Oldřich Pecl (14. září 1903 Bohuslavice u Kyjova – 27. června 1950 Praha, Věznice Pankrác) byl český právník, podnikatel, člen protikomunistické opozice a oběť justiční vraždy. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen k trestu smrti. Popraven byl ve věznici Pankrác.

Mládí a předválečný život Oldřich Pecl se narodil v Bohuslavicích u Kyjova v chudé rodině venkovského učitele. Vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí. V roce 1918 však studium přerušil, vstoupil do Československé armády a účastnil se obsazení Opavy, prohlášené předtím českými Němci hlavním městem provincie Sudetenland. Maturitu složil v roce 1921. Jeho spolužákem na gymnáziu byl Záviš Kalandra, se kterým zde vydával studentský časopis (později byli oba ve stejném procesu odsouzeni k trestu smrti). Pecl poté vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a následně pracoval v advokacii a podnikal. Jeho druhou manželkou se stala sestra jugoslávského diplomata Ankica Miličová. Nejdůležitější částí jeho majetku byl antracitový důl Etna ve Lhoticích u Českých Budějovic.

Člen protikomunistické opozice Za druhé světové války se zapojil do rezistence proti okupačnímu režimu a spolupracoval s druhým odbojem. V roce 1945 byl Peclův důl znárodněn v souvislosti s Košickým vládním programem. Po únoru 1948 se Pecl stal podporovatelem nekomunistických bývalých členů Československé strany národně socialistické. Při práci strany v ilegalitě se podílel na koncepci nové ideologie strany a jejího ekonomického programu.[Dále jen Kaplan (1995)] Pecl navrhoval vytvoření širokého opozičního hnutí, které by se neomezovalo jen na někdejší nekomunistické politické strany a bylo založeno na „ideologii sociálního pokroku a politické, hospodářské a duchovní bezpečnosti“. Tato jeho koncepce socialistické strany středu však nebyla přijata.Kaplan (1995), s. 101. Pecl udržoval kontakty s poúnorovou emigrací a odesílal do zahraničí zprávy o situaci v totalitním Československu – převážně založené na informacích z tisku.

Proces a poprava Pecl byl 8. listopadu 1949 zatčen a zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. Mezi důvody tohoto rozhodnutí patřila snaha o využití jeho podnikatelské minulosti („kapitalista“, „majitel dolu“), Peclovo autorství několika politických memorand a programových zásad opozičního hnutí, styky se Závišem Kalandrou, stejně jako fakt, že jeho manželka byla jugoslávského původu (k roztržce mezi Stalinem a Titem došlo teprve nedávno).Kaplan (1995), s. 134. Oldřich Pecl byl Státním soudem odsouzen k trestu smrti a 19. června 1950 se neúspěšně odvolal – Nejvyšší soud všechna podání odmítl 24. června 1950. Společně s Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou a Janem Buchalem byl popraven 27. června 1950 ve věznici Pankrác. Oběšen byl v 4:55 a v 5:04 lékař konstatoval smrt.Kaplan (1995), s. 165.Ostatky Oldřicha Pecla byly zpopelněny ve Strašnickém krematoriu, kde byly také uskladněny. Dne 6. října 1953 byla urna přesunuta z krematoria do skladu v pankrácké věznici. Dne 5. května 1965 byla urna pohřbena do společného hrobu na motolském hřbitově.Dvořáková, 2013, s. 164. Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Peclův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.Dvořáková, 2013, s. 32.

Ocenění a připomínky V roce 2010 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam). Dne 27. června 2009 byla Oldřichu Peclovi odhalena pamětní deska na budově pošty a základní školy v Bohuslavicích (Bohuslavice 4177, 696 55 Kyjov). Na desce je nápis: „OLDŘICH PECL / 14. 9. 1903. V BOHUSLAVICÍCH. / POPRAVEN 27. 6. 1950 / V PRAZE NA PANKRÁCI. / PROSÍM VÁS O NEVYKONÁNÍ / ROZSUDKU VYNESENÉHO NAD / MILADOU HORÁKOVOU, ZÁVIŠEM / KALANDROU, OLDŘICHEM PECLEM / A JANEM BUCHALEM. BYLI OBĚŤMI / NACISMU, VĚZNI NĚMECKÝCH / KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ. / JSEM HLUBOCE PŘESVĚDČEN, / ŽE SI ZASLOUŽÍ ŽÍT. / ALBERT EINSTEIN / K. H. S. 2009 / BOHUSLAVICE“. Dne 10. října 2019 byla na domě v Praze 1 (Pařížská 1073/1), kde bydlel a byl zatčen, umístěna pamětní tabulka v rámci projektu Poslední adresa. Na desce je nápis: „DE ŽIL OLDŘICH PECL / PRÁVNÍK / NAROZEN 14. 9. 1903 / ZATČEN 8. 11. 1949 / POPRAVEN 27. 6. 1950“. V Řevnicích má O. Pelcl pamětní desku na adrese Mařákova 155 (na zdi zahrady na nároží s ulicí Na Výšině). Na desce je nápis: „V tomto domě pobýval Dr. Olřich PECL. Byl odsouzen komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu a stejně jako Dr. M. HORÁKOVÁ 27. 6. 1950 popraven.“ Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 – Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Proces s Miladou Horákovou a spol. Ludmila Brožová-Polednová

Externí odkazy

ÚSTR: JUDr. Oldřich Pecl (1903–1950), životopis a řada dokumentů

Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Úmrtí v pankrácké věznici Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Motolském hřbitově Kategorie:Proces se skupinou Milady Horákové