Moták lužní

Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Popis náhled|Vpředu samec motáka lužního, vpravo samice, v pozadí mladý pták (John Gerrard Keulemans, barevná litografie v publikaci J. F. Naumanna Naturgeschichte der Vögel Mitteleuropas. Band 5.) Nejmenší a nejštíhlejší druh motáka. Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 104. ISBN 978-80-7291-246-9.

Jako všichni motáci má vynikající sluch, který využívá při hledání kořisti.CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Přeložily Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998, s. 212. ISBN 80-7209-038-0.

Rozšíření Má evropský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř. Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují; zmenšuje se také jeho areál. Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).

Výskyt v Česku V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 80–120 párů (ve srovnání s 5–10 páry v letech 1973–1977).

Rozmnožování náhled|Circus pygargus Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo stavějí na zemi. Moták lužní mívá ročně jednu snůšku po 4–5 (2–6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 × 32,5 mm. Inkubace trvá 27–30 dní. Mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Na vejcích sedí a většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.

Potrava V potravě převládají drobní hlodavci; požírá také ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.

Odkazy Reference

Literatura ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Překlad Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998. 384 s. ISBN 80-7209-038-0. SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl. ISBN 978-80-86858-88-3. Související články Moták pochop Externí odkazy Čejky, motáci a lidé. Česká společnost ornitologická – video

Kategorie:Jestřábovití Kategorie:Ptáci palearktické oblasti