Hryzec vodní (Arvicola amphibius) je hlodavec z čeledi křečkovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů druhý největší (po ondatře). Žije v blízkosti vody, na březích řek, rybníků a vodních toků, může se však vyskytovat i v místech, která jsou od vody značně vzdálená.
Synonyma
Vědecká Arvicola terrestris
Česká hraboš vodní hraboš zemní krysa vodní myš vodní
Popis Vzhledem připomíná potkana. Má zpravidla tmavohnědou barvu srsti, spodní část těla bývá světlejší.
Rozměry dospělých jedinců: délka těla: 140–220 mm délka ocasu: 65–140 mm hmotnost: 70–300 g
Rozmnožování
Pohlavní dospělost: v 8. týdnu Doba rozmnožování: únor/březen až říjen Délka březosti: 20-22 dní Počet mláďat: zpravidla 4-6
Způsob života
Chování: žije většinou v malých rodinných skupinách Potrava: především tráva, rostliny a jejich kořínky Zvukové projevy: ostré pištění Délka života: v zajetí asi 3,5 roku
Zeměpisné rozšíření V Evropě je rozšířen po celém území s výjimkou jižních částí Francie, Portugalska, Španělska a Řecka, v Asii až po řeku Lenu. V Severní Americe se vyskytuje blízce příbuzný druh.
Způsob života Vyhrabává si chodby a nory v březích vodních toků nebo rybníků. Budují si kulovité hnízdo z trávy či jiného rostlinného materiálu. Mohou si také vybudovat hnízdo na naplaveném dřevu nebo na plovoucích rostlinách. Někdy si také stavějí malou plošinku z trávy a větviček v křovinách. Velmi dobře plave, živí se podzemními částmi rostlin a může škodit na zahradách v okolí vod. Rychle se rozmnožuje, takže na některých místech bývá při přemnožení považován za škůdce. Odchyt je obtížný úkol, protože se pastím většinou vyhýbá.
Mezi jeho nepřátele patří různé sovy a především norci. Po výrazném úbytku norka evropského je jeho hlavním predátorem norek americký, jenž může přispět i k dramatickému poklesu stavů tohoto hlodavce.
Potrava Hryzec vodní je aktivní ve dne i v noci. Jeho potravou jsou především trávy a ve vodě rostoucí rostliny. Jídelníček obsahuje mimo jiné i větvičky, pupeny, kořínky (velmi rád požírá jabloně) a spadané plody. Zelené části nejrůznějších pobřežních rostlin tvoří osmdesát procent jeho potravy, zbylých dvacet sestává z různých oddenků a kořenů. Na zimu shromažďuje zásoby potravy, případně se živí kořeny stromků v podzemí. V zimě se podíl podzemních částí rostlin v potravě zvyšuje. Na evropské pevnině dochází vždy po úrodných letech k přemnožení hryzců. Tehdy hryzci dokážou způsobit obrovské škody na zemědělských plochách. Poté následuje pokles stavu populace a k dalšímu vzrůstu dojde až při nadbytku potravy. Tento rytmus se opakuje každé tři až čtyři roky.
Rozmnožování Doba rozmnožování začíná podle povětrnostních podmínek v březnu nebo v dubnu a trvá po celé léto až do začátku zimy. Samičky mají tři až pět vrhů v jednom roce. V některých případech se mohou mláďata z prvního vrhu již na konci léta sama rozmnožovat, obvykle mívají v takovém případě dvě mláďata.
Délka březosti je dvacet až dvacet dva dnů, starší dospělá samice vrhá až jedenáct mláďat. Za tři dny jim narůstá srst, v devíti dnech otevírají oči. Po čtrnácti dnech je mládě zcela osrstěno. Jakmile opustí hnízdo, mláďata i jejich rodiče se rozcházejí.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Ekolist.cz - Čím nakrmit hryzce, aby neožírali kořínky rostlin a keřů?
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Křečkovití