Žemaitština či žmudština (žemaitsky žemaitiu ruoda) je jazyk, používaný v části Litvy. Některými je považován za pouhý dialekt litevštiny, jinými (hlavně obyvateli Žemaitska) za samostatný jazyk. Žemaitštinou mluví kolem 500 tisíc lidí, převážně obyvatel Žemaitska, z nichž značná část se považuje za příslušníky etnika Žemaitijů (kolik lidí mimo území Žemaitska hovoří žemaitsky, není známo). Žemaitština se vývojem více vzdálila od protobaltštiny než aukštaitské dialekty litevštiny. Největší zásluhu na tom má vliv kurštiny; severní Žemaité jsou přímými asimilanty jižních Kuršů.
Nejnápadnější/nejčastější rozdíly mezi litevštinou a žemaitštinou Úřední litevština → žemaitština i → krátké ė, někdy e; u → krátké o (v některých případech u); ė → ie (např. tėvas → tieus); o → uo (např. brolis → bruolis, oras → uors); ie (např. pienas, mléko) → ėi (pėins) (s.ž.), ī (pīns) (j.ž.), dlouhé ė (pė̅ns) (z.ž.); uo → ou (severní), ū (jižní), ō (západní), viz níže rozdělení (podle výslovnosti slova "chléb", lt.: duona → douna [s.ž.], dūna [j.ž.], dona [z.ž.]); ai → ā; ei, iai → ē; ui → oi; oi (oj) → uo; an → on (v severní an); un → on (v severní un); ą → an v Raseiniai, on ve Varniai a ō nebo ou v severní; ę → en v Raseiniai, ėn ve Varniai a õ, ō nebo ėi v severní; ū → ū a v některých případech un, um; ų → v přízvučných koncovkách un, um; nepřízvučné ų → o; y → ī, někdy in; i pochází z původního ī → ī; u pochází z původního ō (litevské uo) → ō, ou, ū (západní, severní a jižní) i pochází z původního ei (litevské ie) → dlouhé ė(ė̅), ėi, ī (západní, severní a jižní) č → t a č (po vlivem litevštiny); dž → d a dž (po vlivem litevštiny); ia → ė (někde i a e); io → ė (někde i a e); nepřízvučné ią → ė (někde i a e);
Žemaitské dialekty Sama žemaitština má několik dialektů, z nichž nejznámější jsou (poddialekty označeny 1. a 2.): Severní, neboli 1. telšanů a 2. obyvatel Kretingy („dounininkai“)(v angl. eastern-southern!), Jižní, neboli obyvatel 1. Raseiniai a 2. Varniai („dūnininkai“)(v angl. middle!), Západní, neboli klaipeďanů (dále se nedělí) („donininkai“).
Žemaitská abeceda náhled|dlouhé Ė(Ė ėlguojė)
A a ||width=75| [ā] |Ā ā [ėlguojė ā]B b ||width=75| [bė] |C c [cė]Č č ||width=75| [čė] |D d [dė]E e ||width=75| [ē] |Ē ē [ėlguojė ē]Ė ė ||[ė̅] |Ė̄ ė̄ [ėlguojė ė̄]F f ||[ėf] |G g [gė, gie]H h ||[hā] |I i [ī]Ī ī ||[ėlguojė ī] |J j [jot]K k ||[kā] |L l [ėl]M m ||[ėm] |N n [ėn]O o ||[ō] |Ō ō [ėlguojė ō]P p ||[pė] |R r [ėr]S s ||[ės] |Š š [ėš]T t ||[tė] |U u [ū]Ū ū ||[ėlguojė ū] |V v [vė]Z z ||[zė, zet] |Ž ž [žė, žet].
Pády v žemaitštině Žemaitština má 7 pádů: Protože žemaitština (stejně jako litevština) nerozlišuje v žádném rodě životnost/neživotnost, má pro každý pád jen jednu pádovou otázku (rozdíl od češtiny). Standardní pořadí za 4. pádem se liší od českého:
1.(nominativ) (vardėninks) (pádová otázka kas?), 2. (genitiv) (kėlmėninks) (p.ot. kuo?), 3. dativ (naudėninks) (p.ot. kam?), 4. (akuzativ) (galėninks)(p.ot. kon?), ~7. (instrumentál) (inagėninks)(p.ot. kou?), , ~6. (lokativ) (vėitėninks)(p.ot. kamė?), 5. (vokativ) (šauksmėninks) (pádové volání pro rod mužský: ē!, pro rod ženský: uo!).
Tvary lokativu Rozlišují se ještě tři tvary lokativu: 6.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar) 6.b) iliativ (směřování dovnitř) 6.c) aliativ (vėitėninks ēn.paš.) (p.ot. lėnk kuo?)(směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně)
Skloňování podstatných jmen (níže je uvedeno skloňování u žemaitštiny severního typu, protože žemaitština sev. typu je považována za nejpůvodnější)
Skloňování prvního typu Ke skloňování prvního typu patří podstatná jména, končící na -s, měkká na -s (např. veln's), -is, -īs. (ukázková tabulka, většinu dalších tabulek naleznete kliknutím vlevo na Žemaitėška). JEDNOTNÉ ČÍSLO (noms – dům; vīrs – muž; veln's – ďábel; medis – strom; arklīs – kůň) pád, ot. | -s | -s | -'s | -is | -īs V. kas?(kdo) noms vīrs veln's medis arklīs K. kuo?(koho) noma vīra velnė medė arklė N. kam?(komu) nomou vīrou velniou mediou arkliou G. kon?(koho) noma vīra velni medi arkli In. kou?(kým) nomo vīro velnio medio arklio Vt. kamė?(kde) nomė vīrė velnie medie arklie Š. ē!(voláme m.) nomė vīrė velni medi arklī
DVOJNÉ ČÍSLO pád, ot. | -o | -o | -io | -io | -io V. kas?(kdo) nomo vīro velnio medio arklio K. kuo?(koho) nomū vīru velniū mediu arkliū N. kam? (komu) nomams vīrams velnems medems arklems G. kon? nomo vīro velnio medio arklio In. kou? nomās vīrās velnēs medēs arklēs Vt. kamė? nomūs vīrūs velniūs mediūs arkliūs Š. ē!(voláme m.) nomo vīro velnio medio arklio
MNOŽNÉ ČÍSLO
pád, ot. ! -ā | -ā ! -ē ! -ē ! -ē V. kas?(kdo) nomā vīrā velnē medē arklē K. kuo?(koho) nomū vīru velniū mediu arkliū N. kam?(komu) nomams vīrams velnems medems arklems G. kon?(koho) nomus vīrus velnius medius arklius In. kou?(kým) nomās vīrās velnēs medēs arklēs Vt. kamė?(kde) nomūs vīrūs velniūs mediūs arkliūs Š. ē!(voláme m.) nomā vīrā velnē medē arklē
Skloňování druhého typu Ke skloňování druhého typu patří podstatná jména (mužského a ženského r.), končící na -ė (v některých dialektech žemaitštiny na -i), -ie, -a. vėišnė – višeň; varlie – žába; pīlė – kachna; diedė – strýček; rasa – rosa; muorka – mrkev. JEDNOTNÉ ČÍSLO
pád, ot. ! -ė ! -ie ! -ė ! -ė ! -a ! -a V. kas?(kdo) vėišnė varlie pīlė diedė rasa muorka K. kuo?(koho) vėišnės varlies pīlės diedės rasuos muorkas N. kam? vėišnē varlē pīlē diedē rasā muorkā G. kon? vėišnė varlė pīlė diedė rasa muorka In. kou? vėišni varli pīli diedi raso muorko Vt. kamė? vėišniuo varlie pīlie diedie rasuo muorkuo Š. uo!(voláme ž.) vėišnė varlė pīlė diedė rasa muorka
DVOJNÉ ČÍSLO
pád, ot. ! -ė ! -ė ! -ė ! -ė ! -ė ! -ė V. kas?(kdo) vėišnė varlė pīlė diedė rasė muorkė K. kuo?(koho) vėišniu varliū pīliu diediu rasū muorku N. kam? vėišniuom varliem pīliem diediem rasuom muorkuom G. kon? vėišnė varlė pīlė diedė rasė muorkė In. kou? vėišniuom varliem pīliem diediem rasuom muorkuom Vt. kamė? vėišniuos varlies pīlies diedies rasuos muorkuos Š. uo! vėišnė varlė pīlė diedė rasė muorkė
MNOŽNÉ ČÍSLO
pád, ot. | -ės | -ės | -ės | -ės | -as | -as V. kas?(kdo) vėišnės varlės pīlės diedės rasas muorkas K. kuo?(koho) vėišniu varliū pīliu diediu rasū muorku N. kam? vėišniuoms varliems pīliems diediems rasuoms muorkuoms G. kon? vėišnės varlės pīlės diedės rasas muorkas In. kou? vėišniuoms varliems pīliems diediems rasuoms muorkuoms Vt. kamė? vėišniuos varlies pīlies diedies rasuos muorkuos Š. uo! vėišnės varlės pīlės diedės rasas muorkas
Skloňování třetího typu Zakončení na -ės.
pėlės – hrad; dontės – zub JEDNOTNÉ ČÍSLO DVOJNÉ ČÍSLO MNOŽNÉ ČÍSLO
Skloňování čtvrtého typu Zakončení na -os
sūnos – syn JEDNOTNÉ ČÍSLO DVOJNÉ ČÍSLO MNOŽNÉ ČÍSLO
Skloňování pátého typu Je typem zaniklého starobylého skloňování; zakončení na -ou, -ie i jinak. (šou – pes, doktie – dcera)
JEDNOTNÉ ČÍSLO pád, ot. ! -ou ! -ie V. kas?(kdo) šou doktie K. kuo?(koho) šonėis dokterėis N. kamou? šoniou (-ėi) dokterē G. kon? šoni dokteri In. kom? šonėm dokterėm Vt. kamė? šonie dokterie Š. uo! šonėi dokterėi
MNOŽNÉ ČÍSLO
pád, ot. ! -is ! -is V. kas?(kdo) šonis dokteris K. kuo?(koho) šonū dokterū N. kamou? šonėms dokterėms G. kon? šonis dokteris In. kom? šonėms dokterėms Vt. kamė? šonīs dokterīs Š. uo! šonis dokteris
DVOJNÉ ČÍSLO
Zájmena. Skloňování zájmen Rozlišujeme zájmena osobní (aš, to, ons, ana – já, ty, on, ona), zvratná (savė(m)s), ukazovací (I) (tas, ta, tuoks, tuokė), ukazovací (II) (pažīmamė̅jė) (kėts, kėta, pats, patė – jiný/další, sám), tázací (katros, kelints).
Skloňování zájmen osobních DVOJNÉ ČÍSLO
(I – zde; II – tam/vedle; III – onde/jinde)(vedo ~ vy dva; ved(v)ė ~ vy dvě)
pád, ot. | I. os. m.; | I. os. ž.; | II. os. m.; | II. os. ž.; | III. os. m.; | III. os. ž.; V. kas?(kdo) vedo ved(v)ė jodo jod(v)ė anodo anėd(v)ė K. kuo?(koho) vedoms ved(v)ėms jodoms jod(v)ėms anodoms anėd(v)ėms N. kamou? vedom ved(v)ėm jodom jod(v)ėm anodom anėd(v)ėm G. kon? vedo ved(v)ė jodo jod(v)ė anodo anėd(v)ė In. kou? vedom ved(v)ėm jodom jod(v)ėm anodom anėd(v)ėm Š. uo! vedo ved(v)ė jodo jod(v)ė anodo anėd(v)ė
JEDNOTNÉ ČÍSLO
pád, ot. | 1. os. | 2. os. | 3. os. m. | 3. os. ž. V. kas?(kdo) aš to ons ana K. kuo?(koho) monės tavės anuo anuos N. kam? monėi tavėi anam anā G. kon? monė(m) tavė(m) anou anou In. kou? monėm tavėm anou anou Vt. kamė? monie tavie anamė anuo
MNOŽNÉ ČÍSLO
pád, ot. | 1. os. | 2. os. | 3. os. m. | 3. os. ž. V. kas?(kdo) mes jūs anėi anuos K. kuo?(koho) mūsu, mūsa jūsu anūm anūm N. kam? moms joms anėms anuoms G. kon? momis jomis anous anas In. kou? momis jomis anās anuom(i)s Vt. kamė? momis(o) jomis(o) anous anuos
Skloňování zvratných zájmen (se/sebe)
pád, ot. | zájmeno V. kas?(kdo) - K. kuo?(koho) savė(m)s N. kamou? savėi G. kon? savėm In. kou? savėm Vt. kamė? savie Vt.ēn.paš. lėnk kuo? savėmsp
Příklady
Číslovky Žemaitsky Litevsky Česky vėins vienas jeden do du dva trys trys tři ketorė keturi čtyři pėnkė penki pět šešė šeši šest septynė septyni sedm aštōunė aštuoni osm devynė devyni devět dešimt dešimt deset
Užitečné fráze
Žemaitsky Česky Lābryt! Dobré ráno! Lābdein! Dobré odpoledne! Lābvākar! Dobrý večer! Labānaktis! Dobrou noc! Lāba dėina, svēikė! Vítejte! Svēks, kāp yr? Ahoj! Jak se máš? Diēkou, gerā. Diēkou, gers yr! Mám se dobře, děkuji a ty? Ėlgā nesimatiem! Dlouho jsme se neviděli! Kuoks tāva vārds? / Kuoks tamstas vārds? (pro pořádkové lidi) Jak se jmenuješ? Mōna vārds yr Mīndaugs. Jmenuji se Mindaugas. Iš kor to ėsi? Odkud jsi? Mōna vārds yr Mīndaugs. Jmenuji se Mindaugas. Aš iš Žemaitėjės. Jsem ze Žmuďu. Maluono tavi susitėktė! Rád tě poznávám! Sudėivo! Na shledanou! Geruos dėinuos! Hezký den! Skanē panjiestė! Dobrou chuť! A to suprūnti? Rozumíš? Suprōnto. Rozumím. Nesuprōnto. Nerozumím. Jė, Nojė / Ne Ano / Ne Gal būtė Možná Nežėnau. / Nažėnau. (v závislosti na regionu) Nevím. A muoki ānglėškā? Umíš anglicky? A muoki žemāitėškā? Umíš žemaitsky? Biškilieli muoko. Ano, trochu. Duovėnuoket, atsiprašau. Promiňte. Vuo kėik tas kaštou? Kolik to je? Duovėnuoket, atsiprašau Promiň Prašuom Prosím Diēkou! Děkuji! Ėsi laukāms arba užvažiouk kumet nuorės! Nemáš zač! Aš tavi mylo / Aš tavi mylio Miluji tě
Pangram Cha, mona bluogė̅jė vākalē bazaunīdamė sogalvuojė tik kūlīnūs grōžto falšīvē pamačītė ciuocē.
Externí odkazy
O žemaitských nářečích, lexice, základech pravopisu(v litevštině) Obsahuje animovanou mapku podnářečí Ukázky literatury Další ukázky v žemaitštině Přísloví, hádanky apod. folklór
Kategorie:Východobaltské jazyky Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Litvy