi oběma budovami nejspíše vedl úzký průjezdní prostor na malé nádvoří. Z opevnění se, kromě příkopu, dochovala jen část čtverhranné bašty.
Při barokní přestavbě vznikla podél severní a značné části západní strany předhradí rozměrná budova, zbořená při romantických úpravách v devatenáctém století. Romantického původu jsou také ohradní zdi přední části zámku.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Renesanční zámky v okrese Trutnov Kategorie:Hrady v Krkonoších Kategorie:Hrady s plášťovou zdí Kategorie:Hrady založené ve 14. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Trutnov zámek