Rétorika neboli řečnictví je umění a nauka mluveného projevu, především veřejně přednášené řeči.
Jde o jednu z nejstarších jazykových disciplín, která se již ve starověku vyvinula ve dvě pojetí, umění přesvědčovat (persvaze) a umění výřečnosti, vybroušené mluvy (elokvence). Ve středověku byla rétorika zaměřena i na psaný projev a tvořila spolu s gramatikou a dialektikou tzv. trivium, součást svobodných umění vyučovaných na univerzitách. Ve dvacátém století založil tzv. Novou rétoriku Chajim Perelman.
Známí řečníci náhled|upright|Démosthenés překonal vrozenou vadu řeči a stal se nejslavnějším athénským řečníkem.Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. Heslo Démosthenés Prótagorás z Abdér Démosthenés Isokratés Platón Aristotelés Marcus Tullius Cicero Fidel Castro Winston Churchill Adolf Hitler Benito Mussolini Miloš Zeman
Postup tvorby řečnických děl 1. inventio = nalezení látky či tématu řeči 2. dispositio = uspořádání a strukturalizace té látky 3. elocutio = nalezení výrazu a formy, v nichž bude řeč pronesena 4. memoria = zapamatování si připravené řeči, uložení si do paměti 5. actio = samotný přednes, výstup.
Předmět rétoriky řeči soudní řeči poradní řeči oslavné
Shrnutí Aristotelovy Rétoriky – část III. 14 Aristoteles chápe úvody k soudním řečím jako případy úvodů k epideiktickým řečím. „Podobají se spíše úvodům v řečech epideiktických,“ které potřebujeme, abychom vysvětlili úvodní diskrepanci mezi úvodem a předmětem v obhajobě Heleny. Helena je tedy smíšená řeč; Aristoteles prosí, ať se raději úvody soudních řečí v tomto od ní odlišují.
Reference
Literatura
ISIDOR ZE SEVILLY: Etymologiae I–III, překlad Daniel Korte. Oikoumena Praha 2000, Etymologiae II, s. 190–191. . KRAUS, Jiří. Rétorika v evropské kultuře i ve světě. Praha. Karolinum, 2013. .
Související články Řeč (rétorika) debata Řečnické prostředky Veřejné vystupování
Externí odkazy
Kategorie:Sedm svobodných umění Kategorie:Komunikační studia