Stalker: Call of Pripyat (ukrajinsky: , rusky: ) je stand alone sequel (tzn. není zapotřebí původní hra) k prvnímu dílu S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl. Jedná se o first-person počítačovou střílečku ukrajinského studia GSC Game World. Podle tvůrců se má jednat o nejlepší díl z celé trilogie. Call of Pripyat běží opět na zdokonaleném X-Ray enginu a vylepšeném A-life systému. Oproti předchůdcům se hra odehrává na zcela nových lokacích, které jsou výrazně rozlehlejší, což se projevuje vyšší hardwarovou náročností (zejména pak paměti). Tvůrci také sází na 70 precizně vylepšených vedlejších questů.
X-Ray 1.6 Engine Hra běží na zdokonaleném X-ray enginu, který nově podporuje DirectX 11DirectX 10 vs DirectX 11 v testu na pctuning.cz. Call of Pripyat (platí i pro předchozí tituly) je ovšem schopen využívat pouze 2 jádra CPU, což na vícejádrových CPU působí zbytečné problémy (zejm. QuadCore).
Patche 2. listopadu 2009 uvolněn patch, který aktualizuje hru na verzi 1.6.01. Řeší zejména záležitosti okolo DirectX11 a opravuje některé pády hry. 21. ledna 2010 uvolněn patch, který aktualizuje hru na verzi 1.6.0.2. Ten optimalizuje výkon a opravuje několik chyb. Další patche již vydávány nebudou, ačkoli hra stále trpí velkým množstvím bugů. Tento postup je však u GSC již zcela běžný. Některé bugy se dokonce přenášejí i z předchozích titulů aniž by byly řešeny (např. propadávání předmětů skrz textury, problémy s vylepšením zbraní a další).
Lokace náhled|Stará čerpací stanice v oblasti Zaton|300x300pixelů|vlevo S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat obsahuje 3 hlavní lokace – Zaton (Pripjaťské bažiny), Jupiter (průmyslová oblast Jupiter s železniční stanicí Janov) a Pripyat (východní část města Pripjať). Mezi těmito 3 lokacemi se lze libovolně přesouvat (stačí zajít za navigátorem, který hráče za určitý obnos zavede do potřebné oblasti). Dále jsou zde 2 menší samostatné lokace – podzemní průchod z Jupiteru do Pripyati a tajná laboratoř X8, do kterých hráče zavede herní příběh.Detailní mapy všech lokací s vyznačením skrýší
Frakce Při své cestě Zónou se hráč setká s různými frakcemi, které jsou často navzájem v konfliktu. Hráč se nemůžete k žádné frakci přidat, avšak může získat jejich přízeň. Je však po celou dobu hry členem stalkerů, armády a SBUPopisy všech frakcí ve hře.
Stalkeři Dobrodruzi, nazývaní také jako Svobodní stalkeři/Samotáři jsou osamocení jedinci nebo sjednocená skupina odvážlivců, kteří přišli do Zóny hledat artefakty, pytlačit, skrývat se před zákonem nebo jen hledat dobrodružství. Jejich živobytím je hledání a následný prodej artefaktů, také se živí lovem mutantů nebo pracují pro vědce. Většina stalkerů se stará sama o sebe a ostatním frakcím nevěnuje přílišnou pozornost. Jsou ve válce s bandity, kteří je vydírají, unášejí nebo zabíjejí. Nemají v lásce ani armádu, ale i přesto jsou s ní zapojeni v nezákonného obchodu se zbraněmi a artefakty. Stalkeři jsou také ve válce s jednotkami Monolitu. Jsou neutrální ke Svobodě, Povinnosti a vědcům. I když jsou stalkeři popisováni jako frakce, není to tak docela pravda, protože (podobně jako žoldáci) nemají žádnou hlavní základnu, ani žádného hlavního vůdce a nejsou jako celek příliš jednotní, i když existují výjimky (např. barman Fousáč sídlící na lodi Skadovsk v Zatonu).
Bandité Lupiči a nájezdníci, bez výčitek svědomí. Jsou to převážně bývalí zločinci a trestanci, kteří přišli do Zóny skrývat se před zákonem, lichvařit, obchodovat se zbraněmi, drogami či artefakty. Bandité jsou nemilosrdní a obecně nepřátelští nejen k ostatním frakcím, ale i k sobě navzájem. Jejich velikost je malá, jejich zbraně a ochrana levné a nekvalitní. Jsou ve válce se stalkery, které vydírají placením výpalného, okrádají o artefakty a v neposlední řadě také prodávají do otroctví nebo zabíjejí. Ačkoli se na první pohled jeví jako organizovaná jednotná frakce, jsou často neorganizovaní a rozdělení do samostatných klanů pod vedením jednotlivých šéfů. Příkladem takových šéfů jsou Sultán z lodi Skadovsk v Zatonu, Spodek z kontrolního stanoviště a Šišák ze skladiště kontejnerů v Jupiteru.
Svoboda (rusky: Свобода) je polovojenská organizace, která bojuje za volný přístup do Zóny. Tvoří ji anarchisté, hipíci, volnomyšlenkáři, huliči marihuany ale i stalkeři, kteří již nechtějí žít na vlastní pěst. Původně byla založena skupinou svobodných stalkerů, zaměřenou na výzkum Zóny a její ochranu. Jedná se o jednu z největších a nejlépe vyzbrojených frakcí v Zóně, i když je slabší než PovinnostS.T.A.L.K.E.R. Wiki. Svoboda používá převážně výzbroj armád NATO. Názory členů Svobody jsou poněkud "husitské", věří ve společné vlastnictví, v čemž vidí cestu bezpečného života v Zóně (co je mé, je tvé). Často vyrážejí se stalkery hledat artefakty, které potom zpeněží, přičemž pravidelně pořádají pitky plné alkoholu a marihuany. Nemají v lásce armádu a vědce, kteří podle nich Zónu zneužívají k pokusům a Zóna to pak vrací v podobě útoků mutantů, anomálií a nebezpečného záření. Jsou skálopevně přesvědčeni, že Zóna je přínosem pro celé lidstvo a jakmile armáda a vědci odejdou, začne se Zóna chovat přátelsky a mírumilovně. Vzhledem k jejich ideálům jsou ve válečném stavu s Povinností, kterou otevřeně pohrdají, také s bandity a žoldáky. K vědcům a stalkerů se chovají neutrálně. Ve srovnání s Povinností má Svoboda decentralizovanou velitelskou strukturu. I přesto jsou členové Svobody schopni (když je potřeba) seskupit se v organizovanou bojovou sílu. Svoboda má velitelství na nádraží Janov, které sdílí spolu s Povinností jako neutrální území. Velitelem frakce v Janově je podplukovník Loki.
Povinnost (rusky: Долг) je polovojenská organizace, která se snaží o zničení Zóny a zabránit tak její expanzi do okolního světa. Společně se Svobodou se jedná o jednu z největších frakcí v Zóně. Povinnost byla založena generálem Tačenkem. Tvoří ji bývalí vojáci a armádní specialisté bývalé vojenské expedice, kteří přežili nástrahy a hrůzy Zóny, ale i stalkeři. Používají běžnou armádní výzbroj a výstroj upravenou pro podmínky Zóny. Hlavním velitelem Povinnosti je generál Voronin, sídlící v Rostoku. Povinnost vidí Zónu jako rakovinový vřed, který musí být zničen za každou cenu. Věří, že Zóna se neustále zvětšuje a tím ohrožuje okolní svět. Chtějí toho dosáhnout tím že zabijí všechny mutanti, zničí všechny anomálie a frakce typu Svoboda. Silně se liší od ostatních frakcí, jako jsou Svoboda nebo vědci, kteří vidí Zónu jako dar pro lidstvo. Vzhledem k jejich ideálům jsou nepřátelští vůči Svobodě, která se snaží podkopávat jejich úsilí na každém kroku, banditům a žoldákům. Otevřeně spolupracují s vědci, přinášejí jim získané artefakty, prozkoumávají pro ně anomální oblasti nebo hlídají jejich bunkr, n přesvědčení že dosáhnou rychleji svého cíle. Ve srovnání se Svobodou je Povinnost dobře organizovaná s přísnou hierarchií a byrokracií. Každý člen má vojenskou hodnost a jasně definovanou odpovědnost. Noví rekruti musí složit přísahu. Příslušníci povinnosti jsou disciplinovaní, mají přísný vojenský kodex a vojenský režim (zkrátka úplný opak Svobody). Povinnost má velitelství na nádraží Janov, které sdílí spolu se Svobodou jako neutrální území. Velitelem frakce v Janově je podplukovník Šulga.
Monolit Jedná se o tajemný náboženský kult bojovníků, fanaticky věřících v artefakt, zvaný Monolit/Plnič přání (rusky: Монолит). Monolit byl původně skupinou stalkerů, kteří byli fascinovaní Zónou. Byli přátelští a mírumilovní, ale nikdo je nechápal. Vydali se tedy do centra Zóny. Toho využilo Uvědomění, které z nich svým ovlivňováním noosféry přesvědčilo, že v černobylském sarkofágu existuje masivní artefakt a oni jsou jeho svatí ochránci, kteří jej musí chránit před každým narušitelem. Fascinace se obrátila na posedlost a posedlost se obrátila na fanatismus. Uvědomění získalo kontrolu nad jejich myšlenkami a ze svobodných stalkerů se stali naprogramovaní roboti, bez svobodné vůle, uctívající "Plnič přání" jako nejvyšší božstvo.
Nikdo neví, kde mají hlavní základnu, ale pravděpodobně v sarkofágu černobylské elektrárny. Jejich struktura a organizace jsou téměř neznámé. Existuje však hypotéza, že operují ve skupinách od pěti do dvaceti mužů, v jejichž čele stojí tzv. "kazatel". Ten motivuje ostatní v boji a pronáší "modlitby". Všichni bojovníci si tykají a oslovují se "bratře". Příslušníci Monolitu jsou fyzicky na stejné úrovni, jako běžný člověk, ale jejich náboženská horlivost z nich činí smrtelně nebezpečné protivníky. Jsou schopni pokračovat v boji i poté, co dojde munice a velmi dobře ovládají boj zblízka. I kdyby stáli proti tisícinásobné přesile a silnějším zbraním, bojují do posledního dechu a nikdy se nevzdávají. Díky hlubokým znalostem Zóny dokáží své nepřátele často přelstít.
Nové členy rekrutují ze stalkerů, u kterých získalo psi-zařízení kontrolu nad jejich myslí. Mohou také komunikovat s Uvědoměním, prostřednictvím zvláštních antén, které vztyčují. Monolit je velmi dobře vybavený a má obrovské množství výzbroje ve srovnání s ostatními frakcemi. Bojovníci Monolitu mají ve svém arzenálu zbraně Varšavské smlouvy i NATO, a také používají zařízení vyvinutá Uvědoměním nebo skupinou Jasná Obloha (např. Gaussovy pušky). Jejich speciálně upravené obleky, brnění, skafandry a exoskeletony, jsou kvalitnější než zařízení používaná Povinností, Svobodou nebo žoldáky. Není známo odkud dostávají své vybavení, ale pravděpodobně mají agenty, kteří odkupují zbraně od zkorumpovaných vojenských papalášů. Pokud nebojují, zkoumají Zónu, meditují nebo hledají artefakty. Artefakty jsou pro ně něco jako vzácné relikvie, posvátné objekty, a proto je umí i patřičně využívat. Kromě toho jsou extrémně odolní vůči účinkům zombie přeměny, či psi-záření a zcela imunní vůči emisím. Jsou nepřátelští vůči všem frakcím (kromě zombie) a v Pripjaťi neustále bojují s Armádou. Není známo, kdo je jejich hlavní vůdce.
Armáda Pracuje pro ukrajinskou vládu. V počátcích vzniku Zóny, tvořila armáda podstatnou část lidské přítomnosti v oblasti. I když není přesně známo, kolik území bylo pod vojenskou kontrolou, většina byla alespoň pod její částečnou kontrolou. V návaznosti na první a druhé emisi však postupně ztratila svou moc nad vnitřní částí Zóny v návaznosti na vnik nových anomálií a útokům mutantů. Armáda má za úkol střežit Zónu a udržovat bezpečnost podél hranic Zóny, aby se zabránilo neoprávněným nájezdům stalkerů, rozšíření distribuce artefaktů do světa bez vládní kontroly. Ukrajinská vláda vydala dekret o tom, že pokud se jakékoliv osoby pokusí neoprávněně vstoupit do Zóny, mají být okamžitě zastřeleny. Na jednu stranu se armáda stará o to, aby se do Zóny nedostalo více stalkerů než je nutné a nedošlo k většímu rabování, na stranu druhou se jedná o nejvíce zkorumpovanou frakci v Zóně (vojáci často střílejí stalkery – jen tak ze srandy, od banditů přijímají tučné úplatky za ignoraci pašování zbraní, prodávají vojenské zásoby Svobodě nebo Monolitu, atd.). Velení jednotek v Zóně se nachází v Kordonu (velení armády jako takové v Kyjevě), nejvyšší velitel je prezident Ukrajiny. Armáda nemá v lásce stalkery, kvůli tomu, že vynášejí do vnějšího světa radioaktivní materiál (artefakty). Vojáci jsou dobře vyzbrojení a obecně používají zbraně Varšavské smlouvy. Maskovací uniformy s taktickými vestami a silná brnění poskytují vojákův v boji dostatečnou ochranu. S žoldáky, bandity a Monolitem je armáda ve válečném stavu, k stalkerům, Svobodě a Povinnosti se chová neutrálně. S vědci má dobré vztahy.
Kromě řadových vojáků existují v Zóně ještě dvě speciální skupiny: Elitní jednotky Spetsnaz – jsou elitní jednotky Státní bezpečnostní služby složené z nejlepších vojáků Ukrajiny. Mají vynikající bojový výcvik, vojenské vybavení a jsou speciálně vyškolení o nástrahách a nebezpečích Zóny. Bývají nasazováni do nejnebezpečnějších bojových operací a mohou být doprovázeni i těžkou technikou v podobě obrněných transportérů BTR-70 a bitevních vrtulníků Mi-2 a Mi-24. Operátoři Spetsnaz úzce spolupracují s vojenskými stalkery.