Železniční trať Čelákovice–Neratovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 074) vede z Čelákovic do Neratovic přes Brandýs nad Labem. Jednokolejná regionální trať byla vybudována v souvislosti s přijetím nového zákona o lokálních drahách, který zjednodušil a zvýhodnil jejich budování. Úsek z Čelákovic do Brandýsa nad Labem byl zprovozněn v roce 1883, do Neratovic v roce 1899.
Budování tratě
Úsek Brandýs n.L. – Neratovice náhled|vlevo|Cukrovar v Kostelci nad Labem (2009) Prvním zprovozněným úsekem této trati byla tehdejší vlečná dráha z Neratovic do cukrovaru Bloch v Kostelci nad Labem, po níž začaly jezdit nákladní vlaky v roce 1880. Tato 6 km dlouhá vlečka byla později využita při stavbě místní dráhy z Neratovic do Brandýsa.Železná nostalgie III. - o zániku vlečky do cukrovaru v Kostelci nad Labem
„Listina o koncessi ze dne 11. ledna 1898 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která budiž zřízena jako místní dráha o rozchodu pravidelném, ze stanice Brandýsa nad Labem přes Kostelec nad Labem do Neratovic a do které budiž dosavadní vlečná dráha z Kostelce nad Labem do Neratovic pojata a přiměřeně upravena. Koncessionář se zavazuje, že povolenou železnici počne ihned stavěti a ji nejdéle do roka dokonati a pravidelnou vozbu po ní provozovati.“Listina o koncessi č.13/1898 Sb. ze dne 11. ledna 1898
Úsek Čelákovice – Brandýs n. L. List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 7. listopadu 1881 udělil společnosti pro zřizování rakouských železnic místních právo ke stavbě a užívání železnice místní z Čelákovic do Brandýsa nad Labem ze strany jedné a do Mochova na straně druhé. Společnost jest povinna stavbu této železnice hned započíti a nejdéle do roka dokonati, po vybavení obecnou jízdu po ní zavésti a po všechen čas koncese neporušeně po ní jezditi.List povolení č.134/1881 Sb. ze dne 7. listopadu 1881
V roce 1883 Rakouská společnost místních drah zahájila provoz na nové trati z Čelákovic do Brandýsa, spolu s tratí do Mochova, která tehdy sloužila jen pro nákladní dopravu. Trať od Čelákovic původně končila na starém nádraží v prostoru dnešní zastávky Brandýs nad Labem-Zápská.
Brzy po zahájení provozu na místní dráze se začalo uvažovat o spojení mezi Brandýsem a vlečkou kosteleckého cukrovaru, jelikož tyto dvě tratě byly od sebe vzdáleny pouze 8 km. V roce 1899 tedy byla zahájena doprava mezi Brandýsem a Neratovicemi. Dráhou byla odkoupena část vlečky kosteleckého cukrovaru, jenž si ponechal pouze 2 km dlouhý úsek, který odbočuje v bývalé stanici Jiřice.
Zajímavostí je projekt pocházející již z doby Rakouska-Uherska, který počítal s propojením stávajících tratí Neratovice–Brandýs, Brandýs–Čelákovice a Čelákovice–Mochov, doplněné novou spojkou Mochov – Český Brod. Projekt byl však živý ještě za 1. republiky. Motivací bylo odlehčit pražskému železničnímu uzlu od tranzitních nákladních vlaků, jak dokládá návrh dr. Rambouska přednesený v Národním shromáždění v roce 1919.Návrh člena Národního shromáždění Dra Rambouska a soudr. na nouzovou stavbu místní dráhy Český Brod - Mochov V této době totiž ještě neexistovala pozdější spojka přes stanici Praha-Holešovice. Se stavbou se však nikdy nezačalo.
Provoz náhled|vlevo|Stanice Lázně Toušeň vyzdobená při příležitosti vítání pozdějšího císaře Karla I. a jeho manželky Zity v roce 1911 náhled|vlevo|Motorový vůz M 131.1515 v zastávce Čelákovice zastávka v 80. letech. Tento plechový objekt zastávky zde vydržel až do počátku 21. století náhled|vlevo|Motorový vůz pozdější řady 820 v Čelákovicích
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice a zastávky: Čelákovice, Toušeň, Brandýs nad Labem, Brandýs n. L. město, Polerady, Labský Kostelec, Jiřice, Neratovice.
+ Dopravní zatížení tratě v pracovních dnechobdobí jízdního řádučíslo tratě a celkový rozsah tratěpočet vlaků (v části tratě)190051 Brandýs n. L. – Čelákovice4 Sm51a Brandýs n. L. – Neratovice3 Sm1921 léto127 Brandýs n. Lab. – Neratovice4 Sm128 Brandýs n. Lab. – Čelákovice5 Sm 1928/29 zima17 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice8 N Čelákovice – Brandýs n. Lab.,4 N Brandýs n. Lab. – Neratovice1937/38 zima17 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice10 Us Čelákovice – Brandýs n. Lab.,8 Os Brandýs n. Lab. – Neratovice1944/45505p Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice9 Os Čelákovice – Brandýs n. Lab.,8 Os Brandýs n. Lab. – Neratovice1945/466d Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice8 Os1959/607d Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice11 Os Čelákovice – Brandýs n. Lab.,9 Os Brandýs n. Lab. – Neratovice1988/89074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice13 Os Čelákovice – Brandýs n. Lab.,9 Os Brandýs n. Lab. – Neratovice2002/03074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice15 Os Čelákovice – Brandýs nad Labem,10 Os Brandýs nad Labem – Neratovice2012/13074 Čelákovice – Neratovice19 Os Čelákovice – Brandýs nad Labem,14 Os Brandýs nad Labem – NeratoviceVysvětlivky Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak
Na vlečné dráze pro cukrovar Bloch jezdila od zahájení provozu parní lokomotiva v majetku tohoto podniku. Později si cukrovar přebíral vagóny na předávkovém kolejišti v Jiřicích. Koncese pro trať z Brandýsa do Neratovic obsahovala požadavek na tři tříosé parní lokomotivy, tři osobní vozy, dva služební a 12 nákladních vozů. Jízdní řád měl obsahovat tři páry nákladních vlaků s přepravou cestujících. Provoz nakonec zahajovaly dva stroje řady 400.1 označené jmény "Kosteletz" a "Brandeis".
Před první světovou válkou byl na trase mezi Vídní a Brandýsem k vidění vlak se salonními vozy, jelikož pozdější císař Karel I. byl příslušný k vojenské posádce ve Staré Boleslavi. Trať též využívali hosté lázní v Toušeni, v Ostrově a v Houštce a příslušníci výše zmíněné vojenské posádky. Řada těchto hostů ale spíš vystupovala ve stanici Mstětice, která tehdy nesla název Mstětice-Lázně Ostrov, na hlavní trati z Prahy do Nymburka, a z ní dále pokračovali povozy, protože zde zastavovalo více vlaků.
V roce 1931 se objevuje první motorový vůz M 210.0, který tu je pak od roku 1932 v pravidelném provozu. Později je v Brandýse deponován i vůz M 130.2. V Brandýse dále slouží parní lokomotivy řad 400.1, 354.0, 314.2 a 434.1. Na osobních vlacích se vystřídaly motorové vozy M 240.0, letmo je turnosován stroj M 131.1, od roku 1976 jsou starší vozy nahrazovány tehdy novými M 152.0, tyto stroje od roku 1994 již pod novým označením 810, zcela převzaly provoz. Po úpravě pro samoobslužný systém odbavení cestujících, a tedy přečíslování na řadu 809, zde slouží dodnes.
V jízdním řádu z roku 1918 nalezneme 2 páry vlaků jezdící v trase Čelákovice – Brandýs a dva páry v úseku Brandýs (město) – Neratovice, jízdní doba v prvním úseku je 27 minut. V roce 1944 již jezdí 10 párů vlaku z Čelákovic do Brandýsa, z toho 2 s omezením. Na brandýském starém nádraží staví jen jeden z nich, a to jen ve dny školního vyučování. V roce 1988 jezdilo mezi Čelákovicemi a Brandýsem 13 párů vlaků a ve druhém úseku 9. K výrazné redukci osobní dopravy došlo v rámci změny v průběhu platnosti jízdního řádu 1996/1997. V té době se vážně uvažovalo o privatizaci nebo zastavení provozu na řadě regionálních tratí, včetně této. Později však byl počet spojů v souvislosti se zaváděním systému pražské integrované dopravy opět navýšen, později dokonce zavedena doprava v hodinovém taktu.
Z motorových lokomotiv se na této trati poprvé objevily prototypy T 324.0, poté sem na konci 60. let byly dodány přímo z výroby stroje dnešní řady 710, které později musely být odtud stáhnuty po větším počtu vykolejení, jelikož pro tyto třínápravové lokomotivy zde nebyl vyhovující stav kolejí. V 70. letech je nahradily lokomotivy řady 726. V 80. letech je nahradily lokomotivy řady 720 a 721, které zde sloužily do poloviny 90. let. Po nich následovaly 730 a 731. Po roce 2000 se sem dostaly dnes téměř všudypřítomné lokomotivy řady 742. Všechny tyto stroje byly nasazovány na staniční zálohy v Brandýse a v Čelákovicích. Tyto zálohy dnes už nejsou obsazovány. Jako první byla již v 90. letech zrušena ta Brandýská. Na manipulačních vlacích, které jezdily přímo z Neratovic do Čelákovic jezdily lokomotivy 751, jež jezdily i na speciálních vlacích v době řepných kampaní.
Nákladní doprava byla velmi čilá. Obsluhováno bylo několik vleček, kromě zmíněného cukrovaru v Kostelci, který měl vlastní motorové lokomotivy, tu byla i vlečka Brandýských strojíren a sléváren, také s vlastní lokomotivou, pak vlečka skladového areálu v Poleradech, vlečka podniku TOS s vlastní lokomotivou řady 701, vlečka cukrovaru a Prefy v Toušeni. Existovalo též nákladiště zemědělských produktů mezi Brandýsem a Polerady. Značné množství vozů bylo vykládáno a nakládáno přímo ve stanicích Kostelec nad Labem a Brandýs nad Labem.
Dnešní nákladní provoz je ve srovnání se stavem v 80. letech značně redukován. Kromě vozů vykládaných v obvodu brandýské stanice, je obsluhována vlečka podniku BSS - Metaco, ale pro firmu Mitas, která zde skladuje pneumatiky a krátká vlečka v těsné blízkosti brandýského starého nádraží. Vlečka podniku TOS, dlouhá 3 km byla po letech oživena v roce 2007. Příležitostně je obsluhována i vlečka bývalého toušeňského cukrovaru, a to plošinovými vozy s kontejnery. Donedávna odtud byly vypravovány i hlubinové vozy s prefabrikovanými betonovými mostními konstrukcemi. Během ekonomické krize od konce roku 2008 nákladní doprava na trati silně poklesla.
Osobní doprava je zajišťována sólo vedenými motorovými vozy řady 809. V úseku Čelákovice – Brandýs nad Labem jezdí vlaky celý den, včetně víkendů, v pravidelném taktu jedné hodiny. V úseku Brandýs nad Labem – Neratovice pak mimo špičku a o víkendech každé dvě hodiny, v pracovní dny ráno a odpoledne potom také každou hodinu.
Budoucnost Trať byla zmíněna v souvislosti s plány Středočeského kraje na zavedení vlakotramvajových souprav.
Provozovatelé a vlastníci dráhy Na této trati se až do zestátnění vystřídalo hned několik provozovatelů a vlastníků. Až do roku 1925 měl každý ze dvou samostatných úseků odlišného vlastníka.Stručná historie trati na www.zelpage.cz
Úsek Čelákovice – Brandýs nad Labem staré nádraží 1. 11. 1883 – ÖLEG (Rakouská společnost místních drah) – vlastník i provozovatel 1. 7. 1885 – BCB (České obchodní dráhy) – vlastník i provozovatel 18. 7. 1890 – StEG (Rakouská společnost státní dráhy) – vlastník i provozovatel 1. 1. 1908 – zestátnění – vlastníkem je kkStB (Císařsko-královské státní dráhy), provozovatelem StEG 15. 10. 1909 – vlastníkem i provozovatelem se stává kkStB 28. 10. 1918 – ČSD – vlastník i provozovatel 1. 1. 1993 – ČD – vlastník i provozovatel 1. 1. 2003 – vlastníkem se stala SŽDC, provozovatelem ČD
Úsek Brandýs nad Labem – Neratovice 15. 7. 1899 – vlastníkem dráhy je firma Místní dráha Brandýs nad Labem – Neratovice, provozovatelem StEG 15. 10. 1909 – provozovatelem je kkStB, vlastník zůstává stejný 28. 10. 1918 – provozovatelem je ČSD, vlastník zůstává stejný 1. 1. 1925 – dráha je jako celek zestátněna, firma Místní dráha Brandýs nad Labem – Neratovice zaniká 1. 1. 1993 – vlastník i provozovatel je ČD 1. 1. 2003 – vlastníkem je SŽDC, provozovatelem ČD
Stanice a zastávky
Čelákovice náhled|vlevo|Staniční budova Severozápadní dráhy v Čelákovicích v době, kdy ještě bylo v provozu nádraží místní dráhy do Brandýsa. Kolej před budovou je jediná spojovací kolej mezi místním nádražím a nádražím hlavní trati. Fotografie je z doby před 1. světovou válkou náhled|Stejné místo jako na fotografii vlevo v roce 2009 náhled|Pohled ze Šibeničního vrchu na obě nádraží v Čelákovicích. Za povšimnutí stojí ještě jednokolejná trať do Prahy v popředí náhled|vlevo|Budova bývalého nádraží místní dráhy do Brandýsa poblíž dnešní křižovatky silnic do Toušeně a do Nehvizd. Přístavby jsou z nedávné doby